Běhoun k mým kachlovým kamnům

Zjišťuji, že v poslední době blog poněkud zanedbávám. Ale ono je to složité. Dávám fotky na Instagram, občas nějaký příspěvek na Facebook a pak si říkám, co mám vlastně dát na blog, když jsem všechno už zveřejnila. Čím mám udělat článek na blogu jiný, jak ho ozvláštnit, aby to nebylo stejné, jako na jmenovaných dvou platformách? Je to otázka, na kterou jsem zatím nenašla odpověď, která by mě uspokojila. Instagram je o fotkách, bez nějakého dlouhého povídání a má díky tomu hodně mezinárodní dosah. Na Facebook vložím do příspěvku více fotek a k tomu něco i napíšu. V obou případech se jedná o rychlou reakci na aktuální situaci, na aktuální vývoj věcí, aktuální tvorbu. Blog není tak aktuální, tak by měl poskytovat nějakou přidanou hodnotu. Jakou? To si budu muset ještě promyslet. Protože kdyby byl pouze opakováním toho, co jsem už uveřejnila jinde, tak nějak ztrácí smysl. Alespoň pro mě. Asi by mě nebavilo opakovat stále dokola to stejné. Ještě to budu muset vymyslet, ale ráda bych, aby se všechny tyto platformy navzájem doplňovaly a podporovaly.
Tento problém neřeším určitě jen já sama a mám pocit, že blogy se utlumují a hlavní slovo přebírá právě Instagram a pak Facebook. Možná, že je pro lidi zajímavější jen koukat na fotky bez nějakého dlouhého povídání. Na mě ale ta záplava fotek se spoustou nápadů působí spíš tak, že se cítím zahlcená. Stalo se mi to na Pinterestu. Když jsem ho objevila, strávila jsem u něj asi 3 dny a kochala jsem se a kochala. Postupně jsem dobu pobytu na Pinterestu stále zkracovala a teď už tam nechodím téměř vůbec. Podívám se na pár fotek a pak v sobě ucítím jakousi klapku, která mě donutí Pinterest zavřít. Najednou je toho na mě moc. Všechno se to ve mě mele, začínám být nervózní a zahlcená, takže spíše než aby to na mě působilo jako inspirace a přinášelo vlnu nápadů, začnu mít temno.

Je to podobný pocit, jako když jsem dříve přišla do velkého obchodu, třeba do Hornbachu. Chtěla jsem koupit pár věcí domů a na zahradu, jenže když jsem se podívala na to, kolik věcí kolem mě je, úplně jsem zapomněla, co chci, dostavilo se ono temno, udělalo se mi nevolno a musela jsem odejít, aniž bych koupila, co jsem chtěla. Teď už jsem si zvykla a chodím do takových obchodů vybavena lístečkem, kam si napíšu, co přesně potřebuju. Ostatní regály s naprostým nezájmem míjím, vyhledám přesně to, co potřebuju a co nejrychleji odcházím. Stejně tak to dělám v supermarketech a když přijdu do nějakého, který neznám a musím zboží složitě hledat, jsem naštvaná, nervózní a kolikrát raději odejdu bez části plánovaného nákupu, než abych tam musela ještě chvíli být a hledat mezi davem lidí a spoustou regálů. Možná je to nějaká fóbie. Nevím, těžko říct. Anebo je to obrana mého organismu proti nástrahám dnešní doby a díky tomu chodím raději do lesa než do obchodů.

Taky mám pocit, že současné nástrahy internetu, kde najdeme snad už skoro všechno, mají vliv na kreativitu. Místo abychom se spolehli na vlastní nápady a vlastní tvořivost, jdeme prvně hledat na internet. Většinou na Pinterest. Jako bychom nevěřili, že to dokážeme vymyslet sami. A co když najednou vypnou na delší dobu elektřinu? Nebo co když nepojede internet? Nebo co když provozovatel Pinterestu zkrachuje nebo se prostě rozhodne, že to celé zavře? Vím, jsou to velmi teoretické otázky, ale co kdyby se něco podobného stalo? Kde budeme najednou hledat, co máme udělat? Nezůstaneme náhodou úplně bezradní? Já myslím, že ne. Naopak si myslím, že by nám to hodně pomohlo. Museli bychom se totiž vrátit k jiným zdrojům inspirace. K přírodě, ke světu kolem nás. Spoustu věcí, bychom museli sami vymyslet a tím bychom z práce měli opět mnohem větší radost.

