Janin občasník - Babí léto 2018

Janin občasník je e-časopis. Je to něco nového jak pro vás, tak pro mě.

Dosud jsem se věnovala převážně volnému quiltování. Jedná se o techniku, díky které je možné vytvořit krásné věci, jedná se ale také o techniku, která není úplně jednoduchá. Je nutné ji trénovat, věnovat se jí a pak je teprve možné sledovat pokroky. Ne každému ale nadšení vydrží, ne každý chce věnovat tolik času jedné technice ať už proto, že ho tolik nemá, nebo je pro něj technikou pouze doplňkovou a raději se věnuje jiným věcem. Možnost podělení se o nápady tvořené pouze volným quiltováním je proto z mého pohledu omezená. A navíc už i mě přestalo bavit být zařazená ve škatulce „ta co quiltuje“. Už se ta škatulka pro mě stala velmi omezující a začala jsem se v ní cítit stísněně. Proto jsem začala přemýšlet, kudy jít, co dělat, aby bylo možné zaujmout více z vás. Ale nejen tak, abyste se pokochali. Šlo mi o to, abyste si skutečně sami mohli i něco vytvořit.

Rozhodla jsem se proto, že dám dohromady první číslo mého občasníku, který bude v elektronické podobě a ve kterém najdete různé návody. Kdo se se mnou setkal osobně, měl velkou šanci zaslechnout, že mě vlastně šití nebaví, že je pro mě nejzábavnější výtvarná stránka věci. Proto u mě neočekávejte složité konstrukce střihů, i když se to třeba někdy může stát. Pracuji převážně s bílou látkou, kterou různými postupy barvím, prošívám, maluji a z ní pak vytvářím finální výrobek. O to stejné mi půjde i v mém občasníku. Budeme tvořit všemi možnými způsoby. Budu se snažit, aby techniky i výrobky byly proveditelné i bez nějakých speciálních dovedností či talentů, ale občas bych ráda vložila i něco pro náročnější. Prostě od všeho něco.

Nedokážu v současnosti říci, jak často bude můj občasník vycházet. Jak vyplývá z názvu, který používám, bude to občas. Bude to podle Vašeho zájmu, mé nálady, inspirace, chuti tvořit, prostě podle spousty vlivů. Nápadů mám v hlavě hodně, teď záleží na tom, jak rychlá bude jejich realizace.

Toto první číslo je věnované slunečnímu tisku. Sice v názvu naleznete slovo sluneční, ale vlastně k němu sluneční svit nezbytně nepotřebujete, nebo alespoň ne nezbytně v letní intenzitě. Proto se nelekejte, že s tím přicházím po skončení léta. Dozvíte se, s jakými barvami pracovat, jak vytvářet vzory, na co si dát pozor a také v něm najdete pět návodů na výrobky z látek zdobených slunečním tiskem s popisem, jak si nejen ušít výrobek, ale jak si vytvořit právě takovou látku.

Volné quiltování najdete pouze na jednom výrobku, na polštáři, který ovšem můžete vyrobit i bez něj. Nemusíte se proto bát, že byste něco nezvládly. Návody jsou s fotografiemi, podrobné, popsala jsem v nich své zkušenosti i chyby, kterých jsem se dopustila, protože z nich se podle mého názoru člověk nejvíce naučí. Myslím, že i šikovní začátečníci se zaujetím pro věc si podle nich mohou všechno ušít. Navíc jsem vytvořila skupinu na Facebooku, která je otevřená pro kohokoliv, kdo zakoupil byť i jen jediné číslo mého občasníku a v této skupině můžete nejen sdílet své výtvory, ale také se mě ptát na rady v případě nejasností. A samozřejmě inspirovat ostatní novými nápady, jak využít to, co jste se v občasníku naučily.

A máte-li raději patchwork, pak možná nevyužijete mé návody na výrobky se slunečním tiskem, ale třeba Vám technika slunečního tisku poskytne možnost sebevyjádření v přípravě látek pro Váš patchworkový projekt. Budete si moci nachystat látky podle svých představ i s motivem, který se Vám líbí. Anebo si můžete vytvořit třeba jen středový panel s výrazným motivem, který pak doplníte hotovými látkami z obchodu. Vaší tvořivosti se meze nekladou a s touto dovedností ji posunete zase o kousek dál. A v budoucnu u mě na blogu určitě najdete další nápady, jak vytvořit další vzory slunečním tiskem a jak je třeba využít zase jiným způsobem. Je to totiž technika přitažlivá, která nabízí nespočet možností.

