Trocha romantiky

I když se nám letos jaro vyhnulo a zima přešla téměř plynule do léta, na mě přišla jarní romantická nálada. Tu ve mně vzbuzují rozkvetlé stromy, které sice už dávno odkvetly, ale ve mně stále zůstala vzpomínka na jejich bílorůžové květy. Období, kdy kvetou ovocné stromy, považuji za vůbec nejkrásnější období roku. A tím dalším, které mu šlape na paty, je podzim, kdy všechny listy dostanou krásnou žlutou a červenou barvu, ráno na nich najdete stopy ranního mrazíku a odpoledne do nich zazáří ještě trochu hřející slunce. Léto se snažím ve zdraví přežít (za nejlepší místo pro letní dovolenou považuji severské země) a zima je pozitivní tím, že se člověk může zavřít doma a u hrnku horkého kávy nebo čaje si číst, dumat nebo něco tvořit, i když procházka zasněženou krajinou je také nádherná. Pokud se ovšem zadaří a napadne sníh.  Prostě každé období má něco do sebe (i u toho léta bych něco našla), ale jaro jednoznačně vítězí. A jaro se promítlo i do následujících dvou taštiček. A kdybyste ho na nich náhodou nenašly, tak pivoňky, které jsem použila na focení, vám jeho představu snad dostatečně vyvolají. 

Základ na taštičky je quitovaný na bílém podkladu barevnou nití. Na první růžovou, na druhé melírovanou. Ano, představte si to, použila jsem melírovanou nit, kterou u mě najdete opravdu velmi zřídka. Koupila jsem si na PPM melírovanou Madeiru a říkala jsem si, jaká teď budu opravdová quilterka když použiju skutečnou quiltovací nit. Obvykle používám ty nequiltovací. A tak, jako se mi nedařilo quiltovat se skutečnými qultovacími jehlami (bez nich stroj quiltoval,  s nimi ne), tak jsem měla problém i s quitovací nití. Stále se trhala. Nevím, zda je to nití. Nechci to na ni svádět. Je možnost, že tím, že je bavlněná, je citlivější a nezvládala mou trochu odřenou stehovou desku. Když jsem se se strojem učila zacházet, tak se mi hned na začátku několikrát zlomila jehla o stehovou desku a zůstaly tam po ní rýhy. Takže ano, je možné, že se nit o nějaký ostřejší výběžek trhala. Ale zase je divné, že s jinými nitěmi tento problém nemám. Výsledkem ale je, že v dohledné době poletí obě melírované nitě, co jsem si koupila, někam do kouta. Prostě mi nejsou souzeny. Ani melírované, ani speciální quiltovací. 

A po quiltování jsem ještě použila textilní barvy a pak už jen ušila taštičku. Jako vždy jsem dosáhla stavu, že se u mě vlastní šití taštičky stalo už jen takovou nepodstatnou a celkem rychlou záležitostí na závěr práce, zatímco u jiných výrobců tvoří tu nejpodstatnější část práce. Asi mám nějaký divný přístup. Co se dá dělat, jinak to asi neumím. Nebo umím, ale nechci. 

Všem přeji krásný večer

Jana