Zkuste někdy vypnout počítač, nebo alespoň Pinterest a Instagram, rozhlédněte se kolem sebe, zajděte si na procházku a pozorným okem zkoumejte krásu detailů, které pro vás příroda ale i člověk připravili. Hromada srovnaných kamenů do zídky, naskládané dřevo, ornamenty na starém domě, struktura listí, tvar a barevnost květů, ptáci v krmítku  koruna stromu a další a další věci, které můžete sledovat a které vám dají inspiraci pro vaši tvorbu. Nebojte se pohlédnout na svět vlastníma očima a ne jen přes fotky, které udělal někdo jiný. Najednou kolem sebe uvidíte tolik krásy a tolik nápadů, až z toho budete překvapení. A hlavně, když pak takový nápad využijete ve své práci, věřte, že z výsledku budete mít mnohem větší radost, než když si všechno obkreslíte na Pinterestu.

Úvaha o tom, jak všechno skloubit dohromady mě zavedla daleko, ale to už tak u mě bývá. Jsou to věci, o kterých často přemýšlím jako o spoustě dalších. Co bych taky dělala jiného během dlouhých hodin quiltování ve venkovské chalupě s výhledem na les a praskajícím ohněm za zády. Uvažuji o životě.

A dnes jsem vám kromě své úvahy a ubrusu přinesla i malý pohled do kuchyně s mými kachlovými kamny.

Ubrus tvoří prostřední pruh sešitý z proužků různě barevných zelených a samozřejmě ručně barvených látek. Ten jsem prošila pouze rovně podél. Krajové pruhy z bílé látky jsou pak zdobené volným quiltováním.
Po prošití středu a jednoho bočního bílého pruhu jsem myslela, že celý ubrus poletí do koše. Volné quiltování totiž látku stáhlo daleko více než prošití uprostřed a střed byl proto poněkud hrbolatý. Nakonec jsem se odhodlala dodělat ho do konce s nadějí, že žehlička všechno spraví. Naděje se ukázala jako oprávněná, protože žehlička spraví opravdu hodně. Díky ní je ubrus pěkně rovný a může někomu ozdobit stůl. Pokud si ho tedy časem nenechám pro sebe, protože se mi opravdu pěkně hodí ke kachlovým kamnům.

Krásný den všem
Jana

Teď zrovna šiju quiltované taštičky

Překvapeně jsem koukala, že jsem poslední článek sem na blog psala zhruba v polovině listopadu. A s ještě větším překvapením koukám, že už je 3. prosince. Nějak ten čas bláznivě letí. A hlavně když pracujete doma a práce vás baví, tak nesledujete, jestli je pracovní den nebo víkend, prostě děláte, když na vás přijde tvořivá nálada a nebo taky děláte pořád, když se chystáte na vánoční Fler trh. V sobotu jsem se jednoho a vlastně jediného za celý rok zúčastnila ve Žďáru nad Sázavou. A v neděli mě čeká jedna místní záležitost, jarmark v Rudici (to je Moravský kras). Takže se snažím alespoň něco vytvořit.
Průběžně jsem na Instragramu zveřejňovala fotky quiltovaných základů na taštičky, které jsem si chystala a teď už mám hotové i některé z nich. Všechny fotky zde nezveřejňuji, protože blog slouží jako jakýsi souhrn informací a také třeba ke zveřejňování kurzů atp. Přece jen to není úplně vhodné prostředí k uveřejňování každé fotky, kterou zrovna udělám. K tomu je dobrý právě Instagram. A jestli jste na ten můj ještě nenarazili, tak ho najdete zde.