Všem Vám děkuji za Vaše slova chvály, která mně často pomáhala v situacích, kdy jsem přemýšlela, zda jít touto cestou dál nebo zda se vrátit či vydat se úplně jinam. Utvrzovala mě v tom, že moje práce má pro někoho význam, že pro Vás může být inspirující a díky tomu jsem uvěřila, že pro někoho bude zajímavý i tento můj nový počin. Pouštím ho do světa s lehkou nervozitou a přeji mu šťastný start do života.

První číslo najdete k zakoupení v mém obchodě na Fleru zde.

A abyste nekupovali zajíce v pytli, zde jsou věci, které v něm najdete:

1) Vysvětlení techniky slunečního tisku obecně, u každého výrobku pak konkrétní postup, jak vytvořit danou látku.

2) Taštička na kosmetiku či jiné věci (první dvě se slunečním tiskem, poslední z kupované látky)

3) Podložky pod hrnky či sklenice

4) Polštář

5) Přání

6) Nákupní taška se zpevněným dnem, kterou případně můžete i smotat do ruličky.

 










Přeji všem krásný den a doufám, že se setkáme ve skupině na FB při společném tvoření.
Jana

Pásek ve stylu Divokého západu

Jak tak koukám, už téměř měsíc (bez jednoho dne) jsem zde neuveřejnila žádný příspěvek. Dříve bych asi něco rychle vyrobila, abych mohla něco uveřejnit, protože bych si myslela, že ztratím čtenáře, nebo že bych měla něco napsat a ukázat, neb se to ode mě očekává. Za ty roky, co píšu blog, jsem ale prošla změnou nejen ve své tvorbě, ale i ve svém myšlení. Uvědomila jsem si, že nejdůležitější je to, co cítím já. Když nemám chuť nic psát a tvořit, tak se do toho nebudu nutit, protože ze mě stejně nic pořádného nevypadne. A ani měsíční pauza neodradí ty, pro které je moje práce zajímavá. Takže jsem si v této oblasti udělala měsíc volno, ale úplně jsem nezahálela. Za prvé jsem připravovala materiály pro první číslo svého občasníku, který chci vypustit do světa (v elektronické podobě) a za druhé jsem přece jen něco tvořila, a to do flérového klubu Nestejní.

Zadání znělo "Zlatá horečka na Divokém západě". Vytvořit cokoliv na toto téma, vyfotit výrobek tak, aby evokoval právě Divoký západ. Suché pláně, koně, zapadající slunce a podobné věci.

Nějaká taštička mi pro toto téma nepřišla úplně vhodná, ale napadlo mě, že bych konečně udělala pásek, který už v hlavě nějakou dobu nosím. Za základ jsem zvolila hnědou látku, kterou jsem doplnila modrým quiltováním a modrými vázačkami. Látky jsou samozřejmě vlastnoručně barvené.

Délka zdobené části je 75 cm, šířka 7 cm, délka vázaček pak 67 cm a šířka 5 cm. Kdo má štíhlý pas, bude mít konce quiltované části blíže u sebe, kdo má pas o něco širší, bude mít mezi nimi větší mezeru. Je možné ho nosit tak, jak vidíte na fotce, anebo níže na bocích s úvazem na boku a visícími vázačkami, což bych já preferovala a i ukázala, kdyby všechny fotky s touto variantou nebyly rozmazané. A znovu se oblékat a fotit se mi už nechtělo, tak budete muset vzít za vděk tím, co je k dispozici.

Kdyby někoho pásek natolik okouzlil, že by zatoužil stát se jeho vlastníkem, tak je možné jej zakoupit v mém obchodě na Fleru.

A málem jsem zapomněla vás pozvat k nahlédnutí do blogu, kde najdete všechny fotky a výrobky vytvořené na dané téma. Stojí to za to, tak se určitě zastavte a hlasujte pro pět podle vás nejlepších.

 Následující tři fotky už tu nejsou kvůli estetice ale kvůli tomu, abyste si dovedli představit, jak pásek vypadá na těle a také celý.

