Translate

pátek 22. března 2019

Polštářky a varianty vzoru z občasníku

Ve včerejším článku o běhounu a prostírání jsem zapomněla na jednu věc. Zapomněla jsem do článku přidat různé varianty, které jsem si dělala v počítači. Vzor se dá totiž báječně použít třeba na deku a podle volby barev bude každá jiná. A když už jsem se s tím párala (a trvalo mi to docela dlouho, protože zatím moc nevládnu žádným grafickým programem), tak si to nechci nechat schované v šuplíku a chci vám to ukázat. A abych už vyčerpala všechny varianty tohoto vzoru, přidám i polštáře, na kterých jsem použila tentýž vzor, jen ve větší velikosti než na běhounu a na prostírkách. A co je důležité, šila jsem je tak, aby je zvládl i ten, kdo neovládá volné quiltování. 
Samozřejmě můžete využít své quiltovací schopnosti a šít je stejně jako běhoun či prostírky, ale ne všichni volné quiltování zvládají a chtěla jsem, aby i oni měli hezkou variantu. Polštáře jsou tedy šité klasicky s patkou a podavačem. Abych úplně nekecala, jeden jsem pak už obšívala kolem vzoru volným quiltem, protože je to pro mě pohodlnější. Ale jeden jsem si poctivě ušila s patkou pro rovné šití, abych dokázala, že to tak skutečně jde. Pokud vás zaujaly a chcete si je ušít, najdete fotonávod a mnohé další v druhém čísle mého občasníku.







A taky v návodu najdete řešení zadní strany povlaku na polštář na zip.




A teď už k těm variantám. Když motiv pojmete jako patchworkový blok a pěkně je naskládáte vedle sebe, máte nespočet možností, jak si s nimi hrát. Zde je jen pár z nich. 





Doufám, že pro vás některý z návrhů bude zajímavou inspirací. 

Hezký den
Jana


čtvrtek 21. března 2019

Běhoun a prostírky z Janina občasníku a k tomu pár videí

Když jsem vás v minulém článku o mém jarním občasníku seznamovala s tímto mým e-časopisem, bylo mi líto, že jsem mohla dát ke každému výrobku jen jednu fotku. Jinak by byl celý text velmi nepřehledný a prostě by toho tam bylo už moc. Proto jsem se už v textu zmiňovala, že přijdou samostatné články k jednotlivým výrobkům nebo jejich skupinám, které k sobě dle mého soudu nějakým způsobem patří.
A další věc, kterou jsem v občasníku slibovala, jsou videa k volnému quiltování. Ke vzorům, které jsem v občasníku použila. Dnes tedy přišel čas na první článek, ve kterém se budu věnovat běhounu a prostírkám. Článek by mohl být už dříve, nějak jsem si to ale špatně načasovala a s jazykem na vestě jsem vytvářela soutěžní quilt pro letošní ročník Prague Patchwork Meeting. Byla jsem na tom až tak bídně, že jsem ho ani nezvládla poslat poštou a musela jsem si do Prahy včera zajet, abych ho v poslední den termínu pro odevzdání donesla osobně. Ale já jsem s výsledkem spokojená a vy ho uvidíte na výstavě. A jestli na výstavu nepojedete, tak ho samozřejmě uvidíte i zde, ale až po ukončení výstavy. Přece jen to chce nějaké překvapení.

Vraťme se ale k běhounu a prostírkám.


Samotný běhoun můžete dát na stůl, nebo ho můžete i pověsit na zeď jako dekoraci. Na fotce vpravo visí na zdi. A kdybych ho dělala na bílou zeď, tak bych třeba zkusila obrácenou barevnost. Barevný základ, bílé aplikace a bílé prošití dvou vzorů, které nejsou aplikované.

Světlé motivy, které jsou jen orámované a prošité bílým quiltem, můžete nahradit tmavšími, to už záleží na vašem vkusu. Mým cílem bylo ukázat, že můžete k jednomu motivu přistupovat naprosto odlišným způsobem. Na vás už je, abyste si vybrali takový způsob, který oslovuje nejvíce právě vás. Anebo jich vyzkoušeli více, protože je to pro vás třeba zrovna novinka, která stojí za vyzkoušení.