Taky vás chci upozornit, že v lednu je vypsaný kurz volného quiltování v Brně. Celkově jsem svoje výjezdy za kurzy do různých míst republiky velmi omezila a soustředím se spíše jen na Brno. Navíc jsem si řekla, že by bylo fajn dělat maximálně jeden kurz do měsíce. Přece jen mám těch aktivit dost. Ráda bych se více věnovala vlastní tvorbě, v plánu (už delší dobu) mám e-book na barvení reaktivními barvami i s různými tipy, jako je odbarvování, zahušťování barev třeba pro tisk atp., do toho bych ráda občas vyšla ven s nějakým tím svým občasníkem. Na jednoho člověka až až. A když pak strávíte víkend nebo nebo dva v měsíci ještě na kurzech, které jsou, co se týká pozornosti a energie dosti náročné, tak mám pocit, že se to všechno nedá zvládat. Ale nechtěla bych kurzy rušit úplně, protože mě setkávání s vámi baví a přece jen je možné toho při osobním kontaktu předat více, než formou občasníků, i když se je snažím dělat opravdu podrobně a srozumitelně. Jestli netušíte, o jakých občasnících to tu píšu, tak nahlédněte sem. Tam je najdete všechny.

Pokud tedy o kurzu volného quiltování pro začátečníky uvažujete, neváhejte, protože další zase hned tak nebude.  V únoru jsem pak vypsala strojové aplikace, v březnu máme domluvený termín víkendového kurzu v Zahrádkách u Jindřichova Hradce (tam pojedu velmi ráda), kde se budeme věnovat menším nástěnným quiltům s malbou a nejspíš i trapuntem (to musím ještě přesně vymyslet). A pak se uvidí.

A protože je před Vánoci, máte také dobrou příležitost nechat si kurz nadělit jako dárek pod stromeček. Ať volné quiltování nebo aplikace. Všechny informace ke kurzům najdete pod tlačítkem kurzy a abych vám to zjednodušila, tak stačí kliknout sem. Chcete-li některý z nich jako dárek, stačí postrčit dárce, aby se mi ozval a já už s ním detaily domluvím :)

A zde jsou už ty avizované taštičky.

Krásný den všem
Jana

Podzimní nálada

Všude už se začínají objevovat vánoční výrobky, vždyť i já jsem vydala vánoční občasník (najdete ho zde), ale teď se ještě vrátím k podzimu, který stále trvá a který společně s jarem patří mezi má oblíbená roční období. Pro někoho je to možná nepochopitelné, ale pro mě podzim symbolizuje hojnost, čas dozrávání, to jeho první část a ta druhá, kterou máme zrovna v současné době, je pro mě časem, kdy si člověk může zalézt do křesla s hrnkem kávy nebo čaje, uvelebit se, vytáhnout knihu nebo dobrý film a nechat bubnovat déšť za okny. Nemám chuť se v takové době vydávat ven, ale s chutí se ven dívám z vytopeného pokoje a jsem vděčná za to, že pracuji doma, takže v nevlídném počasí nikam nemusím. Jaro a podzim jsou obdobími, kdy se vše rychle mění. Na jaře mizí sníh, objevují se první zelené lístečky, všechno kolem nás rozkvétá - období, kdy kvetou stromy, je pro mě úplně nejkrásnější, až přejde postupně vše do plné zeleně, která pak vytrvá po celé léto. A na podzim se zase postupně všechno barví do krásných žlutých, červených a hnědavých tónů a nakonec vše opadá, skončí, zanikne, aby to mohlo po celou zimu spát a na jaře se opět probudit v celé své kráse. Miluju sledování přírody kolem sebe, jejích proměn a jsem vděčná za to, že žiju na venkově, kde jsem k přírodě mnohem blíž.

Vyjádřením podzimní nálady je následující quilt. Základ vznikl už vloni a čekal na své využití. Záměr vytvořit z něj nástěnný quilt jsem měla od začátku, ale motivací k jeho dokončení byla až výstava v knihovně ve Vyškově.

Látka vznikla technikou slunečního tisku, kterou jsem podrobně popsala ve svém prvním občasníku (najdete ho zde) a jako šablony mi posloužily okřídlené nažky javoru.
Jak jsem psala, od počátku jsem měla záměr rozdělit látku na dvě části a už při vytváření vzoru jsem tuto myšlenku respektovala. Pak jsem přemýšlela, jak to udělat, aby obě části na sebe co nejlépe navazovaly. A pak jsem přišla na naprosto jednoduché řešení, které je možná známé, ale já jsem nikde neviděla, jak se takový vícedílný quilt tvoří. Ušila jsem quilt v celku, po prošití jsem ho rozřízla napůl a každou část pak samostatně olemovala. Díky tomu na sebe všechny linie pěkně navazují a přitom jsem je nemusela nějak složitě pasovat.

