Translate

pátek 28. prosince 2018

Kurz volného quiltování II

Řekla bych, že už je vás dost, které jste nějakým způsobem přičichly k volnému quiltování. Možná se vám ale stalo, že stagnujete na místě u jednoho, dvou nebo tří vzorů a třeba byste uvítaly možnost se zase posunout o kousek dál. Nebo jen potřebujete popostrčit, protože samy nemáte odvahu zkoušet něco nového. Proto jsem se rozhodla, že vám nabídnu další stupeň kurzu volného quiltování, který jsem prostě a jednoduše nazvala

Kurz volného quiltování II


Nechci psát, že je to kurz pro mírně pokročilé a už vůbec ne pro pokročilé, protože tím bych mnohé z vás odradila. Většinou totiž máme velkou tendenci podceňovat své schopnosti.
Je to kurz, kde už nebudeme probírat úplné základy. Předpokládá se, že už víte, jak se strojem quiltovat, že už se vám celkem daří, aby stroj dělal to, co chcete vy a nestáváte se jeho rukojmím.
Kurz není určený pro úplné začátečníky. Pro ty je určený kurz volného quiltování pro začátečníky a aktuálně vypsané termíny kurzů najdete v kolonce Kurzy.

V kurzu se budeme učit vzory, které u mě vídáte. Vysvětlím vám, jak jsem se k nim dopracovala, jak k nim přistupovat, na co si dát pozor a samozřejmě je budeme také zkoušet. Nejdříve kreslit, abyste se se vzorem zorientovaly v prostoru a pak je budeme šít.



Kurz bude mnohem více zaměřený na quiltování, než tomu bylo v kurzu pro začátečníky.

S sebou si vezměte:

  • šicí stroj, se kterým můžete volně quiltovat vybavený pedálem (nelze quiltovat jen na automat)
  • náhradní jehly, špendlíky, nůžky, prostě šicí potřeby
  • protože budeme dost šít a není možnost nastavit si výšku židle, jak jste zvyklé, vezměte si s sebou polštářek pod zadek, který udělá stejnou službu. 
  • dva připravené sendviče na polštář o velikosti cca 45 x 45 cm (velikost topu) - vyjde z toho polštář velký cca 40 x 40 cm - látku na top zvolte jednobarevnou nebo s jemnou batikou, rozhodně ne s žádným výrazným vzorem. Připravenými sendviči se rozumí to, že budou i spojené (špenlíky, stehováním nebo lepidlem, volbu nechávám na vás, co je pro vás nejpříjemnější)
  • dostatečné množství nití - vezměte si tón v tónu i kontrastní a samozřejmě vše v barvách, která máte rády. Určitě vám nebude stačit jedna stometrová špulka. 
  • nejméně dva sendviče na zkoušení a trénování
  • tužku a papíry na zkoušení vzorů (čisté bez linek)
  • tužku na textil pro přenášení vzoru - pokud máte tmavou látku, pak potřebujete světlou (bílá křída v tužce), pokud máte světlou, pak potřebujete tmavou (doporučuji Prym, modrou, vodou mizící, která skutečně ihned po namočení mizí) 






Vytvoříme si dvě přední strany polštářů

Na jeden budeme střídat různé vzory, buď plynule nebo s oddělením vzorů. 
Na druhý vytvoříme centrální vzor, který doplníme výplňovým vzorem okolo. 

Centrální vzor si zkusíte navrhnout samy. Nelekejte se, není to nic složitého a třeba tím překonáte další omezení, které vám říká, že nic takového nedokážete. A kdyby to skutečně nešlo, určitě bude nějaký vzor k dispozici a moje pomoc také.
Navržený vzor přeneseme na látku a pak už budeme quiltovat. 

Fotky zde uvedené berte jako ilustrační fota. Vzor je vždy možné přizpůsobit vašim schopnostem. Když nezvládnete malý vzor, prostě ho uděláte větší. Berte to spíš jako příležitost si různé vzory vyzkoušet a pak si vybrat, co se vám líbí a co je pro vás nejzajímavější. 