 


A zde jsou prostírky. Jsou vždy dvě a dvě, každá dvojice je dělaná jiným způsobem. A ve dvojici je použitá na každou prostírku opačná barevnost. Možná to zní složitě, ale když se blíž podíváte, tak to určitě pochopíte. Dvě krajní jsou s aplikací a dvě prostřední bez.



A právě k prostírkám jsem dnes vložila videa. Můžete na nich vidět několik věcí.

1) Quiltovací vzor, který jsem použila na prostředních dvou prostírkách a jak jsem řešila quiltování v těch úzkých místech, zabíhajících hluboko do vzoru



2) Quiltovací vzor u prostírek s aplikací a jeho řešení v úzkých místech. Vzor je naprosto jednoduchý, prostě čáry tam a zpět, ale třeba to pro někoho bude mít význam. 





3) Jak řešit rohy u prostírek při quiltování rovnými čarami



4) A nakonec jsem vám ještě přidala video, jak řeším přišívání aplikací volným quiltováním. Není to tradiční řešení, uznávám, ale je moje a mě se líbí. A hlavně mám tímto způsobem dobře zafixované aplikace i na textilu, který se běžně používá a tedy pere. 



Vlnovky na běhounu zatím nemám natočené, ale určitě se jich dočkáte. 

Hezký den
Jana

středa 13. března 2019

Janin občasník, jaro 2019

Je to tu, druhé číslo mého občasníku je na světě. Ano, přesně proto jsem se tu delší dobu nevyskytovala, protože jsem se věnovala jeho vytváření. A vytvářela jsem opravdu velmi intenzivně, protože tentokrát je toho 69 stran. Ano, čtete správně. Když budu takto pokračovat dál, tak příště už to bude pomalu materiál na slušnou knihu. Takhle daleko ale nejsem, zůstávám u elektronické podoby a díky ní si můžu dovolit takový rozsah.

Objednat ho můžete zde



A co v něm najdete? Myslím, že je toho docela hodně a taková všehochuť. Najdou si tam své zdatnější quilterky, ale i ti, pro něž není volné quiltování silnou stránkou.

Běhoun, který si vytvoříte ve své oblíbené barevnosti. Základem je bílá látka, vše ostatní tvoříte vy.


Polštáře s aplikací, prošívané, ovšem i bez volného quiltování. 


Nástěnný quitl s aplikací


Ještě jedna varianta vzoru jako na polštářích, ovšem v menší velikosti a různé způsoby využití vzorů, nejen jako aplikace

  
A k tomu prostírání


Kabelka do ruky (psaníčko) z umělé broušené kůže


A k tomu se naučíte jednoduchým způsobem barvit hedvábí, abyste měli doplněk k tomu psaníčku.


Zdobení látek a návod na taštičku. Jak si vytvořit takovouto látku? Přesně to se dozvíte. 



A nakonec jedna specialitka, malovaný quilt. Pro trpělivé. 



Když na to tak koukám, je toho slušné množství, takže se už určitě nedivíte, že jsem nemohla psát blog. Postupně ale jednotlivé výrobky (nebo alespoň některé) přidám i s více fotografiemi, aby byl vidět detailnější pohled. Kromě toho budu také na svůj YouTube kanál postupně přidávat videa s volným quiltováním, které jsem použila na jednotlivé výrobky z občasníku. 

Doufám, že mezi výrobky najdete i nějaký pro vás zajímavý. Jestli ano, občasník najdete ke koupi v mém obchodě na Fleru. A i při téměř dvojnásobném obsahu oproti minulému číslu zůstáváme na stejné ceně. Nakoupit je možné bez registrace, je možné platit v EUR i kartou. Při platbě kartou se vám odkaz ke stažení zobrazí hned po zaplacení, v ostatních případech musíte počkat, až potvrdím zaplacení objednávky. 
A pro ty, kdo si občasník zakoupí, je na FB k dispozici skupina, kde se můžete ptát na rady, nebo sdílet své úspěchy. 
To už je pro dnešek snad vše, těším se na vás. 
Jana

neděle 3. února 2019

Naděje - art quilt

Koukala jsem, že jsem tu už delší dobu nebyla. Naštěstí není blog jako Facebook, který mi občas říká, že bych měla zase dát nějaký příspěvek, protože už o mě lidi dlouho neslyšeli. Tak mě napadá, že je to vlastně docela otravné, jak se v nás Facebook snaží vzbudit pocit viny a přesvědčení, že když tam pořád něco nebudu cpát, tak po mně ani pes neštěkne. Možná že neštěkne, ale to není důvod, abych tam dávala za každou cenu něco, i když zrovna nemám co.

