Kvete růže, podívej

Kdysi jsem si vysnila, že ušiju deku ze samých růžičkových látek. Jakmile jsem někde uviděla látku s růžičkami, hned byla moje. Tak jsem postupně nashromáždila dostatečné množství různých látek a mohla jsem se pustit do šití. Zjistila jsem ale, že samé růže, to je na mě přece jen trochu moc romantiky, proto jsem přidala pár puntíků. Tak tenkrát vznikla tato deka, kterou jsem si udělala pro sebe a vesele si pod ní lenoším v obýváku u televize.

Z každé růžičkové látky jsou na dece dva čtverečky. To znamená, že mi z každé růžičkové látky zbyl docela velký kus. Už jsem si z nich ušila dva polštáře pro sebe, ale stále je jich dost a dost. A protože jsou to krásné látky, alespoň pro mě, stále jsem přemýšlela a přemýšlím, k čemu je použít. Tak vnikly tyto dva polštářky. Nejsou příliš složité vzorem, ale podle mého názoru by bylo škoda krásné látky s růžemi rozstříhat na malé kousky, kde by vlastní vzor látky zanikl.

Hlavním zdobným prvkem,samozřejmě krkomě krásných látek, je zde proužek vínové látky našitý na švy. A pokud vám dělá problém, udělat si vlastní šikmý, nebo v tomto případě rovný proužek, protože na to nemáte žádné "udělátko", tady máte způsob, jak to dělám já.

Na žehlící prkno si přišpendlím špendlík tak, aby pod ním vznikla mezera v šířce, která odpovídá požadované výsledné šířce mého proužku. Proužek samozřejmě stříhám (já tedy zásadně řežu řezacím kolečkem) v dvojnásobné šířce, než má být výsledná šířka. Pak už jen založím na kraji delší strany proti sobě, nacpu začátek za pomocí jiného špendlíku nebo páráčku do mezery pod špendlíkem a protahuju. Teď už stačí jen na pravé straně hlídat, aby se strany setkávaly zhruba u prostřed a na levé straně po protažení přejet žehličkou, aby proužek hezky držel.
Jestli jsem vám trochu pomohla ve vašem tvoření, jsem ráda a děkuji za nakouknutí.

Přeji vám hezký večer

Jana

Kdo si hraje, nezlobí

Už delší dobu jsem přemýšlela o spojení quiltování s malováním textilními barvami. Chvíli trvalo, než jsem se k tomu dostala, ale výsledek je zde.
Nejdříve jsem prošila svislé pruhy (zde vodorovné) zelenou prošívací nití a pak jsem se snažila do širších mezer vtěsnat kolečka. Občas to nejsou úplná kolečka, ale myslím, že to nevadí. Přiznám se, že původní záměr byl bez barev, jak vidíte na této fotce.

Jenže když bylo hotovo, přišlo mi to jakési nevýrazné, chudé, nudné. Tak jsem vytáhla textilní barvy, sedla si k televizi a vymalovávala a vymalovávala. Zabralo mi to, pravda, několik hodin, ale hned bylo vidět, že budoucí polštářek prokoukl a je mnohem veselejší a zajímavější.

Na zbytek jsem pak obarvila látku reaktivními barvami na fialovou a zelenou a došila zbytek.

Na polštář jsem použila velmi příjemnou bavlnu z USA, ale přiznám se, že teď už bych vzala českou, která sice není tak jemná, ale lépe drží tvar. To by se vyplatilo hlavně na zadní straně, která není podložená vatelínem. Stejnou dovozovou bavlnu jsem použila i na kabelku z předcházejícího bločku, a tam mi naprosto vyhovovala, protože celá kabelka je vyztužená vatelínem a zevnitř ještě ronopastem.

A protože mám většinou rozdělaných několik věcí, stane se, že jich také naráz dokončím více. Tak tomu bylo i dnes, kdy jsem došila v ruce lemy u tří polštářků, tak přišly na svět celkem tři. A tady jsou zbývající dva. Trochu, no možná více, romantické a také doplněné ručně barvenými látkami.
Pokud byste měli o některý z těchto polštářků zájem, najdete je na Fleru a nebo o něco levněji, když mě budete kontaktovat přes adresu uvedenou zde.

Hezký večer

Jana