Čas konání kurzu: 9.30 - cca 17.00 hodin (je to první kurz tohoto typu, takže čas trvání odhaduji) 
                                V čase je zahrnuta cca hodinová přestávka na oběd

Místo konání kurzu: Podomí 89, budova obecního úřadu, PSČ 683 04, okres Vyškov

Termín konání kurzu: 23. 2. 2019

Cena kurzu: 1200,- Kč

K dispozici budou káva a čaj, oběd si vezměte s sebou


Přihlášky posílejte na jana_dohnalova@seznam.cz. Přihláška je platná po uhrazení zálohy, která činí 500,- Kč na účet č. 2600650786/2010. Do poznámky uveďte své jméno, místo a datum konání kurzu. Záloha je nevratná. V případě, že se kurz nekoná z důvodů na mé straně, všechny uhrazené platby vracím. Doplatek kurzu se hradí na místě. 

Vždy prosím nejdříve napište na výše uvedený e-mail a teprve po potvrzení volného místa posílejte platbu (ne naopak). Na přihlášky vždy odpovídám, pokud nedostanete odpověď ani v následující pracovní den, zkontrolujte prosím, zda jste zadali e-mail správně. Pokud jste nedostali odpověď, nejspíš jsem přihlášku neobdržela. 

středa 26. prosince 2018

Kabelka s vlastnoručně šitými uchy

Možná přemýšlíte, proč v názvu článku tolik nadělám s tím, že jsem vlastnoručně šila ucha na tašku. Nadělám s tím hodně, protože ucha byla na této tašce pro mě tím nejnáročnějším.
Už jsem tento typ tašky šila několikrát. Je šitá podle časopisu Marina z doby, kdy vycházel tak dva tři roky. Byly to doby, kdy holky, které se u něj sešly, tvořily fajn partu a kdy byla renesance šití teprve ve svých počátcích. Galerie Marina, která tenkrát k časopisu existovala, byla místem setkávání nadšenkyň do šití a tvoření vůbec, ale také jsme si díky ní vyměňovaly své zkušenosti, zjišťovaly, že něco potřebujeme a na trhu to nikde není. A pak se objevily takové, které začaly dělat třeba krásné štítky k výrobkům a jiné, které dělaly úžasná kožená ucha k taškám. Trvalo to pár let a pak zase zmizely a s nimi i ta krásná kožená ucha. Ještě se pak dala nějakou dobu koupit alespoň koženková v obchodě Látky pro vás. Jenže ten už teď taky skončil. Pokud se nepletu, i majitelka tohoto obchodu byla u počátků Mariny.  A proč to všechno píšu. Když jsem tenkrát šila kabelku, měla jsem k ní ta krásná kožená ucha. Můžete se podívat zde.  Před dvěma lety, když jsem šila tento typ kabelky na přání, sehnala jsem už jen koženková, ale stále pěkná ucha. Ta jsou zde. A teď jsem šila opět stejný typ kabelky pro maminku. Jednu už má a chtěla v jiné barvě, ale stejného střihu, protože je s ním spokojená.


Začala jsem tedy hledat na netu ucha, protože zbytek nebyl problém. Ale ouha, nic jsem nenašla. Nebo našla, ale nic, co by se mi líbilo. Vybrala jsem tedy z toho, co jsem objevila. A přišlo mi toto.



Byla jsem natolik důvěřivá, že jsem balíček ani neotevřela a nechala jsem to na poslední chvíli, kdy jsem ucha potřebovala ke kabelce. Jaké bylo moje zděšení, když jsem je uviděla. Vůbec by mě nenapadlo, že je někdo schopen ucha ušít stejným způsobem, jakým se šijí z kůže, ale použije k tomu koženku, která má z rubové strany bílou textilní vrstvu. Kdyby byla ucha bílá, zase by to možná tak hrozné nebylo. Ale s tmavohnědou barvou to vypadá opravdu hnusně. Popravdě nechápu, že je někdo ochoten to prodávat.

Počítala jsem s tím, že budu muset vytvořit kus látky, který bude přišitý k tašce a k němuž ucha přidělám. Jak sami vidíte, nejsou úplně kompletní, aby se jen tak dala přišít ke kabelce. Nepočítala jsem ale už s tím, že budu muset ušít sama celá ucha. Nikdy jsem to nedělala a ani se mi to dělat nechtělo. Ale chtěla jsem mít hezkou kabelku. Když už jsem věnovala tolik času barvení látek a quiltování, tak jsem to nechtěla zkazit tím, že tam přišiju jakákoliv ucha, jen když to bude za co nosit.
Vzpomněla jsem si, že jsem kdysi zahlédla u Marty na blogu návod na výrobu tohoto typu uch. Zalistovala jsem u ní a našla ho. Vy ho můžete také najít. Zde. Nebudu popisovat to, co u ní najdete pěkně popsané, napíšu jen vlastní zkušenosti.