Obě části quiltu jsem pověsila na bambusovou tyč a nechala jsem jí i kus vykukovat na každé straně. Přiznala jsem ji úmyslně, protože stejně byla uprostřed mezi oběma částmi vidět a takto se to opticky dorovnalo.

Pracovní název quiltu je Podzimní nálada. S pojmenováváním quiltů mám obecně problém. Tvořím je pocitově, na základě vizuálních vjemů, které se mi objeví v hlavě. A když pak mám tyto vjemy převést do slov a najít nějaký vhodný název, který nebude znít úplně blbě, je to pro mě kolikrát ten nejtěžší úkol při práci na celém quiltu.

Velikost quiltu je 57 x 46 cm

Hezký den všem
Jana

Janin občasník, Vánoce 2019

Blíží se nám Vánoce a já přicházím, doufám, že s dostatečným předstihem, s novým číslem svého e-časopisu, který vydávám pod názvem Janin občasník.
Tentokrát jsem ho plně věnovala Vánočním dekoracím. Protože jsem měla Vánoce vždycky ráda, rozhodla jsem se, že udělám radost sobě i vám a vymyslím ne úplně klasické textilní výrobky, kterými si můžete ozdobit váš domov ve vánočním čase.
Tentokrát nečekejte žádné složité šití. Budeme dokonce používat i tavnou pistoli. Ale možná o to bude toto číslo zajímavější i pro ty, kdo nejsou v šití tak zdatní a přesto by si také rádi něco pěkného pro sebe vytvořili.

Občasník si můžete zakoupit zde. 

Jestliže jste na můj blog nebo na občasník narazili poprvé a netušíte, jak asi tak může jeho obsah vypadat, jak moc podrobné návody jsou, podívejte se na návod na ušití lemu zde na blogu, abyste si mohli udělat představu.
Jsou doplněné množstvím fotografií a navíc jsem vytvořila FB skupinu, kde se můžete ptát na případné nejasnosti. Odkaz na ni najdete v občasníku a je určená pouze pro ty, kdo si občasník zakoupili.

V občasníku tentokrát najdete:

Netradiční vánoční ozdoby

Samozřejmou součástí návodu jsou obrázky, podle kterých si sami můžete vyřezat šablony anebo je možné již hotové šablony zakoupit u mě v obchodě.

Textilní adventní věnec z juty

Opět netradiční kombinace juty a lesklých baněk - rustikální styl se tu pojí s třpytem a leskem. Na kytičky najdete v občasníku odkaz na video, které vám při jejich tvoření určitě pomůže.

Polštáře v klasické vánoční barevnosti

Tak přece jen se mi tam vecpala nějaká klasika, ale hned vzápětí to napravím, nebojte :)

Adventní kalendář opět v rustikálním stylu

Já jsem se do té pytloviny úplně zamilovala.

Závěsná trojrozměrná dekorace ve tvaru vločky 

Jmenovky na dárky ve dvou variantách

Dekorační textilní stromečky

Jsou kouzelné, že? Mám z nich radost jak malá holka. Ale proč by ne. I velké holky můžou  mít radost.

Podkafíčka ve tvaru vločky, která také můžete zavěsit

Řekla bych, že je toho požehnaně a jak jsem už psala nejsou to ani tak náročné věci, které ovšem udělají hodně parády. Já mám z tohoto vánočního čísla obrovskou radost, tak doufám, že ji budete mít i vy a některý z výrobků se objeví ve vaší domácnosti.

