Černobílé prostírání

 Při své práci mám nejraději ze všeho volnost. Když mě třeba na procházce něco napadne a já pak přijdu domů a udělám to. Taková spontánní akce. A věřte nebo ne, většinou mě takové věci napadají při činnostech, které nemají s šitím nic společného. Při procházce, při pohledu na nějakou krásnou věc (může to být obraz, stavba, přírodní scenerie, náhodně poskládané kameny, kořeny stromů, prostě cokoliv zajímavého), když se zasním. Nebo když jsem na návštěvě u rodičů a nemám s sebou látku ani stroj. Ze začátku si odpočinu a pak už najednou představy začnou pracovat a něco se objeví. A já začnu být lehce nervózní a mám chuť odjet domů, abych mohla svou představu uskutečnit. 

Aby se objevil zajímavý nápad, nesmím na to tlačit. Nejhorší je si sednout a říct si, teď něco vymyslím. V takových případech většinou nepřichází nic. Chce to hravost, dělat věci, které vám přinášejí radost, cítíte se při nich dobře a odpočinete si od šití. 

Většinou se při své práci věnuji právě volné tvorbě, ale občas dělám i něco na zakázku. Jsou to zákazníci, kterým se moje tvorba líbí, ale chtějí třeba něco v jiných barvách, v jiné velikosti, doladit něco ke kusu barevného nábytku atp. Všichni ale respektují můj styl a to je důležité. Ostatně zakázku, podle které bych měla vytvořit něco, co mi nesedí, co je mi proti srsti, bych ani nepřijala. 

A tak jsem takhle dostala požadavek na kulaté prostírání v černé barvě s bílým prošitím. Původně mělo prostírání obsahovat ještě červené prvky, ale od těch jsme nakonec upustily. Návrhy jsem udělala tři, zveřejňovala jsem je i na své facebookové stránce, aby mi k tomu ostatní řekli svůj názor. A tady je výsledek. 

Průměr 40 cm, čtyři kusy. Prošité bílou nití - šila jsem obyčejnou šicí nití Belfil-S 120. A věřte, že než vyplníte takový prostor bublinkami, chvíli to zabere. Spíše delší chvíli. Lístky šité v kruhu nebyly předkreslené, předkreslené byly jen kružnice, které vymezovaly příslušný prostor. 

Přeji všem krásný den

Jana