Nebyla bych to já, abych nezkusila jít alespoň trochu vlastní cestou. Tentokrát jsem si při tom nabila ústa, takže bych doporučovala poslechnout Martu a necpat do obou částí uch jako výplň decovil light. Mám doma takový, který je jakýsi hodně tenký, tak jsem si myslela, že to půjde. Když jsem ale ucho obracela do líce (s druhým jsem to už nezkoušela), tak se mi to nepovedlo. Prostě to nešlo. Takže doporučuji decovil jen na jednu stranu, jak ostatně Marta dobře radí. Šířku jsem řízla 5 cm a naprosto mi to vyhovovalo. Možná to bylo ale proto, že jsem neměla k dispozici žádnou tlustou šňůru, tak jsem vzala 3 bavlněné pletené šňůrky, které používám do paspulí, trochu je stočila a použila jako výplň. Na konci jsem je jen sešila, aby držely pohromadě.


Hotová ucha jsem pak přišila už na stroji k vnější straně tašky, tedy před tím, než jsem spojila lícovou a podšívkovou část dohromady. Nechtěla jsem, aby bylo prošití vidět uvnitř, protože ucha dobře drží i bez toho. Hlavně když vnější stranu tašky tvoří klasický sendvič ze tří vrstev navíc spojený quiltováním. Ve výsledku jsou ucha celkem pěkná a velkou výhodou je, že si je člověk udělá v barvě použité na kabelce. Moc jsem spokojená i s quiltem, i když vznikl díky tomu, že se mi nechtěl řešit nějaký konkrétní vzor a tak jsem jen tak halabala objížděla batiku. A co je nejdůležitější, kabelka se líbí své majitelce, pro kterou byla neočekávaným překvapením.





Krásný den všem
Jana

pátek 14. prosince 2018

Taštičky šité podle občasníku

Minulý, spíše už předminulý týden jsem na své facebookové stránce průběžně ukazovala jak vznikají polotovary, ze kterých jsem se chystala šít taštičky. Těmi polotovary myslím díly zdobené volným quiltováním. Jsou vytvořeny z ručně barvených látek a doplněny hustým volným quiltováním, jedna pak ještě reverzní aplikací. To všechno mi dalo dost práce, ale šlo mi to pěkně od ruky. A pak jsem se zasekla. V okamžiku, kdy jsem z těchto dílů měla ušít taštičku.

Pokud se v této činnosti trochu orientujete, tak je vám jasné, že se jedná o tu nejméně náročnou práci, která je celkem rychle hotová, a kterou zvládne každá šikovnější švadlenka. Jenže pro mě v těchto okamžicích nastává práce nejnáročnější. Dost často se nejsem schopna se dokopat, abych taštičku (kabelku, polštář nebo něco podobného) dokončila. Na kurzech často říkám a tady jsem to už také psala, že mě vlastně šití nebaví. A projevuje se to právě v těchto situacích. Nadšeně quiltuju, maluju, stříhám, zdobím, jsem kolikrát pohlcena tím, co mi pod rukama vzniká a u čeho třeba ani nejsem schopna odhadnout výsledek, nebo nevím, jestli to bude fungovat, ale v okamžiku, kdy je tato část práce za mnou, seknu se. Dál se dostávám často jen s velkým přemáháním.

Nedávno jsem si ale u jedné debaty, kterou jsem četla na Facebooku, uvědomila, že v tom nejsem sama. Že jsou patchworkářky, které šijí jen ploché věci. A v tom okamžiku jsem zjistila, že to je vlastně moje přání. Šít jen ploché věci. Tam nejvíce uplatníte výtvarnou část a pak už stačí jen olemovat. Deky (ty jsou ale moc velké) nebo obrazy. Nebo běhouny. To je ono. A u běhounů stejně v poslední době vždy přemýšlím, jak by se vyjímaly na zdi, takže i z nich vlastně dělám obraz.

Jen si to představte. Máte plochu, na které si můžete quiltovat, aplikovat, malovat, vrstvit, vystřihovat, prostě dělat, co vás napadne a nejste omezeni žádným střihem, praktickým užíváním, potřebou věc prát, prostě ničím. Nejdůležitější je estetická stránka, která je ovšem velice subjektivní. Co se líbí mě nemusí se líbit jinému a naopak. Takže při vytváření mého díla je nejdůležitější, aby se líbilo mě, abych z něj já měla dobrý pocit. Ideální stav.