Přeji všem krásný den
Jana

Dva barevné obrázky s videem

Tento týden byl pro mě velmi hektický. Čekala mě výstava ve Vyškově, v pátek vernisáž, připravuji pro vás vánoční občasník a kromě toho jsme měly (my dvě holky) doma jednu dívčinu z Ukrajiny. Naše škola pořádá pobyty pro děti ze Zakarpatské Ukrajiny, což je víceméně dřívější Podkarpatská Rus. Pro děti, které se učí česky. A tady si je rozeberou naše děti a týden tu bydlí v rodinách. Moje dcera chtěla taky jednu na byt, takže jsem nemohla odmítnout. Nebylo to pro mě nějak náročné, protože měli nabitý program - navštívili Brno, Olomouc, Punkevní jeskyně s Macochou  a já jsem vlastně zajišťovala pouze jídlo a zázemí pro přenocování. Ale když se to všechno sešlo dohromady se stupňující se nervozitou z výstavy a tudíž i zhoršující se kvalitou mého spánku, bylo to vše dost vyčerpávající.

Teď už je výstava instalovaná, vernisáž proběhla - tímto děkuji všem, kteří na ni přišli, nesmírně si toho vážím a je to pro mě velkou podporou, Ukrajinka je už snad úspěšně zpátky doma, jen ten občasník ještě musím rychle dodělat, abyste měli čas na vánoční výrobu.

Zatímco jindy považuji výrobu občasníku za náročnou, teď mám pocit, že je to úplná brnkačka a musím to zvládnout levou zadní. Prostě je to vždy o úhlu pohledu a ten se mi tento týden opravdu změnil. Asi člověk opravdu potřebuje zažít hektické chvíle, aby si pak vážil okamžiků, kdy toho má na práci vlastně jen trochu a času najednou spoustu.
Stejně tak si myslím, že bude velmi užitečné, když naše děti zase příští rok zavítají na Ukrajinu, aby měly srovnání jak se žije jinde a třeba si začaly více vážit toho, jak se žije jim doma. Jak říkám, je to o úhlu pohledu. Ze které strany se na situaci díváme. A něco, co nám připadá jako obrovský problém nám při změně úhlu bude najednou připadat jako nepatrná prkotina.

Taky jsem díky těmto činnostem zanedbávala psaní blogu a vůbec aktivitu na netu. Ale jsem opět tu a chci vám ukázat dva obrázky, které jsem vytvořila pro výstavu. Jsou to menší obrázky, cca 40 x 30 cm a je to taková hra se strukturou a barvami. Jen volné quiltování s přechody barev a k tomu malování pastelkami Inktense Derwent.

Když jsem vytvořila první, přemýšlela jsem o bílém rámečku, ale pak jsem se rozhodla ho začistit klasicky jako artquilt (bez viditelného lemu) a jsem spokojená. Když se pověsí na bílou zeď, nahrazuje to vlastně bílý rámeček. A když ten červenooranžovožlutý pověsíte třeba na světležlutou zeď, tak to bude pěkně ladit a přitom tam nebude žádný bílý rámeček rušit.

Ještě jsem chtěla vytvořit jeden ve fialovomodrých tónech, ale ten jsem zatím nestihla. Protože i když se to možná nezdá, je to celkem zdlouhavá práce. A ještě mě láká jeden v hnědobéžových odstínech, který by se mohl líbit mamince. A určitě i dalším, protože tato barevnost je v našich končinách dosti oblíbená.
Kromě toho jsem si nakoupila i blindrámy, které čekají na svůj obraz i bílé rámečky, do kterých bych taky ráda něco vytvořila. Nápadů je spousta, chuti do práce také, jen je potřeba to všechno nějak skloubit dohromady. Navíc jsem se letos rozhodla, že se zase před Vánoci podívám mezi lidi, tak jsem se přihlásila na Flerjarmark do Ždáru nad Sázavou (30. 11.) a na takový malý jarmark o pár vesnic dál v Rudici (8.11.) A pro tyto akce bych ráda vyrobila pár drobnějších věcí, protože obrazy asi nejsou to pravé ořechové.  Když to tak píšu, tak mi dochází, že mě opět čeká dosti práce. A pro jistotu jsem příští víkend v Zahrádkách u Jindřichova Hradce, kde budeme na dvoudenním kurzu šít krásné sedáky. Ale to bude pro mě, doufám, odpočinková záležitost mezi příjemnými ženami, kterou si spolu pěkně užijeme.

