Povídání o meandrech (volné quiltování)

Už delší dobu se mi hlavou honí myšlenka, že napíšu článek o meandrech. Protože jste na blogu o šití, barvení, látkách a jiných věcech spojených s textilem, nebudu zde psát o meandrech říčních. I když kdo ví, o čem budu psát za čas. Témata se mohou změnit, rozšířit, člověk nikdy neví, co se přihodí zítra, natož za pár měsíců. Ale protentokrát zůstávám stále u šicího stroje, přesněji řečeno u volného quiltování. Budeme se tedy bavit o vzoru, kterému se ve volném quiltování říká meandry.

Když jsem před několika lety začínala vést kurzy volného quiltování, byly meandry většinou jediným vzorem, na který si účastnice troufaly samy a častokrát přicházely na kurz a tento vzor už uměly moc pěkně quiltovat. Přicházely ovšem s větou "já umím jen meandry". Meandry byly považované za cosi obyčejného, co umí každý, co není nic zvláštního, takže není žádný důvod, aby se tím jakkoliv chlubily.

Něco se ovšem změnilo a na kurzech v současné době zjišťuji, že meandry patří mezi vzory, které jdou účastnicím nejméně. Možná je to tím, že se volné quiltování dost rozšířilo, informace a videa o něm jsou všude na internetu dostupná a zatímco dříve se začínalo od základů, teď se začíná někde od prostředka. Zatímco dříve se člověk pustil na začátek do meandrů, nyní se pouští do různých mandal a jiných komplikovaných vzorů.
Myslím si, že spíše než k užitku je to ke škodě. Proč? Protože u těch, co v současné době začínají quiltovat, vidím snahu o docílení složitého vzoru, který ovšem nemají nacvičený. Nemají základy. A když nemáte základy, nemáte na čem stavět. Nejsou pak schopné souvisle vyplnit určitým vzorem prostor. Proto si myslím, že v současnosti tak často vídáme quiltované plochy vyplněné směsí různých vzorů, já tomu říkám free form quilting, což je ale dle mého názoru důsledkem toho, že autorka (či autor) neumí vyplnit plochu jedním vzorem. Je jednodušší vyplnit co umím a do mezer pak nacpat třeba kolečka. Ale vyplnit plochu jedním vzorem, to chce už umět pracovat s prostorem. To chce trénovat. Hlavně kreslit. Cvikem pak člověk dosáhne toho, že ví, kudy vést jehlu, jak prostor vyplnit, pochopí logiku vzoru. Je pak schopen použít i jen jeden vzor a nic mu samozřejmě nebrání použít vzorů více, je-li to jeho záměrem.

Tolik k úvaze nad současným stavem věcí a teď zpět k meandrům.

Aby meandry dobře vypadaly, je nutné, abyste u tohoto vzoru uměli pracovat s prostorem. Musíte mít vzor "vykreslený". Tím myslím vykreslený na papír. Musíte ho mít prostě v ruce.
I když se meandry považují za základní vzor a některé quilterky si stěžují na jeho nadužívání, já na tento vzor nedám dopustit. Umožňuje mi spoustu variací. Můžu si hrát s barvami nití, plochy, můžu obměňovat vzor tím, že vynechám určitá místa, prostě se s tímto vzorem dá kouzlit. A není to vůbec jednoduchý vzor. Nemyslím tím ani tolik na vyplnění plochy, jako spíše kvůli tomu, že je nutné po celou dobu dodržet přiměřeně stejnou velikost a hustotu vzoru. Pokud je nedodržíte, nebude vzor vypadat pěkně.

Na kurzech se setkávám s různými přístupy k vyplňování prostoru nejen meandry, ale i jinými vzory. V současné době, která je zaměřena na rozvíjení levé mozkové hemisféry a na upřednostňování dovedností, které jsou s ní spojené, je celkem jasné, jak bude vyplňování prostoru vypadat. Zleva doprava, shora dolů, hlavně to musí mít systém. Logiku. Musí to být pochopitelné. Ano, to je přesně levá mozková hemisféra. Musí to být logické, spočitatelné, pochopitelné, systematické.
Jenže my potřebujeme zapnout tu druhou - pravou mozkovou hemisféru. Ta je zodpovědná za kreativitu. A většinu kurzu se snažím o to, aby účastnice změnily svůj pohled na věc a svůj přístup. Alespoň k volnému quiltování. Aby přešly z módu "musím to pochopit" k módu "hraju si".

