Translate

pátek 12. prosince 2014

I já se chystám na Vánoce

Před pár dny jsem zašla v Brně do obchodu s látkami. Chtěla jsem si koupit jen nějaké výztuhy a rychle odejít. Výztuhy žádné neměly, zato mi padly do oka krásné vánoční látky. Neodolala jsem a dvě jsem si koupila. Tentokrát to ale bylo jen pro mě. Najednou jsem dostala obrovskou chuť si něco udělat pro sebe, pro zkrášlení svého domova. V sobotu jsem tedy zasedla ke stroji a ušila si pro sebe do obývacího pokoje běhoun na stůl.

Když jsem ušila top, zjistila jsem, že nemám termolín. Ano, právě to byla jedna z výztuh, kterou v obchodě neměli. Měla jsem sice vatelín, ale loni jsem dělala běhoun pro maminku, automaticky jsem do něj dala vatelín a výsledek mě moc nenadchl. Byl takový moc nadýchaný. Situaci jsem vyřešila tím, že jsem vatelín rozloupla na dvě části, tím ztratil polovinu své hmotnosti ale i nadýchanosti a už to šlo využít.

Další překážkou na cestě byla absence nějaké vhodné barvy nitě na prošívání. Buď byla moc bílá, nebo moc béžová, nebo moc přírodní, prostě úplně jiná, než jsem potřebovala. A já jsem ten běhoun už v sobotu tak chtěla mít hotový! Rozhodla jsem se proto, že tentokrát to bude bez prošívání. Navíc jsou na látce spirálky a domečky, tak by se to prošíváním rozbilo a třeba by to tak nevyniklo (musím si to přece nějak odůvodnit, ne?). Díky tomu, že jsem vynechala prošívání, jsem si ušetřila dost času. I tak mi celá práce trvala několik hodin.

Po ušití běhounu mě napadlo, že se kouknu na podobné věci na Fleru, kde mám i já svůj obchůdek. Velkým nešvarem na Fleru je prodávat věci za velmi nízké ceny, kdy si člověk říká, že ta cena snad nemůže zaplatit ani materiál, natož nějakou práci. Našla jsem několik vánočních běhounů a nestačila jsem kulit oči. Ceny se pohybovaly kolem tří, ty lepší něco přes čtyři sta. Jen pár (opravdu asi dva, možná tři) jsem našla za reálné ceny odpovídající materiálu a práci, tedy přes sedm osm set. Když si uvědomím, že jen látka na horní stranu mě stála asi tři sta korun, pak výplň, spodní látka, nitě a k tomu několik hodin práce, není mi jasné, jak někdo může nabízet něco podobného za tři sta padesát a podobně. A to je v této částce navíc zahrnuta provize pro Fler, která je 11 % z ceny požadované prodejcem. No, to bylo jen takové malé zastavení a zamyšlení nad tím, jak si někteří lidé váží, nebo spíš neváží své práce.

Běhoun je velký 113 x 49 cm, uvnitř je, jak jsem psala, půlka stodvacetigramového vatelínu.




Tady vidíte detail vzoru na látce, která mě prostě okouzlila.



A kromě běhounu jsem vám taky chtěla ukázat stromeček, který jsme tvořili na vánočním tvoření v Krásensku. Tvoření pořádalo mateřské centrum Krasínek, bylo určeno pro dospělé a probíhalo už třetím rokem. Tentokrát jsem zvlolila vánoční stromeček z provázků, v tomto případě z bavlnek. Použili jsme perlovku, kterou jsme stále dokola omotávali kolem papírového kužele potaženého mikrotenovým sáčkem. Průběžně se vše potírá lepidlem, my jsme použili Herkules a pak je nutné všechno nechat dobře zaschnout. Provázky ztvrdnou a vytvoří pevnou konstrukci, která drží sama. Vytáhne se papír i sáček a je hotovo. Tedy pro některé. Někteří mohou zdobit. Na zdobení lze použít korálky, třpytky, nebo cokoliv jiného, co vás napadne a bude to držet. Třpytky můžete sypat ještě do vlhkého lepidla, korálky a těžší ozdoby je lepší přilepit tavnou pistolí. Já jsem si vytvořila jednoduchý tmavohnědý stromeček, ale možná ho dozdobí ještě třpytky.




Přeji vám krásný den a ať si užíváte předvánočního času v klidu a bez shonu. Vždyť nemusí být všechno dokonalé. Nejdůležitější je, cítit se dobře. Nevím jak vy, ale já se dokážu cítit dobře i s neumytými okny.

Jana

úterý 2. prosince 2014

Kampak já je pověsím?

Už delší dobu mi doma ležely nachystané dva ozdobné rámy na obrazy. Od začátku jsem měla jasnou představu, co z nic bude, jen chvíli trvalo, než jsem ji zrealizovala. Nechala jsem si k nim udělat ze sololitu zadní stěnu, za což tímto děkuji svému tatínkovi, který mi vždycky vychází v těchto věcech vstříc. Sololit je "mrtvé dřevo", prý, tzn. neměl by už žádným způsobem pracovat - zmenšovat se či zase zvětšovat tím, jak vysychá nebo naopak nabírá vlhkost. Je to velice důležité, protože výsledek mé práce může viset třeba v koupelně, kde je hodně vlhkosti. A co že je tím výsledkem? Je to jakási visací šperkovnice neboli závěs na náušnice.

Proquiltovala jsem látku tak jako na jiné věci, třeba na polštář, na ni našila krajku a vše vsadila podložené sololitem do rámu. Vznikl tím obraz, který není obrazem (něco jako chytrá horákyně), přitom krásně zdobí a ještě si do něj uložíte množství svých náušnic.

Rámy byly dva, takže vznikly dvě verze. A tady jsou. Na první jsem využila látku od French General z kolekce Fa-la-la-la-la, a ta druhá růžičková je taky tuším nějaký dovoz USA, ale už si přesně nevzpomínám. Podloženo vatelínem, plátnem a celé pak zarámované.








A pokud byste po některém z nich zatoužili, najdete je zde.

Přeji všem krásný den.
Jana