Asi ještě úplně neopustím trojrozměrné objekty (kabelky, taštičky, polštáře), ale mám čím dál menší chuť je dělat. Ne že by ta chuť někdy byla příliš velká. A nejde o to, že bych to neuměla. S tím celkem nemám problém. Ale fakt mě nebaví, jak tam člověk musí něco silou rvát na správné místo, protože ho výztuhy nechtějí pustit. Ale zase bez výztuh by to nemělo ten správný tvar, takže jsou nutné.  Ohýbat díly, kterým se ohýbat nechce, být popíchaný od špendlíků atd. atd.
V současné době je mezi vámi spousta nadšených kabelkářek, které na své kabelky nedají dopustit a moje pocity pro ně budou nepochopitelné. Ale je tu určitě i spousta takových, které mě chápou a přesně vědí, co mám na mysli. Díky za tyto spřízněné duše.

Přes všechny tyto mé pocity jsem se donutila přivést na svět další tři taštičky. Jsou šité podle mého občasníku. Chtěla jsem tím ukázat, že podle tohoto střihu opravdu můžete šít jakoukoliv taštičku, ať se slunečním tiskem nebo bez něj, třeba s volným quiltováním. Anebo jen z nějaké látky, která se vám líbí.

Taštičky jsou, jak jsem uváděla výše, z ručně barvených látek a jsou zdobené volným quiltováním. Červená je navíc zdobená reverzní aplikací a dovnitř jsem tentokrát vybrala romantickou růžičkovou látku.











A zde je trochu jiná fotka. Ta vznikla pro účely soutěže klubu Růžový panter znovu na stopě. Je to klub na Fleru, kde najdete můj obchod. S tímto klubem pravidelně soutěžíme a nejinak tomu bylo i tentokrát. Soutěžním tématem bylo Low key. Fotky ostatních účastníků soutěže najdete v tomto blogu. Ale nemyslete si, že za vítězství v těchto soutěžích si člověk odnáší nějakou věcnou cenu. Cenou jsou pro nás všechny nové zkušenosti, znalosti a samozřejmě také informace, které získáváme z odezvy hlasujících. Podle toho jsme schopni zjistit, zda se fotka líbí či nelíbí, což je velice důležitá informace, protože na Fleru jde dost často o první dojem. O to, jestli zaujmete fotkou. Pak se třeba návštěvník rozhodne navštívit váš obchod a teprve zjistí, že existujete. Nebo vás díky fotce budou ostatní prodejci na Fleru zařazovat do svých nominací (to jsou návrhy na titulní stanu Fleru) a zvyšuje se pravděpodobnost, že Fler tým zrovna jednu z těchto nominací vybere a vy se tak ocitnete na 8 hodin zdarma na titulní straně Fleru, což může být poměrně dobrá reklama. Proto se určitě vyplatí se soustředit nejen na výrobek ale i na fotografii. Navíc si myslím, že když už člověk investuje dost času a dovedností na výrobu, zaslouží si takový výrobek i pěknou fotku. Takže by byla škoda se o ni alespoň nesnažit.



Hezký den
Jana

čtvrtek 29. listopadu 2018

Volné quiltování, video - vločky

Máme tu zimu, Vánoce tu budou co by dup a u mě stále žádné zimní či vánoční výrobky. Možná ještě něco přijde, nápady bych měla. Otázka je, jestli bude čas, chuť a nebo jestli si neřeknu, že bude za chvíli po Vánocích, tak nemá smysl se do něčeho takového pouštět. Zatím jsem se pustila do pletení zimní čepice, protože přišly mrazy a já zjistila, že nemám žádnou, ve které bych byla ochotná vylézt mezi lidi. Takže nějaký zimní počin by tu byl. Jen nemá nic společného s quiltováním, patchworkem ani jinými věcmi, které tu ukazuju.

Když vám ale nenabízím žádné tématické výrobky, tak jsem se rozhodla, že vám alespoň ukážu, jak quiltovat vzor, který pro mě má nejblíže k vločkám. Můžete ho tedy použít na doladění výrobků, které mají vyvolávat pocit zimy. Na druhou stranu tento vzor nepovažuji čistě za zimní. Sama jsem ho použila na růžovou taštičku, kterou jsem quiltovala černou nití, na niž se můžete podívat zde. A považuji to za důkaz, že vzor není nutné vázat jen na zimu či na vločky, že má univerzální použití. Záleží jen na barevné kombinaci, kterou použijete.