Dnes jsem sedla ke stroji a quiltovala jsem meandry tak, jak je vidím já (to je hned první fotka výše) a pak také tak, jak je často vídám nakreslené. Už dopředu na kurzu říkám, že je takto nechci vidět. Abyste to viděli v praxi i vy, tu máte fotky.

Na první fotce vidíte systematické vyplňování prostoru shora dolů a zpět, nebo by to mohlo být stejně zleva doprava a zpět.
Dost často se ještě stává, že se ve vzoru objevují takové hřiby, jak se člověk rychle snaží vrátit zpět do toho "správného" směru šití.

Tady na fotce jsem vám je označila. Zeleně je označen oblouk, který nevypadá hezky, protože je oproti ostatním obloučkům příliš výrazný, prostě z celku příliš vyčuhuje a narušuje ho. Červeně pak vidíte označený způsob, jak můžete tento velký oblouk nahradit. Stačí jen tolik nespěchat s návratem do směru, který považujeme za správný a udělat o jeden dva obloučky navíc.
Dále se u těchto dlouhých meandrů stává, že v místech, která jsem označila červenou čárou, se látka zvedne, protože není nikde prošitá. Pak se vám na látce vytvoří takové hrboly, které trčí nahoru.

Zde vidíte systém "vyplňujeme po diagonále".

A zde vidíte systém (když řeknu, že začínáme uprostřed) "vyplňujeme hezky od středu stále do kolečka a pak tam rychle šupneme ty řady a sloupce".

A zde pro jistotu vložím ještě jednou fotku vzoru, jak se líbí mně. Abyste to měli pěkně pohromadě.

A ještě jedna důležitá věc. To, o čem tu celou dobu píšu, je vyplňování plochy. Nejde o to, že byste se měli něčemu nebo někomu přizpůsobovat tvarem meandrů. Každý jsme jiný, u každého se projevuje jeho osobitost a ta se samozřejmě projeví i na tvaru každého vzoru, nejen meandrů.


Kromě toho, čeho se u meandrů vyvarovat, bych vám také ráda ukázala, jak si s meandry můžete hrát. 

Ve všech třech následujících případech se jedná o jeden typ vzoru. Uprostřed je kolečko a kolem meandry. V prvním případě jsem kolečko proquiltovala růžovou nití a okolí pak černou.

Ve druhém případě jsem kolečko nechala prázdné, takže vystupuje ven a zůstalo černé a okolí jsem proquiltovala růžovou nití.

A ve třetím případě jsem zvolila růžovou aplikaci a okolí proquiltovala černě.

Stále je to totéž a přitom pokaždé jiné.

A zde máte fotku všech tří možností dohromady, kde vidíte i co je placaté a co plasticky vystupuje.

A pokud se chcete podívat na praktické různorodé využití meandrů, můžete nahlédnou na toto prostírání , nebo na toto levandulové prostírání a zde najdete rovnou dvě. Také jsem prostřednictvím meandrů ztvárnila symboly jin a jang a tvořila v japonském stylu.
A abych vám dala i výraznější příklad toho, kdy jsem vynechala při prošívání prostor a tím umožnila vyniknout určitému vzoru, tak zde je polštář s francouzskou lilií.

Myslím, že příkladů, jak je možné si hrát s meandry, jsem ukázala dost a přitom se stále jedná o naprosto nepatrné množství možností, protože ty jsou nekonečné.


A na závěr ještě jedno krátké video s meandry.

Ať se vám meandry dobře šijí a doufám, že vám k tomu tento článek bude alespoň trochu nápomocný.

Hezký večer
Jana