Přeji všem krásný večer
Jana

Barvení látek, další pokusy

Po ušití sady, kterou tvořila velká deka a tři polštáře a kterou jste mohli vidět v mém minulém příspěvku, jsem na nějakou chvíli odložila šicí stroj. Tak intenzivně jsem se při jejich výrobě věnovala quitování, že se zřejmě na nějakou dobu moje potřeba šít a quiltovat vyčerpala. Ostatně moje potřeba šít nebyla nikdy velká, takže ta se vyčerpá velmi rychle. Jak často říkám a určitě i píšu, šití mě vlastně moc nebaví. Baví mě výtvarná stránka věci. Když vzniká nápad, když ho uskutečňuju a jsem zvědavá, jestli se mi podaří přivést k životu představu, kterou vidím ve své hlavě. A když je výtvarná část ukončena a přichází na řadu potřeba věc dotáhnout do konce, tzn. došít takové ty méně podstatné věci (např. zadní stranu polštáře, lemování, kabelku atd.), už to ve mně tolik nadšení nevyvolává. Ale pokud nezůstanu jen u art quiltů a budu chtít, aby vznikl hotový výrobek, asi se nevyhnu ani těmto činnostem.

Momentálně jsem ale odložila šicí stroj a pustila se do jiné činnosti, a to do barvících pokusů. Celkem jsem obarvila 52 vzorků. Vytvořila jsem už dlouho plánovaný barevný kruh o dvaceti čtyřech barvách (ze tří primárních barev), zkusila jsem dvanáctistupňový kruh zalomit černou barvou a pak jsem vyzkoušela míchání barev, na které jsem měla zrovna náladu. A tady jsou výsledky.


Nejdříve tři fotky 24 stupňového barevného kruhu. Bohužel musím říct, že na fotkách barvy nevypadají tak krásně jako ve skutečnosti.

Když jsem chtěla zkusit míchání s černou, nevěděla jsem, co přesně z toho vyjde. Udělala jsem proto jen dvanácti stupňový barevný kruh. Na levé straně je bez černé, na pravé s černou. Na fotce to moc poznat není, v realitě rozdíl patrný je. U některých barev více, u některých méně. Největší rozdíl je u žluté a světlých oranžových. Ze žluté se stala zelinkavá a oranžové jsou více do cihlové či rezavé barvy. U ostatních barev je ten rozdíl jen malý, někde skutečně nepatrný.

A zde jsem se pokoušela o hnědé odstíny, což se mi i povedlo, ale celkově jsem z této barevné škály nadšená.

A parné léto by mohly osvěžit tyto modrozelené odstíny.

Nejlepší je, že toto všechno je jen nepatrný zlomek možností, které při barvení máte. Stačí vzít jen jiný odstín žluté, modré nebo červené a výsledek bude zase jiný. Nebo zvolit jiné poměry míchání. Hrát si můžete opravdu do nekonečna.

A pokud se chcete také naučit barvit látky, zatím je ještě pár volných míst na konci srpna v Nedvědici a v říjnu v Klecanech u Prahy. Stačí nahlédnout sem.

Hezký den všem
Jana

Velká dětská deka i s polštářky

Delší dobu jsem se neozvala, ale nebylo to tím, že bych nepracovala a neměla co ukázat. Naopak jsem pracovala velmi intenzivně, ale na větším projektu, který mi zabral dost času a do toho padlo ještě několik kurzů. Na začátku tohoto týdne jsem pak padla já (únavou na ústa), ale už se vzpamatovávám a tak mám chuť napsat na blog, cože jsem to tak dlouho tvořila.

Už jsem vícekrát říkala, že blog je vlastně moje výkladní skříň. Nemám kamenný obchod, kde by byla reálná výkladní skříň, v níž by se lidé mohli podívat, co nabízím a pak se rozhodnout, jestli do obchodu vstoupí nebo půjdou raději dál. K tomuto účelu mi slouží můj blog, kde uveřejňuji svoje práce a občas i názory a myšlenkové pochody, takže lidé, kteří sem nahlédnou, mají možnost se rozhodnout, zda se jim moje práce a třeba i životní přístup líbí a zda mají chuť přijít zrovna ke mně na kurz nebo si u mě objednat nějaký výrobek. A přesně tímto způsobem blog zafungoval, když jsem dostala e-mail s přáním, zda bych mohla ušít dětskou deku, kterou jsem už dělala, tentokrát ovšem ve větším rozměru dva krát dva metry a k tomu tři polštáře. Původní deka měla něco málo přes metr čtvereční, takže se jednalo o čtyřikrát větší deku.