Takže video je tu



Hezký den všem
Jana

pondělí 19. listopadu 2018

Blíž k přírodě

Začínám sledovat, že v mé tvorbě se střídají různá období. Myslím tím barevná období. Měla jsem období výrazných barev, na začátku roku to byla zase potřeba černé a bílé, která se projevila i na mém quiltu, který jsem vyráběla do soutěže na pražskou patchworkovou výstavu (Prague Patchwork Meeting). I v hodně barevném období jsem dávala přednost určitým barvám a jiné jste u mě téměř nenašli. Třeba na jakési výstavě, když jsem rozmístila své výrobky a rozhlédla se, tak jsem zjistila, že mám asi ráda zelenou. Většina věcí byla zelených nebo alespoň v kombinaci se zelenou. Ale sami musíte uznat, že kombinace fialovo-zelená nebo temně modrá s jarní zelenou jsou úžasné. 
A jak jsem na tom teď? Asi mám období přírodních, spíše tlumenějších tónů. Určitě to není podzimní paleta barev, kterou si na kurzu barvení látek volí většina účastnic, ale tóny hnědé, béžové, v kombinaci s bílou či zlatou nebo i černou. Je to vidět i v předcházejících dvou příspěvcích (trapunto a ornament), kde jsem přesně tyto kombinace použila. 
A teď přicházím s dalšími dvěma výrobky, dvěma polštáři, kterými v této barevnosti pokračuji.  Podnětem pro jejich vznik bylo nově zadané téma v klubu Nestejní na Fleru. Tímto tématem je "hygge". Pohoda, spokojenost, útulnost, žádné výrazné barvy, spíše přírodní tóny, skandinávská jednoduchost. Tak by se asi dal tento styl charakterizovat. Vytáhla jsem proto kus ručně barvené hnědé látky, která už delší dobu čekala na své využití, pak ještě bílou, hnědé nitě a pustila se do práce. Našla jsem si fotky dřeva, abych mohla vyquiltovat jeho kresbu, kterou jsem nejdříve trénovala na papír (ano, stále trénuji vzory tužkou na papír) a pustila se do práce. 


Od tatínka jsem si nechala uříznout skutečný kus dřeva, abych ho mohla použít při focení a který nám dále bude sloužit jako podklad pod adventní svíčky. Mám ještě i více hygge fotku, ale tu si schovávám do soutěže. 
Hnědý polštář 40 x 40 cm, bílý 40 x 50 cm. 





 


Hezký den
Jana

středa 14. listopadu 2018

Barokní doteky

A máme tu další akci klubu Růžový panter na Fleru a tou jsou panterovy dějiny umění. Tentokrát jsme tvořili na téma baroko a já jsem mohla sáhnout po ornamentech, které mám tak ráda. Obecně se mi různé ornamenty moc líbí a hlavně mi připadá, že jejich použití v textilní tvorbě je téměř neomezené. Můžete je quiltovat, malovat, aplikovat a určitě by se našly další možnosti, jak je použít.

Nevím čím to je, ale nějak už asi neumím vytvořit něco úplně jednoduchého. Něco, co bych měla za dvě hoďky hotové a bylo vše vyřešeno. Lépe řečeno mě něco takového nebaví. Takže i tentokrát jsem si vymyslela quilt, který těch hodin zabral výrazně více, ač to na první pohled možná nevypadá.
Nejdříve jsem musela vymyslet a nakreslit vzor. I když tady lze říci, že jsem dělal dvě věci současně, protože vzor jsem vymýšlela při jeho kreslení. Pak ho překreslit na látku a každý tvar obšít černou nití. Když se na motiv pozorně podíváte, tak uvidíte, že téměř každý kousek bylo nutné obšívat samostatně, což s sebou nese nutnost zapošití čtyř nití u každého dílku. Protože se mi nechtělo zapošívat klasickým způsobem (navlékání do jehly a protažení nití do vatelínu), vyřešila jsem to fikaně. Černou nití jsem prošívala jen na termolínu a na rubové straně jsem udělala uzlíky. Pak jsem teprve přiložila spodní látku a všechno ostatní proquiltovala bílou nití drobnými meandry. Uzlíky jsou tak schované v meziprostoru a nejsou vidět.
Poté přišlo na řadu malování - každý dílek ornamentu bylo nutné vymalovat barvou, ale opatrně, abych nepomalovala černou nit. Tu jsem potřebovala nechat viditelnou jako konturu. A nakonec tupování bílého prostoru zlatou barvou.
Pro lemování jsem zvolila černou látku, zdála se mi ale taková moc tvrdá (myšleno barevně), tak jsem proužek na lemování také natupovala zlatou barvou. A samozřejmě jsem ho z rubové strany přišila ručně.

