Translate

neděle 29. prosince 2013

Deka pro miminko

Kdysi jsem koupila v Brně v Ragosu panel s obrázky zvířátek. Bylo to v době, kdy byla moje dcera Kačenka ještě malinká a já jsem si myslela, že z toho pro ni něco udělám. Jako mnoho mých plánů, ani tento nedošel naplnění a panel mi zůstal ve skříni. 

Letos jsem ale dostala pozvání na svatbu kamarádky, která čekala miminko. Jako svatební dar jsem  vymyslela deku pro miminko. Do svatby jsem ji ale do nezvládla ušít, mimo jiné i proto, že mi absolutně chyběla inspirace. Co by se tak hodilo pro miminko? Já jsem před sebou pořád viděla ty růžové barvičky a vzory, které mají rády holčičky kolem šesti let, protože Kačence bylo právě tolik. A nějak jsem pořád nemohla přijít na ten správný nápad pro malého, čerstvě narozeného prcka.

Pak jsem si ale vzpomněla na panel se zvířátky a už bylo jasno. Obrázky jsem rozstříhala, olemovala ručně barvenými látkami z mé dílny a doplnila látkou ze stejné kolekce, ze které pocházel panel. Měla jsem štěstí, protože jsem brala opravdu poslední kousek látky. Stačil mi akorát na borduru a lem. A vlastně je tam ještě jedna látka, ta bílá se zvířátky z louky. Tu jsem taky vytáhla ze svých zásob. Z toho vyplývá, že všechno najde časem své využití.

Celá deka je pak proquiltovaná bílou bavlněnou nití. 

Poprvé jsem deku opatřila svou cedulkou a dokonce jsem se vzchopila a na stroji poprvé využila funkci vyšívání čísel a abecedy. Takže kromě mé cedulky je deka označena i rokem výroby.

Deku jsem sice změřila, ale míry jsem vzápětí zapomněla. A protože jsem ji už odevzdala, namůžu ji změřit znovu. Na šířku má ale něco přes metr a na výšku je o něco větší, protože je tam o jednu řadu obrázků více.








Hezký večer a děkuji za nakouknutí.
Jana

pondělí 9. prosince 2013

Vánoční tvoření

Už druhým rokem jsem měla možnost vést předvánoční dílnu v mateřském centru Krasínek v Krásensku http://mckrasinek.webnode.cz/, což je vesnice vzdálená asi kilometr od mého bydliště Podomí. Mateřské centrum založily maminky, které jsou (jak jinak) na mateřské dovolené. U pojmu "mateřská dovolená mě vždycky napadne, kdo tenhle nesmyslný název vymyslel. Myslím, že mi maminky dají zapravdu, že s dovolenou to opravdu nemá nic společného. Ale to je téma na jinou debatu. Takže v Krasínku pořádají různá tvoření, hlavně pro děti, a mě už před rokem oslovily, jestli bych pro ně také neudělala nějakou dílničku. Nakonec jsme se dohodly na tvoření pro dospělé.. Bylo to také před vánocemi a tvořily jsme vánoční koule z nešitého patchworku. Celá akce byla spíše komorní, protože účast nebyla vysoká, ale zase všechno proběhlo v přejemné a klidné atmosféře.

V tomto roce jsem pro toto předvánoční tvoření vybrala ozdobné vánoční věnce. Protože pracuji hlavně s textilem, jednalo se samozřejmě o věnce zdobené převážně textilními materiály. Představu jsem měla v hlavě, ale takový jednoduchý vzorový věnec jsem stihla udělat až odpoledne před vlastní akcí. Nebudu zapírat, že takové vymýšlení a dodělávání na poslední chvíli je u mě obvyklé, ale rozhodně je to oblast, kterou mám v plánu změnit. Je to totiž psychicky dost náročné, když máte za chvíli něco odevzdat, předvést, ukázat, a vy to stále nemáte hotové.

Jako vzor tedy vznikl tento věnec na zavěšení na dveře.