Pracuji na dalším čísle svého občasníku, což mi zabírá dost času a hlavně přišla inspirace na obraz, který jsem musela vytvořit. Někde jsem se zmiňovala, že zrovna pracuji podle knihy Umělcova cesta. Ve čtvrtém týdnu byla úkolem tzv. čtecí deprivace. Nesměla jsem číst. A nejen to. Ani číst, ani koukat na televizi, ani surfovat po internetu. Tím pádem se má činnost na netu omezila na nahlédnutí, zda někdo nepíše, něco nepotřebuje a hned jsem zavírala notebook. Bylo to náročné. Do té doby jsem si tolik neuvědomovala (trochu ale ano), kolik času trávím surfováním po netu, čtením zbytečných článků, sledováním nepodstatných věcí. Ale hlavně jsem zjistila, že se touto činností snažím "vymazat hlavu". Když se mi něco nechtělo, když se objevil nějaký problém, kterým jsem se zaobírala, vygumovala jsem to na chvíli na netu. A když jsem nemohla, to se děly věci! Najednou jsem měla spoustu času, mohla jsem dělat v klidu spoustu věcí a občas mě to rozčilovalo, protože se mi třeba nechtělo zrovna nic dělat. Jenže pak jsem tak akorát mohla koukat z okna nebo čučet do stropu. A to člověka taky zrovna dlouho nebaví. No a v průběhu tohoto týdne, když se mi honil hlavou nápad na obraz ve stylu op-artu, jsem ten nápad neuložila do zadního šuplíčku v mozku, ale vzala jsem tužku a přenesla ho na papír. Druhý den pak do reálné velikosti a pustila jsem se do jeho výroby. Ani nevím, jak je to možné, ale je hotový. Pověsila jsem si ho zatím do obýváku, i když se mi tam vůbec nehodí. Ale to nevadí, důležité je, že z něj mám velkou radost a i teď při psaní se jím můžu kochat.




Z textilních technik se jedná o aplikace, trošku volného quiltování a pak klasické prošívání s patkou. Nic náročného. Nejnáročnější bylo umístit aplikace na své místo, aby někde neuhnuly a nenarušila se tak jejich linie.
Třeba i tímto způsobem jsem pracovala.



Velikost obrazu je cca 95 x 66 cm.




Hezký den
Jana


pondělí 21. ledna 2019

Video - volné quiltování, další spirály

V sobotu jsme měly v Brně další kurz volného quiltování pro začátečníky. Zájemkyň se sešlo požehnaně, kurz byl moc příjemný, ale prostě jen jednodenní. Tím nechci naznačit, že začnu dělat vícedenní kurzy,  kdyby to náhodou někoho napadlo. Ale jeden den je přece jen krátká doba a lze zvládnout jen malý kousek z obrovského množství možností.

Pro ty, které by chtěly pokročit zase o kousek dál, jsem na 23. února vypsala kurz pro mírně pokročilé (nazvaný Kurz volného quiltování II). Všechny informace ke kurzu najdete jako vždy pod tlačítkem Kurzy.

A pro ty, které na kurz z jakéhokoliv důvodu nemohou či nechtějí, přináším alespoň další video. Tentokrát jsem zvolila spirály, ovšem v jiné formě než ty, které jsem vám už ukazovala. Jsou jakoby částečně schované.