Když se na hotový quilt odpoledne podívala dcera, prohlásila, že to vypadá zajímavě. Jakoby staře. Tím jsem si ověřila, že snaha o dosažení historického působení se mi podařila, takže zamýšleného cíle bylo dosaženo.

Často se mě ptáte, jaké barvy používám. Použila jsem textilní barvy značky Pebeo Setacolor opaque, které jsou krycí a jsou vhodné i na tmavý podklad. A zde to konkrétně byly zlatá a metalická černá. Není nutné se bát rozpíjení či roztékání barev, protože to jsou barvy husté. Přibližně jako temperové barvy. Můžete je nanášet štětcem přesně tam, kam potřebujete a tam taky zůstanou. A zůstanou i tam, kde je nechcete, pokud se vám podaří je tam nanést. Je proto potřeba postupovat opatrně, s citem a s pevnou rukou.

Velikost quiltu je 29 x 42,5 cm.


A tady je to i se sochou sv. Jana Nepomuckého, abych ukázala, že i focení jsem pojala barokně.




Fotila jsem v Křtinách kolem barokního kostela postaveného podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Pokud se chcete o Křtinách dozvědět něco více, koukněte třeba sem
Samotný kostel stojí za to navštívit a samozřejmě okolí, protože se nacházíte v Moravském krasu.


Zde je jedna detailní fotka. 



A zde jsem se pokusila nafotit, jak vypadá tupovaný černý lem. Na fotkách celého quiltu to není moc vidět.


Hezký večer všem.
Jana

pondělí 5. listopadu 2018

Strojové trapunto - jak na něj

Už dlouhou dobu, řekla bych, že už pár let, jsem pokukovala po pastelkách Derwent Inktens. Ráda používám barvy a ne úplně klasické patchworkové postupy, takže je jasné, že mě práce s nimi zaujala. Stále ale bylo důležitější něco jiného, než pastelky za tisícovku. Asi tak před měsícem jsem se ovšem rozhodla, že je čas udělat radost taky jednou sobě a objednala jsem si je. A co budu troškařit, rovnou sadu o třiceti šesti barvách (v těch menších jich na mě bylo nějak málo). Ještě než dorazily jsem měla naplánované, co bude první počin s jejich využitím. Tady je.


Kdo byl minulý týden na srazu patchworkářek v Prostějově, tak tento kousek viděl, i když ne ještě hotový. V noci před srazem jsem ho teprve sušila na topení a tak už nedošlo na lemování. To jsem stihla dokončit včera a mohu tedy výrobek uveřejnit. Na srazu jsem vysvětlovala, jak tento kousek vznikl, ale ne všichni tam byli a ti co tam byli třeba zrovna dělali úplně něco jiného, takže plním, co jsem slíbila a zveřejňuji postup i zde.

Základním předpokladem pro vznik tohoto quiltu bylo samozřejmě navržení vzoru. Ten jsem si nakreslila na střihový papír a z něj poté přenesla na bílou bavlnu. K přenášení jsem použila fixu Prym, která zmizí po styku s vodou a to okamžitě.


Na fotce vidíte bavlnu položenou na papíru, zafixovanou špendlíky, aby se mi látka nepohnula a abych vzor mohla bez komplikací přenést. Aby byl vzor dobře vidět, obtáhla jsem jeho linie na střihovém papíru černou fixou. Také jsem si nakreslila linky, kolmé na sebe a vzdálené 4 cm od kraje, ke kterým jsem vzor umístila (ten rohový).

Aby se mi vzor lépe přenášel, vytvořila jsem si vlastní ligtbox. Využila jsem k tomu průhledný plastový quiltovací stolek, který mám ke své Pfaffce, na něj položila papír se vzorem a s přišpendlenou látkou a pod stoleček položila rozsvícenou lampičku. Díky tomu jsem vzor krásně viděla a mohla přenést na látku.


Vzor samozřejmě na papír nemusíte kreslit celý. U středového vzoru stačí čtvrtina, u rohových pak polovina. Všechny další části jsou zrcadlově převrácené, takže stačí jen otočit papír pod látkou na druhou stranu a přenášíte další část. Musíte si jen nakreslit linky, podle kterých se řídíte. Jak jsem psala výše, u rohových vzorů jsou to linky 4 cm od kraje a linka, která s nimi svírá úhel 45° a prochází rohem, u středového vzoru jsou to kolmice procházející středem.