Se Soničkou, hlavní organizátorkou akce, jsme se domluvily, že koupím 20 věnců, což jsem při vzpomínce na loňský rok považovala za velmi optimistické. Letos bylo ale všechno jinak. Účast byla hojná, přišly maminky i s dětmi, ale i ženy bez dětí, které si chtěly něco hezkého vyrobit. Zúčastnila se i paní starostka a odnesla si také vlastnoručně vyrobený věnec. Z dvaceti věnců nakonec zbyly jen tři nebo čtyři a čtyři metry vánočních látek jsem musela doplnit o látky z vlastních zásob, protože by jich jinak byl nedostatek.

Účastnice vypadaly spokojeně, zabrané do tvoření a já jsem poskytovala konzultace a pomáhala tam, kde se něco nedařilo. A byla překvapená z toho, co všechno může vzniknout. Jaké kombinace přicházejí na svět, které by mě nenapadly a přitom vypadaly velice hezky. Co žena, to jiný pohled na krásu. Jiná představa, jiný výsledek. A vždycky něčím zajímavý.

A tady už jsou fotky z vlastní akce i s hotovými věnci. Měla jsem s sebou i stojánky na svíčky, tak vzniklo i pár adventních věnců tohoto typu. Ty jsem pár dní před tím vyráběla s děvčaty v kroužku u nás ve škole a vypadalo to, že holky také byly spokojené. Já už doma jiné adventní věnce nepoužívám, protože mi naprosto vyhovuje trvanlivost těchto látkových věnců a hlavně se mi nikde neválí jehličí. Větvičky na provonění domu si raději dám do vázy, kde déle vydrží a hned neopadají.






A jak takový věnec vznikne? Velice jednoduše. Vezmete polystyrenový korpus, vánoční látku, kterou natrháte na pruhy široké asi 7 cm (je to šířka, která se mi osvědčila), jednu stranu pruhu zahýbáte dovnitř, aby byla strana hezky začištěná, úzký kraj přišpendlíte na spodní straně věnce a už motáte kolem korpusu. Stále zahýbáte jednu stranu dovnitř, kontrolujete, aby všechno bylo hezky rovné a hladké. Když dojde látka, zakončíte na spodní straně a napojíte opět pomocí špendlíku nový pruh. Tak prokračujete dokola až máte věnec hezky obalený látkou. Podle mých zkušeností stačí na korpus o průměru cca 28 cm asi tři pruhy látky.
A pak už vezmete stuhy, baňky, šišky, oříšky, skořici, prostě co vás napadne a pomocí vázání a špendlíků (mašle) a pomocí tavné pistole (ten zbytek) na věnec připevníte podle svého vkusu. Nakonec uvážete stuhu na zavěšení nebo napíchnete stojánky na svíčky. A je hotovo. Je to nenáročné, vkusné a nadělá to spoustu parády. Pokud vás tento nápad zaujal a budete také tvořit, přeji hodně úspěchů.

Hezký večer
Jana

sobota 30. listopadu 2013

Modromodré polštářky

Zase jednou přišla ke slovu modrá barva, kterou mám velmi ráda. Ale já mám vlastně ráda všechny barvy, jen se u mě sřídají různá barevná období. A nyní to bylo právě modré období, kdy vznily dva polštářky, kabelka s šálou - zde jsem k modré přidala hnědou a již o něco dříve to byla kabelka modromodrá. Tu jsem ale nikde neukázala, tak ji ukážu teď.

Tento polštářek je ušitý z ručně barvených látek a jsou na něm textilními barvami domalované vločky podle vlastnoruční šablony. Pro prošití jsem po dlouhém přemýšlení zvolila meandry a bílou bavlněnou nit.




Další polštářek je jeden z mých oblíbených, který už jsem dělala v různých barvách. Jedná se o prošívání na bílém podkladu a potom o titěrné domalovávání vyšitých koleček textilními barvami. Je to zdlouhavé, ale mě to baví. Ostatní látky na polštářku jsou opět ručně barvené.




A tady jsou slíbené kabelky. Ručně barvené (jak jinak, že?), doplněné prošitím.