Nejdříve si je zkuste nakreslit na papír, protože to je základ. Když to nebudete schopné nakreslit, tak jak byste je mohly ušít pod strojem? A opět budu opakovat to, co říkám na kurzech stále dokola. Nejde o to, abyste uměly krásně kreslit kolečko a spirálu, to bude pod strojem stejně fungovat trochu jinak, protože budete látku držet oběma rukama a hýbat s látkou pod jehlou, která bude představovat tužku, zatímco při kreslení to děláte obráceně (hýbete tužkou po papíru). Jde o to, abyste byly schopné navazovat vzor. Abyste byly schopné vzorem vyplnit celou plochu bez mezer. Jakmile se toto naučíte na papíře, pod strojem budete mít o jednu starost méně a budete se moci o to víc soustředit na provedení vzoru, protože zde už budete potřebovat a hlavně chtít pěkné obloučky, a dále na sladění pohybu rukou a rychlosti šití, abyste docílily stejně, nebo alespoň podobně dlouhých stehů.
Tak s chutí do toho.


Hezký den
Jana

čtvrtek 10. ledna 2019

Reaktivní barvy - přebarvování

Tento článek bude snad užitečný pro ty, kdo absolvovali můj kurz barvení látek. A pokud jste ho neabsolvovali a rádi byste se naučili látky barvit (jedná se o barvení reaktivními barvami za studena), pak si podívejte na nabídku kurzů, kde určitě nějaký najdete.

Na kurzech vždy upozorňuju, že je možné barvit nejen bílou látku, ale již obarvené látky přebarvovat. Jenže je tam tolik informací, že tato v tom množství možná zanikne. Proto mě napadlo, že vám ukážu takový malý pokus. Nucený pokus.

Jako podklad pod nástěnný quilt jsem chtěla světlou béžovou. Vybrala jsem si jeden z nejsvětlejších odstínů bronzové podle svého vzorníku. Jenže ouha, výsledek byl úplně jiný, než jaký jsem podle vzorníku očekávala. Měla jsem dostat barvu, kterou vidíte napravo a dostala jsem tu vespod. Ne že by byla úplně špatná, ale na moji momentální náladu byla moc do oranžova. Prostě zrovna nemám oranžové období.


A jak je možné, že jsem dostala jinou barvu, než mám ve vzorníku? Stává se to. Není to v tomto případě nějakým špatným postupem, je to barva z nové lahvičky. Už při barvení plného odstínu před časem jsem si všimla, že je nějaká jiná, s více oranžovými tóny. Asi se výrobci podařilo namíchat poněkud jiný odstín, než jaký míchal doposud. Jen doufám, že mu v tomto případě jen "ujela ruka" a nejedná se o změnu trvalou. Bronzová, kterou jsem barvila doposud, a že jsem jí už nabarvila dost, se mi totiž líbí mnohem více.

A teď co s tím. Věděla jsem, že tu béžovou ze stávající lahvičky neobarvím, jinou nemám, takže nové barvení stejným způsobem nemělo smysl. Kdysi jsem četla velmi moudrou větu, na kterou si často vzpomenu a která platí i pro tento případ. Nemůžete čekat, že když děláte věci stále stejným způsobem, že dostanete jiný výsledek.
Rozhodla jsem se proto, že látku přebarvím. Nechtěla jsem barvu tak teplou, zvolila jsem proto k přebarvení světlý tón čokoládově hnědé. Ano, na obrázku je skutečně barva, kterou výrobce nazývá čokoládově hnědou.


Když jsem nalila barvu na látku, byla jsem s tím, co jsem viděla, celkem spokojená, jen jsem si říkala, že je poněkud tmavá. Barva je ale v tomto stádiu a navíc ještě mokrá pokaždé tmavší, než jaký je skutečný výsledek.  




A tady je výsledek dvojitého barvení,



Zde na obrázku vidíte všechny barvy dohromady. Nahoře jsou dvě, které jsem použila, i když, jak bylo řečeno výše, výsledek bronzové byl jiný, a dole je jejich součet. 


Z toho také vyplývá, že pokud byla tato lahvička jen omylem výrobce, pak už takovou barvu nedostanu. Ale i to je na barvení krásné, že často nevíte, co vám z toho vyleze a hoříte zvědavostí, jak to všechno dopadne. Hlavně při přebarvování se výsledek dost těžko odhaduje.
Vždy musíte počítat s tím, že se barvy sčítají. Budete-li barvit žlutý základ modře, dostanete něco zeleného. Použijete-li modrou barvu na růžový nebo červený základ, vyjde vám z toho nějaká fialová. Je prostě potřeba trochu znát vzájemné působení barev, pak nebudete úplně překvapení, ale ani tak nebudete mít nikdy jistotu.
A teď ještě přemýšlím, jakou barvu bych dostala, kdybych smíchala stejné odstíny bronzové a čokoládové dohromady a nanesla je na bílou látku. Jaký by byl rozdíl mezi tímto způsobem, který by mi ušetřil jeden barvící proces a dvoustupňovým barvením. Asi budu muset udělat další pokus. V lahvičce mi ještě nějaký prášek zůstal.