A když se vrátím k těm obrázkům, najdete tu i video, jak jsem postupovala při malování pastelkami. Je to bez textilního média, protože jsem nepotřebovala a hlavně nechtěla ostré přechody, naopak jsem chtěla dosáhnout postupných přechodů. Takového akvarelového vzhledu.
Nemohla jsem natáčet celý proces, protože by trval hodiny, proto je video složené ze tří. Na začátku vidíte nanášení barvy pastelkami a tvoření přechodů, pak jsem skočila na fázi, kdy už bylo vše pomalované a nanášela jsem vodu a nakonec vidíte už hotové obrázky. Kvalita videa není bůhví jaká, ale momentálně je to to nejlepší, co vám umím nabídnout. Někdy v budoucnu to třeba bude lepší.

Krásný den všem
Jana

Výstava textilních obrazů

Dnes to nebude žádný výrobek, dnes je to pozvánka.
Jsem trochu nervózní, ale už jsem to rozjela a blbě by se z rozjetého vlaku vyskakovalo. A popravdě ani vyskakovat nechci. Doteď jsem si nervozitu nepřipouštěla, ale teď, když už to zde píšu veřejně, mě najednou trochu přepadla. S ní samozřejmě pochybnosti, jestli jsem to nepřehnala, jestli na to mám, jestli se to bude líbit atd. atd. Však to určitě znáte.
Pochybnosti zaháním a říkám si, že to bude dobré. Že kdyby to nebylo, tak by mě odmítli. Takže o čem to tu vlastně píšu. O výstavě. O své první samostatné výstavě. To je důvod, proč tento článek píšu a jeho cílem je vás na tu výstavu pozvat.

Bude se konat ve Vyškově, v Knihovně Karla Dvořáčka a mé textilní obrazy zde můžete vidět od 2. 11. 2019 do 8. 1. 2020.

Pozvánka už visí i na stránkách knihovny (to jsem teď zjistila a možná to je ten důvod, proč jsem znervózněla) a můžete se na ni i s mým stručným "uměleckým" životopisem podívat tady.

1. listopadu se uskuteční vernisáž, na které budu samozřejmě přítomná (aby ne, když si ji organizuju a budu tam asi muset i mluvit) a jste srdečně zváni.

Krásný den všem
Jana

Malování látek jako na vodní hladině, Janin občasník, Léto 2019

A jsem tu s posledním představením výrobků a technik z mého posledního občasníku, léto 2019. Na konec jsem si nechala techniku malování (barvení) látek.

Možná, že vám výsledný vzor připomíná mramorované látky, na které se obtiskuje malba z vodní hladiny. Taky můžete tuto techniku potkat pod názvem Ebru.
Ano, určitá podoba tu je. Ale způsob malby, který vám v občasníku představuji, od vás nevyžaduje nějaké extra dovednosti ani extra pomůcky. Je to opět hra. Snažím se vám vlastně vždy přinést nějaký způsob práce s barvami, který bude hravý, kde můžete rozvinout svoji fantazii, svoje barevné představy a přitom si k tomu nepotřebujete pořizovat nic speciálního, žádné drahé pomůcky. Není to pokaždé úplně jednoduché, přijít s něčím, co nebude náročné na znalosti, dovednosti a pomůcky, ale myslím, že zatím se mi to celkem daří. Třeba sluneční tisk z prvního čísla občasníku se stal celkem populární technikou, kterou můžete využít nejen v patchworku či textilním designu, ale zcela jednoduše i při zdobení triček s dětmi, zdobení plátěných tašek a určitě i dalšími způsoby, které mě zrovna nenapadají.

Takže teď jsem tu s další technikou, pro kterou opět nepotřebujete žádné speciální pomůcky, barvy můžete využít ty, co máte ke slunečnímu tisku (pokud jste ho podle prvního čísla občasníku zkoušeli) nebo ty, co máte k patinování, které jsme si ukazovali v druhém čísle občasníku. Jedny využijete na bílou látky, těmi druhými můžete malovat i na tmavé. To je jedna z výhod oproti malbě na vodní hladině, že zde můžete použít i krycí barvy, které nanášíte na tmavé látky.
Na druhou stanu oproti malbě na vodní hladině ale tímto způsobem nevytvoříte tak detailní prvky. Je to technika spíše pro ty, kdo si chtějí hrát a nechtějí si pořizovat další pomůcky. A pro některé to může být naopak předstupeň právě pro malbu na vodní hladinu. To už nechám na vás, kam budete nebo nebudete pokračovat.