Jako další krok vezmete silný vatelín, kterým látku podložíte. Je dobré používat takový, který si zachová svou tloušťku a časem nesplaskne. Určitě bych pro tento případ vynechala hlazený vatelín. Naopak jsem využila Flexotherm z Polytexu, který se mi jinak nelíbí a vůbec jsem netušila, na co bych ho mohla použít. Měla jsem ho v gramáži 150 g/m2 a dala jsem ho dvojitě.
Nyní všechny obrysy obšijete vodou rozpustnou nití. Skutečně jen vnější obrysy.


A nyní přichází na řadu ta nejzdlouhavější část celého procesu. Vatelín musíte obstřihnout kolem prošití. A co nejblíže prošití. Je dobré si na obstřižení dát skutečně záležet, protože od toho se pak odvíjí výsledek celé práce. Když necháte kus vatelínu přečuhovat, nebude vzor tak výrazný, protože i vedle něj bude tlustá vrstva. Nehezky hlavně působí přechod z tlusté vrstvy do slabé.
Výsledek po obstřižení vypadá takto (rubová strana).


Nyní si připravíte slabší výztuhu, já jsem použila termolín 180 g/m2 a spodní látku a vytvoříte klasický sendvič. Všechny tři vrstvy spojíte a podle svých představ proquiltujete.
Při quiltování míst, kde je vrstva vatelínu, je potřeba šít spíše uvnitř nakreslených linií, abyste vatelín určitě přichytili. Musíte pamatovat na to, že to první prošití vodou rozpustnou nití zmizí.

Na fotce už vidíte celý sendvič proquiltovaný. Části bez vzoru jsem prošila hustým meandrem.


A teď přichází na řadu sranda s pastelkami. Jak jsem psala, jedná se o pastelky Derwent Inktens

Kdybyste je kupovali, tak dávejte pozor, ať jsou to pastelky Inktens. Ty v sobě mají inkoust, který má být po zaschnutí trvanlivý (budu muset vyzkoušet). Barvy jsou jasné a aktivují se vodou, takže je při jejich nanášení potřeba pracovat s vodou. Buď namočit celou plochu nebo jen část, na kterou chcete kreslit. Když ale namočíte pouze část, dochází k rozpíjení pastelek, proto se na potírání látky používají různá textilní média, která mají tomuto rozpíjení zabránit. Vlastně jde o to, že když namočíte místo, které chcete mít barevné, tak voda nezůstane jen tam ale rozpije se dál do další suché části a s sebou nese barvu. Textilní médium má zabránit tomu, aby se voda a s ní barva roztahovaly tam, kde je nechcete mít. U nás asi žádné textilní médium nedostanete, ale používá se také 100% aloe vera gel, bez barviv či jiných přídavků. Více se ke kreslení na látky dočtete třeba zde (anglicky). 

Já jsem volila cestu jinou, namočila jsem celý quilt. Tím jsem se zbavila modrých čar (zmizely jak mávnutím proutku) a také jsem rozpustila vodou rozpustnou nit. A pak jsem pokračovala v kreslení a patinování. Přiznám se, že než jsem poprvé na quilt, který mi už zabral 2 dny, čmrkla pastelkou, chvíli mi to trvalo. Bála jsem se, že to celé zkazím. Ale předlohou mi bylo toto video, podle kterého jsem chtěla quilt dokreslit. A když to šlo tam, tak co by to nešlo mně. Ve videu uvidíte také postup, jak dělat trapunto, ale ten pro mě nebyl tak zajímavý, ten jsem víceméně znala. Ale ta část, kdy to pán ve videu celé namočí a pokreslí a pak to všechno roztírá, to je to pravé dobrodružství. Když se na to kouknete, tak uvidíte. 
A přesně tak, jak to vidíte na videu, jsem to dělala také. Nejdříve jsem si vymalovala vystouplé části. 


A pak jsem to všechno rozmudlala.


A nakonec jsem ještě vzor jednou dokreslila pastelkou, teď už ovšem opatrněji, abych nepřetahovala. Samozřejmě jsem také doplňovala patinu do části bez vzoru, aby byla tak nějak rovnoměrná. Vždycky jsem to místo počmrkala a rozetřela. Vodu už jsem nedoplňovala, protože jakmile jsem zkusila na jednom místě, které už trochu zasychalo, doplnit vodu, hned voda vytlačila barvu pryč. Takže pozor na to.
Pak už jen výsledek necháte uschnout, olemujete (pokud nevíte jak, tak zde je návod) a je hotovo.
Výsledný quilt má velikost 77 x 40 cm a práce mi zabrala tři dny. Od rána do večera. Nejdéle trvalo odstříhávání vatelínu a samozřejmě prošívání malinkatými meandry.