Naplánovala jsem si práci tak, abych vše stihla do konce června, jenže až při práci jsem zjistila, že jsem zapomněla, jak náročné je quiltování tak velké deky. I když jsem poctivě a intenzivně pracovala, stejně se mnou předpokládaná doba výroby prodloužila o týden a rovnou se přiznám, že jsem se těšila, jak rozhodně několik dní (možná i více) nesáhnu na quiltování. A taky jsem pochopila, proč se vyhýbám šití velkých dek. Je to prostě dřina a trvá to hodně dlouho. Teď jsem ale šťastná, že jsem deku došila a že snad potěší toho, komu je určená.

Celá deka  je šitá z ručně barvených látek a bílé bavlny, stejně tak polštáře.

 

Hezký večer všem
Jana

Ladíme

Nevím, jak to máte vy s výrobou věcí na zakázku, ale vím, že já z toho nejsem úplně nadšená. Jsem samozřejmě ráda, když se lidem moje věci líbí a chtějí je. Nejlepší by ovšem bylo, kdyby je chtěli přesně v takové podobě, v jaké jsem je vytvořila a já bych mohla tvořit dál nové věci podle momentálních nápadů, s absolutní volností, ničím nesvázaná. Často se ale stává, že se líbí, ale...

Většinou se problém týká barvy, která se jim nehodí do interiéru, zřídka už jde o nějakou ucelenou představu něčeho úplně nového, co v nabídce neviděli. Stejně tak následující dva polštáře vznikly na přání podle dvou, které jsem už šila a mám je v nabídce na Fleru a tady na blogu je naleznete zde a zde. To kdybyste se chtěli podívat, jak působí v různých barvách.

Polštáře měly být s prvky v hořčicové barvě v kombinaci s hnědou látkou k hořčicovému křeslu. Toto křeslo na fotce je z obchodu IKEA. Nevím, jestli jsou polštáře zrovna k tomuto křeslu, ale pro ilustraci se mi toto křeslo zrovna hodilo. Tak doufám, že ladí.

Hezký den
Jana

Kolečka se spirálou - video

Našla jsem ještě jedno uložené a nezveřejněné video. Nebo spíš jsem o něm věděla, ale nepřipadalo mi asi dost zajímavé, abych ho zveřejňovala. Ale teď jsem naznala, že by pro někoho zajímavé mohlo být. Jak quiltovat bublinky jste mohli vidět v tomto článku, kde je připojené video a také několik informací pro úplné začátečníky.
Tento vzor jsou také bublinky, jen je do některých vložená spirála. Důležité je opravdu udělat celé kolečko a teprve až je hotové, vyjet z něj do středu, udělat spirálku a po stejné trase se vrátit zpět. Je to jiná spirála než ve videu na spirály (to je také v článku, na který jsem výše dávala odkaz). U této spirály se vracíte po stejné linii zpět.

Pokud byste rádi dostali všechny potřebné informace k volnému quiltování, naučili se několik základních vzorů a zjistili, jak při volném quiltování pracovat se strojem. Můžete se zúčastnit kurzu volného quiltování.
Momentálně jsou vypsané 3 - v červenci nejbližší v Zahrádkách u Jindřichova Hradce, také v červenci v Brně a nově v září v Kroměříži. Všechny termíny i informace ke kurzům (najdete tam i jiné, třeba barvení látek) najdete pod tlačítkem kurzy v levé horní části obrazovky, nebo tam můžete přejít rovnou odsud.

A pro některé mám radostnou zprávu - bude i další kurz volného quiltování, který už nebude určený pro úplné začátečníky a budeme v něm rozvíjet quiltovací dovednosti. Sice jsem se tomu chvíli bránila (asi rok), ale zřejmě nastal čas. V brzké době na toto téma vyjde samostatný článek, kde se dozvíte vše podrobné. Zatím domlouvám termíny v Brně, Praze a Opavě a dál uvidíme.

A zde už je video na bublinky se spirálou.