Jak tedy mohou vypadat vaše výsledky?

A opravdu se nemusíte bát. Je to zcela jednoduché, je to vhodné pro začátečníky, potřebujete jen chuť si hrát. A když to úplně nedopadne podle vašich představ? Vždyť se jedná jen o kousek látky a trochu barvy. Není to žádná tragédie. Tak prostě vezmete nový kousek a přistoupíte k němu bohatší o předcházející zkušenost.

Pokud ještě nemáte můj poslední občasník, můžete si ho koupit zde. A pak už hurá do malování a vytváření vlastních látek. A počítejte s tím, že potom budete mít svůj zcela originální výrobek (až ho z těch látek samozřejmě ušijete), který určitě v takové podobě nikde jinde nepotkáte.

Přeji všem krásný den a příjemnou zábavu při malování, šití, či při čemkoliv jiném, čemu se právě věnujete.
Jana

Deka z Janina občasníku Léto 2019

Kdysi jsem si říkala, že bych každý rok mohla ušít alespoň jednu deku. Letos jsem tento svůj závazek (ale neberu ho zase tak vážně) splnila tím, že jsem ušila deku do svého posledního občasníku. A jak bývá u mě zvykem, najdete na ní opět zářivé barvy. Deka je tvořena převážně křivkami. Kdo o křivkách v patchworku slyšel a ještě je nešil, tak má před nimi často respekt. I já jsem měla. Ale nebojte, opravdu to není nic složitého. Každou křivku jsem ušila na dva špendlíky. Jeden uprostřed křivky, jeden na konci a na začátku si látky přidržíte u sebe při vkládání pod patku. Ale to je všechno popsáno a podrobně nafoceno v občasníku, včetně rozpisu dílů a prostě celého návodu s množstvím fotografií. Takže žádný strach, křivky jsou krásné a vůbec nejsou tak složité, jak se tváří.

Deku jsem na závěr doplnila o volné prošívání. Každá barva má svůj vlastní vzor a s výjimkou jednoho najdete všechny na videích na mém kanále na YouTube. Zatím tam není ani vzor v bílém kruhu, ale oba doplním, takže nebojte, vše tam časem bude.

Někdo má rád jasné barvy jako já, někdo preferuje spíše umírněnější provedení. Proto jsem pro vás připravila ještě grafický návrh deky, pro který jsem použila látky z obchodu paní Dáši Bohaté Patchworkcz. Všechno jsou to látky, které jsou momentálně dostupné (ke dni 30. 9. 2019) a moc jsem se s tím nemazala. Prostě jsem vytáhla látky do hněda a pár z nich vybrala do kruhů. K tomu jsem doplnila smetanovou a ke klasickým vzorům jsem použila neklasicky také jednu grunge látku (to je ta šedosmetanová v první variantě návrhu a nahrazuje původní šedou). Dala jsem Vám tam dvě různé varianty deky, které pracují téměř se stejnými látkami, jen je jinak uspořádaná barevnost, abyste viděli, co udělá prostá výměna tmavé barvy za světlou.

Sami vidíte, že deka nemusí být jen v moderním stylu, že pěkně vypadá i v klasickém provedení. A Kdyby pro vás deka byla moc, můžete si podle občasníku ušít polštářky se stejným vzorem, jen ho tam budete opakovat jednou namísto osmadvacetkrát.

Nalákala jsem vás a ještě nemáte občasník? Nebo jste na moje stránky narazili poprvé a netušíte, o co se jedná? Je to můj e-časopis, tzn. zasílám ho v elektronické podobě, jmenuje se Janin občasník a toto konkrétní číslo si můžete koupit zde.  A jestli se vám líbí, podívejte se i na přecházející čísla, třeba tam najdete také něco zajímavého.

Polštáře vypadají moc pěkně bez volného quiltování s jednoduchým prošitím na šířku patky.

A zde je zmiňovaný návrh v klasickém stylu ve dvou variantách.

Krásný den všem
Jana