Hezký den
Jana

pátek 28. prosince 2018

Kurz volného quiltování II

Řekla bych, že už je vás dost, které jste nějakým způsobem přičichly k volnému quiltování. Možná se vám ale stalo, že stagnujete na místě u jednoho, dvou nebo tří vzorů a třeba byste uvítaly možnost se zase posunout o kousek dál. Nebo jen potřebujete popostrčit, protože samy nemáte odvahu zkoušet něco nového. Proto jsem se rozhodla, že vám nabídnu další stupeň kurzu volného quiltování, který jsem prostě a jednoduše nazvala

Kurz volného quiltování II


Nechci psát, že je to kurz pro mírně pokročilé a už vůbec ne pro pokročilé, protože tím bych mnohé z vás odradila. Většinou totiž máme velkou tendenci podceňovat své schopnosti.
Je to kurz, kde už nebudeme probírat úplné základy. Předpokládá se, že už víte, jak se strojem quiltovat, že už se vám celkem daří, aby stroj dělal to, co chcete vy a nestáváte se jeho rukojmím.
Kurz není určený pro úplné začátečníky. Pro ty je určený kurz volného quiltování pro začátečníky a aktuálně vypsané termíny kurzů najdete v kolonce Kurzy.

V kurzu se budeme učit vzory, které u mě vídáte. Vysvětlím vám, jak jsem se k nim dopracovala, jak k nim přistupovat, na co si dát pozor a samozřejmě je budeme také zkoušet. Nejdříve kreslit, abyste se se vzorem zorientovaly v prostoru a pak je budeme šít.



Kurz bude mnohem více zaměřený na quiltování, než tomu bylo v kurzu pro začátečníky.

S sebou si vezměte:

  • šicí stroj, se kterým můžete volně quiltovat vybavený pedálem (nelze quiltovat jen na automat)
  • náhradní jehly, špendlíky, nůžky, prostě šicí potřeby
  • protože budeme dost šít a není možnost nastavit si výšku židle, jak jste zvyklé, vezměte si s sebou polštářek pod zadek, který udělá stejnou službu. 
  • dva připravené sendviče na polštář o velikosti cca 45 x 45 cm (velikost topu) - vyjde z toho polštář velký cca 40 x 40 cm - látku na top zvolte jednobarevnou nebo s jemnou batikou, rozhodně ne s žádným výrazným vzorem. Připravenými sendviči se rozumí to, že budou i spojené (špenlíky, stehováním nebo lepidlem, volbu nechávám na vás, co je pro vás nejpříjemnější)
  • dostatečné množství nití - vezměte si tón v tónu i kontrastní a samozřejmě vše v barvách, která máte rády. Určitě vám nebude stačit jedna stometrová špulka. 
  • nejméně dva sendviče na zkoušení a trénování
  • tužku a papíry na zkoušení vzorů (čisté bez linek)
  • tužku na textil pro přenášení vzoru - pokud máte tmavou látku, pak potřebujete světlou (bílá křída v tužce), pokud máte světlou, pak potřebujete tmavou (doporučuji Prym, modrou, vodou mizící, která skutečně ihned po namočení mizí) 






Vytvoříme si dvě přední strany polštářů

Na jeden budeme střídat různé vzory, buď plynule nebo s oddělením vzorů. 
Na druhý vytvoříme centrální vzor, který doplníme výplňovým vzorem okolo. 

Centrální vzor si zkusíte navrhnout samy. Nelekejte se, není to nic složitého a třeba tím překonáte další omezení, které vám říká, že nic takového nedokážete. A kdyby to skutečně nešlo, určitě bude nějaký vzor k dispozici a moje pomoc také.
Navržený vzor přeneseme na látku a pak už budeme quiltovat. 