Quilt by bylo možné použít jako ubrus, ale neměla jsem chuť si představovat, že si na něj někdo bude odkládat kafe. Přece jen mi dal dost práce. Tak jsem na zadní stranu přišila rožky na zavěšení lišty (jak nahoru tak dolů - dole bude lišta quilt zatěžovat a držet rovně) a je přichystaný k pověšení na zeď.

A pokud se vám vzory líbí, tak si je můžete stáhnout pro svoje použití na tomto odkazu. Jen prosím v případě jejich použití a zveřejnění třeba na Facebooku, Instagramu či jinde uveďte zdroj, odkud jste je čerpali. Děkuji.







Hezký den
Jana

pondělí 22. října 2018

Opět jedno video

Už před nějakou dobou jsem se více věnovala tomuto vzoru.


Napsala jsem k němu článek, který najdete zde a hlavně v něm najdete nákresy, jak jednoduchými změnami můžete vytvořit různé další vzory.

Ve videu uvidíte postup, při kterém vykresluji nejdříve vnitřní obrys a pak ještě vedu jednu linku vně. Až u posledního prvku je to obráceně. Uvědomila jsem si, že skutečně nejdřív šiju vnější linku oválu (nebo jak to správně nazvat) a pak vnitřní. Ale ve výsledku to záleží pouze na vás, jakou variantu zvolíte. A zde je už avizované video.


Hezký den
Jana

pondělí 15. října 2018

Nákupní taška s taštičkou z občasníku doplněné trochou patchworku

Další nákupní tašku, kterou jsem ušila podle svého občasníku, jsem pojala úplně jinak. Na první pohled to vypadá, že na ní žádný sluneční tisk nenajdete. Ale to je jen první pohled. Každé z barevných koleček je zdobené slunečním tiskem. Tentokrát jsem vynechala přírodniny a využila své zásoby přízí, protože jsem chtěla docílit spíše strohého, modernějšího vzhledu. Devět různých barev jsem pak doplnila šedou a fialovou (podšívka), které jsou zase barvené reaktivními barvami. Jak sami vidíte, nejsem žádným přínosem pro prodejce látek. Jen když budou mít mít pěknou bílou bavlnu. Tu zase naopak nakupuji vždy nejméně po deseti metrech. 

Ze zbylých kousků barevných látek jsem ještě nastříhala čtverečky, sešila je a použila na kosmetickou taštičku se zpevněným dnem.

Střih a podrobný návod na nákupní tašku i na kosmetickou taštičku najdete v mém občasníku. Najdete tam také návod na barvení látek technikou slunečního tisku. A co nenajdete v občasníku (různé další tipy), to najdete na Facebooku ve skupině vytvořené pro ty, co si občasník zakoupili. Tam jsem vám k dispozici a dozvíte se tam i zkušenosti od ostatních, kteří už podle občasníku tvoří.

Nebo se vám líbí šedá či další látky barvené reaktivními barvami, jako jsou tyto nebo tyto? V takovém případě se stačí zúčastnit kurzu barvení látek, kde se toto barvení naučíte. Pak už si budete moci nabarvit látky, jaké se vám budou zrovna líbit a hodit pro váš aktuální šicí projekt. Nejbližší kurzy barvení jsou tento víkend v Klecanech u Prahy a začátkem listopadu v Nedvědici. To budou pro letošek poslední veřejné kurzy a příští rok uvidíme. Podrobné informace ke kurzům hledejte zde.

A protože mě barvy fakt baví, tak budu v budoucnu určitě pokračovat v různém použití různých barev. Teď mám zrovna něco objednané a doufám, že stihnu vytvořit zase úplně jiný výrobek na sraz patchworkářek, který se bude konat v Prostějově 28. října a v jehož rámci povedu v neděli kurz volného quiltování pro začátečníky. O kurzu se také dočtete zde a o srazu patchworkářek, kde si budete moci prohlédnout i šicí stroje či zakoupit látky a dozvědět se spoustu zajímavých informací, se zase dočtete zde. Já tam budu, tak doufám, že se potkáme. 















Hezký den
Jana