Hezký den
Jana

Barevné kamení

Velmi mě oslovil vzor, který jsem si pro sebe nazvala kamením. Tento vzor můžete šít jednoduše s jednou linkou - jsou to vlastně šišaté bublinky, nebo ho můžete šít se spoustou a spoustou linek, kterými vyplníte prázdný prostor mezi jednotlivými kamínky. A nebyla bych to já, abych si nevybrala tu složitější variantu. Nevím, čím to je, že mě téměř vždy zaujme nejvíc to, co je nejpracnější. Takže vzor je sice jednoduchý, ale vyplňování prázdného prostoru je záležitost na nějakou tu hodinku práce. A pokud byste ho chtěli využít na něco většího, než je kosmetická taštička, tak si k tomu samozřejmě další hodiny připočtěte. Ale na druhou stranu je to zase vzor efektní. Krásně si můžete pohrát s barevností. Jak látky, tak nitě. A i kdybyste pracovali se stále stejnou látkou, tak různými barvami nití dosáhnete pokaždé jiného dojmu. I když jsem už tento vzor v několika barevných variantách použila - zde a zde, stále se k němu ráda vracím, protože barevné variace jsou nekonečné. A mě asi nikdy nepřestane bavit kombinovat různé barvy a těšit se, co z vznikne.  Takže zde jsou další čtyři kombinace.

 

Hezký večer

Jana

Trocha romantiky

I když se nám letos jaro vyhnulo a zima přešla téměř plynule do léta, na mě přišla jarní romantická nálada. Tu ve mně vzbuzují rozkvetlé stromy, které sice už dávno odkvetly, ale ve mně stále zůstala vzpomínka na jejich bílorůžové květy. Období, kdy kvetou ovocné stromy, považuji za vůbec nejkrásnější období roku. A tím dalším, které mu šlape na paty, je podzim, kdy všechny listy dostanou krásnou žlutou a červenou barvu, ráno na nich najdete stopy ranního mrazíku a odpoledne do nich zazáří ještě trochu hřející slunce. Léto se snažím ve zdraví přežít (za nejlepší místo pro letní dovolenou považuji severské země) a zima je pozitivní tím, že se člověk může zavřít doma a u hrnku horkého kávy nebo čaje si číst, dumat nebo něco tvořit, i když procházka zasněženou krajinou je také nádherná. Pokud se ovšem zadaří a napadne sníh.  Prostě každé období má něco do sebe (i u toho léta bych něco našla), ale jaro jednoznačně vítězí. A jaro se promítlo i do následujících dvou taštiček. A kdybyste ho na nich náhodou nenašly, tak pivoňky, které jsem použila na focení, vám jeho představu snad dostatečně vyvolají. 

Základ na taštičky je quitovaný na bílém podkladu barevnou nití. Na první růžovou, na druhé melírovanou. Ano, představte si to, použila jsem melírovanou nit, kterou u mě najdete opravdu velmi zřídka. Koupila jsem si na PPM melírovanou Madeiru a říkala jsem si, jaká teď budu opravdová quilterka když použiju skutečnou quiltovací nit. Obvykle používám ty nequiltovací. A tak, jako se mi nedařilo quiltovat se skutečnými qultovacími jehlami (bez nich stroj quiltoval,  s nimi ne), tak jsem měla problém i s quitovací nití. Stále se trhala. Nevím, zda je to nití. Nechci to na ni svádět. Je možnost, že tím, že je bavlněná, je citlivější a nezvládala mou trochu odřenou stehovou desku. Když jsem se se strojem učila zacházet, tak se mi hned na začátku několikrát zlomila jehla o stehovou desku a zůstaly tam po ní rýhy. Takže ano, je možné, že se nit o nějaký ostřejší výběžek trhala. Ale zase je divné, že s jinými nitěmi tento problém nemám. Výsledkem ale je, že v dohledné době poletí obě melírované nitě, co jsem si koupila, někam do kouta. Prostě mi nejsou souzeny. Ani melírované, ani speciální quiltovací. 

A po quiltování jsem ještě použila textilní barvy a pak už jen ušila taštičku. Jako vždy jsem dosáhla stavu, že se u mě vlastní šití taštičky stalo už jen takovou nepodstatnou a celkem rychlou záležitostí na závěr práce, zatímco u jiných výrobců tvoří tu nejpodstatnější část práce. Asi mám nějaký divný přístup. Co se dá dělat, jinak to asi neumím. Nebo umím, ale nechci. 

Všem přeji krásný večer

Jana