Fotky zde uvedené berte jako ilustrační fota. Vzor je vždy možné přizpůsobit vašim schopnostem. Když nezvládnete malý vzor, prostě ho uděláte větší. Berte to spíš jako příležitost si různé vzory vyzkoušet a pak si vybrat, co se vám líbí a co je pro vás nejzajímavější. 


Čas konání kurzu: 9.30 - cca 17.00 hodin (je to první kurz tohoto typu, takže čas trvání odhaduji) 
                                V čase je zahrnuta cca hodinová přestávka na oběd

Místo konání kurzu: Podomí 89, budova obecního úřadu, PSČ 683 04, okres Vyškov

Termín konání kurzu: 23. 2. 2019

Cena kurzu: 1200,- Kč

K dispozici budou káva a čaj, oběd si vezměte s sebou


Přihlášky posílejte na jana_dohnalova@seznam.cz. Přihláška je platná po uhrazení zálohy, která činí 500,- Kč na účet č. 2600650786/2010. Do poznámky uveďte své jméno, místo a datum konání kurzu. Záloha je nevratná. V případě, že se kurz nekoná z důvodů na mé straně, všechny uhrazené platby vracím. Doplatek kurzu se hradí na místě. 

Vždy prosím nejdříve napište na výše uvedený e-mail a teprve po potvrzení volného místa posílejte platbu (ne naopak). Na přihlášky vždy odpovídám, pokud nedostanete odpověď ani v následující pracovní den, zkontrolujte prosím, zda jste zadali e-mail správně. Pokud jste nedostali odpověď, nejspíš jsem přihlášku neobdržela. 

středa 26. prosince 2018

Kabelka s vlastnoručně šitými uchy

Možná přemýšlíte, proč v názvu článku tolik nadělám s tím, že jsem vlastnoručně šila ucha na tašku. Nadělám s tím hodně, protože ucha byla na této tašce pro mě tím nejnáročnějším.
Už jsem tento typ tašky šila několikrát. Je šitá podle časopisu Marina z doby, kdy vycházel tak dva tři roky. Byly to doby, kdy holky, které se u něj sešly, tvořily fajn partu a kdy byla renesance šití teprve ve svých počátcích. Galerie Marina, která tenkrát k časopisu existovala, byla místem setkávání nadšenkyň do šití a tvoření vůbec, ale také jsme si díky ní vyměňovaly své zkušenosti, zjišťovaly, že něco potřebujeme a na trhu to nikde není. A pak se objevily takové, které začaly dělat třeba krásné štítky k výrobkům a jiné, které dělaly úžasná kožená ucha k taškám. Trvalo to pár let a pak zase zmizely a s nimi i ta krásná kožená ucha. Ještě se pak dala nějakou dobu koupit alespoň koženková v obchodě Látky pro vás. Jenže ten už teď taky skončil. Pokud se nepletu, i majitelka tohoto obchodu byla u počátků Mariny.  A proč to všechno píšu. Když jsem tenkrát šila kabelku, měla jsem k ní ta krásná kožená ucha. Můžete se podívat zde.  Před dvěma lety, když jsem šila tento typ kabelky na přání, sehnala jsem už jen koženková, ale stále pěkná ucha. Ta jsou zde. A teď jsem šila opět stejný typ kabelky pro maminku. Jednu už má a chtěla v jiné barvě, ale stejného střihu, protože je s ním spokojená.


Začala jsem tedy hledat na netu ucha, protože zbytek nebyl problém. Ale ouha, nic jsem nenašla. Nebo našla, ale nic, co by se mi líbilo. Vybrala jsem tedy z toho, co jsem objevila. A přišlo mi toto.



Byla jsem natolik důvěřivá, že jsem balíček ani neotevřela a nechala jsem to na poslední chvíli, kdy jsem ucha potřebovala ke kabelce. Jaké bylo moje zděšení, když jsem je uviděla. Vůbec by mě nenapadlo, že je někdo schopen ucha ušít stejným způsobem, jakým se šijí z kůže, ale použije k tomu koženku, která má z rubové strany bílou textilní vrstvu. Kdyby byla ucha bílá, zase by to možná tak hrozné nebylo. Ale s tmavohnědou barvou to vypadá opravdu hnusně. Popravdě nechápu, že je někdo ochoten to prodávat.

Počítala jsem s tím, že budu muset vytvořit kus látky, který bude přišitý k tašce a k němuž ucha přidělám. Jak sami vidíte, nejsou úplně kompletní, aby se jen tak dala přišít ke kabelce. Nepočítala jsem ale už s tím, že budu muset ušít sama celá ucha. Nikdy jsem to nedělala a ani se mi to dělat nechtělo. Ale chtěla jsem mít hezkou kabelku. Když už jsem věnovala tolik času barvení látek a quiltování, tak jsem to nechtěla zkazit tím, že tam přišiju jakákoliv ucha, jen když to bude za co nosit.
Vzpomněla jsem si, že jsem kdysi zahlédla u Marty na blogu návod na výrobu tohoto typu uch. Zalistovala jsem u ní a našla ho. Vy ho můžete také najít. Zde. Nebudu popisovat to, co u ní najdete pěkně popsané, napíšu jen vlastní zkušenosti.

Nebyla bych to já, abych nezkusila jít alespoň trochu vlastní cestou. Tentokrát jsem si při tom nabila ústa, takže bych doporučovala poslechnout Martu a necpat do obou částí uch jako výplň decovil light. Mám doma takový, který je jakýsi hodně tenký, tak jsem si myslela, že to půjde. Když jsem ale ucho obracela do líce (s druhým jsem to už nezkoušela), tak se mi to nepovedlo. Prostě to nešlo. Takže doporučuji decovil jen na jednu stranu, jak ostatně Marta dobře radí. Šířku jsem řízla 5 cm a naprosto mi to vyhovovalo. Možná to bylo ale proto, že jsem neměla k dispozici žádnou tlustou šňůru, tak jsem vzala 3 bavlněné pletené šňůrky, které používám do paspulí, trochu je stočila a použila jako výplň. Na konci jsem je jen sešila, aby držely pohromadě.


Hotová ucha jsem pak přišila už na stroji k vnější straně tašky, tedy před tím, než jsem spojila lícovou a podšívkovou část dohromady. Nechtěla jsem, aby bylo prošití vidět uvnitř, protože ucha dobře drží i bez toho. Hlavně když vnější stranu tašky tvoří klasický sendvič ze tří vrstev navíc spojený quiltováním. Ve výsledku jsou ucha celkem pěkná a velkou výhodou je, že si je člověk udělá v barvě použité na kabelce. Moc jsem spokojená i s quiltem, i když vznikl díky tomu, že se mi nechtěl řešit nějaký konkrétní vzor a tak jsem jen tak halabala objížděla batiku. A co je nejdůležitější, kabelka se líbí své majitelce, pro kterou byla neočekávaným překvapením.





Krásný den všem
Jana

pátek 14. prosince 2018

Taštičky šité podle občasníku

Minulý, spíše už předminulý týden jsem na své facebookové stránce průběžně ukazovala jak vznikají polotovary, ze kterých jsem se chystala šít taštičky. Těmi polotovary myslím díly zdobené volným quiltováním. Jsou vytvořeny z ručně barvených látek a doplněny hustým volným quiltováním, jedna pak ještě reverzní aplikací. To všechno mi dalo dost práce, ale šlo mi to pěkně od ruky. A pak jsem se zasekla. V okamžiku, kdy jsem z těchto dílů měla ušít taštičku.

Pokud se v této činnosti trochu orientujete, tak je vám jasné, že se jedná o tu nejméně náročnou práci, která je celkem rychle hotová, a kterou zvládne každá šikovnější švadlenka. Jenže pro mě v těchto okamžicích nastává práce nejnáročnější. Dost často se nejsem schopna se dokopat, abych taštičku (kabelku, polštář nebo něco podobného) dokončila. Na kurzech často říkám a tady jsem to už také psala, že mě vlastně šití nebaví. A projevuje se to právě v těchto situacích. Nadšeně quiltuju, maluju, stříhám, zdobím, jsem kolikrát pohlcena tím, co mi pod rukama vzniká a u čeho třeba ani nejsem schopna odhadnout výsledek, nebo nevím, jestli to bude fungovat, ale v okamžiku, kdy je tato část práce za mnou, seknu se. Dál se dostávám často jen s velkým přemáháním.

Nedávno jsem si ale u jedné debaty, kterou jsem četla na Facebooku, uvědomila, že v tom nejsem sama. Že jsou patchworkářky, které šijí jen ploché věci. A v tom okamžiku jsem zjistila, že to je vlastně moje přání. Šít jen ploché věci. Tam nejvíce uplatníte výtvarnou část a pak už stačí jen olemovat. Deky (ty jsou ale moc velké) nebo obrazy. Nebo běhouny. To je ono. A u běhounů stejně v poslední době vždy přemýšlím, jak by se vyjímaly na zdi, takže i z nich vlastně dělám obraz.

Jen si to představte. Máte plochu, na které si můžete quiltovat, aplikovat, malovat, vrstvit, vystřihovat, prostě dělat, co vás napadne a nejste omezeni žádným střihem, praktickým užíváním, potřebou věc prát, prostě ničím. Nejdůležitější je estetická stránka, která je ovšem velice subjektivní. Co se líbí mě nemusí se líbit jinému a naopak. Takže při vytváření mého díla je nejdůležitější, aby se líbilo mě, abych z něj já měla dobrý pocit. Ideální stav.

Asi ještě úplně neopustím trojrozměrné objekty (kabelky, taštičky, polštáře), ale mám čím dál menší chuť je dělat. Ne že by ta chuť někdy byla příliš velká. A nejde o to, že bych to neuměla. S tím celkem nemám problém. Ale fakt mě nebaví, jak tam člověk musí něco silou rvát na správné místo, protože ho výztuhy nechtějí pustit. Ale zase bez výztuh by to nemělo ten správný tvar, takže jsou nutné.  Ohýbat díly, kterým se ohýbat nechce, být popíchaný od špendlíků atd. atd.
V současné době je mezi vámi spousta nadšených kabelkářek, které na své kabelky nedají dopustit a moje pocity pro ně budou nepochopitelné. Ale je tu určitě i spousta takových, které mě chápou a přesně vědí, co mám na mysli. Díky za tyto spřízněné duše.

Přes všechny tyto mé pocity jsem se donutila přivést na svět další tři taštičky. Jsou šité podle mého občasníku. Chtěla jsem tím ukázat, že podle tohoto střihu opravdu můžete šít jakoukoliv taštičku, ať se slunečním tiskem nebo bez něj, třeba s volným quiltováním. Anebo jen z nějaké látky, která se vám líbí.

Taštičky jsou, jak jsem uváděla výše, z ručně barvených látek a jsou zdobené volným quiltováním. Červená je navíc zdobená reverzní aplikací a dovnitř jsem tentokrát vybrala romantickou růžičkovou látku.











A zde je trochu jiná fotka. Ta vznikla pro účely soutěže klubu Růžový panter znovu na stopě. Je to klub na Fleru, kde najdete můj obchod. S tímto klubem pravidelně soutěžíme a nejinak tomu bylo i tentokrát. Soutěžním tématem bylo Low key. Fotky ostatních účastníků soutěže najdete v tomto blogu. Ale nemyslete si, že za vítězství v těchto soutěžích si člověk odnáší nějakou věcnou cenu. Cenou jsou pro nás všechny nové zkušenosti, znalosti a samozřejmě také informace, které získáváme z odezvy hlasujících. Podle toho jsme schopni zjistit, zda se fotka líbí či nelíbí, což je velice důležitá informace, protože na Fleru jde dost často o první dojem. O to, jestli zaujmete fotkou. Pak se třeba návštěvník rozhodne navštívit váš obchod a teprve zjistí, že existujete. Nebo vás díky fotce budou ostatní prodejci na Fleru zařazovat do svých nominací (to jsou návrhy na titulní stanu Fleru) a zvyšuje se pravděpodobnost, že Fler tým zrovna jednu z těchto nominací vybere a vy se tak ocitnete na 8 hodin zdarma na titulní straně Fleru, což může být poměrně dobrá reklama. Proto se určitě vyplatí se soustředit nejen na výrobek ale i na fotografii. Navíc si myslím, že když už člověk investuje dost času a dovedností na výrobu, zaslouží si takový výrobek i pěknou fotku. Takže by byla škoda se o ni alespoň nesnažit.



Hezký den
Jana