Děkuji za návštěvu a přeji hezký den.
Jana

pondělí 25. listopadu 2013

Dárečky

Nedávno si u mě moje maminka objednala dárečky pro svou sestru k narozeninám. Vždycky cítím zodpovědnost, když vytvářím něco pro ostatní, ale mám pocit, že když je to do rodiny, je ten pocit zodpovědnosti ještě větší. Pronásledují mě otázky - Bude se to líbit? A co když ne? O to palčivější jsou tyto otázky v okamžiku, když dostanete volnou ruku a můžete si vytvořit co chcete. Naštěstí nebylo volba úplně na mě. Zadání bylo ubrus na kulatý stůl, polštářek a středový ubrousek taky na kulatý stůl.
Ubrus jsem barvila ve světlé smaragdově zelné barvě. To byla ta nejjednodušší část zadání. Polštářek měl být s růžičkami, kolekci vybrala maminka z možností, které jsem jí nabídla. A středový ubrousek byl na mě.

U středového ubrousku jsem zvolila tvar osmiúhelníku, který se mi zdál na kulatý stůl zajímavý. Barevnost neutrální kromě žluté, která z něj krásně září. S prošíváním jsem si vyhrála, protože to mě baví nejvíc.
 Látky jsou české a dovnitř jsem vložila termolín, který na takové ubrousky považuji za vhodnější než vatelín. Termolín je pevnější a nenafukuje se tolik, přesto na něm prošívání pěkně vynikne.





Polštářek je z látek, které jsem kdysi nakoupila v Ragosu na svou růžičkovou deku, a protože jsem z většiny růžičkových látek střihla jen dva čtverce, zbylo mi jich dost i další projekty. Ten vínový proužek na krajích větších růžiček, není klasický všitý proužek. Je to paspulka, která vystupuje z látky, takže se vlastně jedná o 3D vzor.




No a teď mi nezbývá než doufat, že se tetě dárky líbily.
Hezký den.
Jana

úterý 19. listopadu 2013

Pozvánka II.


Kdybyste měli čas a chuť, přijďte se podívat. Otevřeno bude od 10.00 do 18.00.

Hezký večer
Jana

úterý 29. října 2013

Už se blíží vánoce

Vždycky jsem ráda vyráběla vánoční ozdoby a dekoraci. Jako by o vánocích vytryskla po celý rok schovávaná tvořivost, nápady a chuť vyzdobit si byt, stromeček nebo vytvořit něco hezkého pro ostatní jako dárek.
Nejraději jsem vždycky tvořila pro maminku. Ta byla vděčným příjemcem mých tvůrčích nápadů. Dokonce i nad "korálemi" z opečených suchých těstovin se tvářila, jako že se jí líbí. Nepamatuji se sice, že by je někdy nosila, ale dlouho nám visely v kuchyni zavěšené na hřebíček.
Ale vyšívané ubrusy a prostírání používala poctivě a myslím, že se jí i opravdu líbily. Ale to jsem přeskočila období papírových ozdob na stromeček, hlavně papírových řetězů, které mi ovšem maminka zakázala dávat na stromeček poté, co nám začal hořet. Tenkrát se ještě používaly normální svíčky (normální = ty co opravdu hoří) a proto nebylo vůbec překvapující, že když se potkala svíčka s mým papírovým řetězem, byl z toho menší ohýnek. Naštěstí včas uhašený.
Když nad tím tak přemýšlím, maminka zvládala mé nutkání tvořit jí vánoční dárky celkem bravurně. Dokonce jsem jí jednou ušila i flanelové šaty, které samozřejmě také nenosila, protože se asi opravdu nosit nedaly. Snad alespoň ten flanel skončil užitečně, třeba jako hadr, který se v domácnosti vždycky využije.

Kromě dárečků jsem vytvářela i vánoční dekorace, jako například svícny ze dvou ořechových skořápek slepených k sobě. Ty svícny by samy o sobě nebyly špatné, kdybych je ovšem nenatřela červenou, žlutou a nejspíš i jinými barvami. Ale tenkrát se mi to asi líbilo.

Teď jsem se posunula přece jen o kousek dál, ale okouzlení vánocemi mi zůstalo. A ještě jedna důležitá změna nastala. Nečekala jsem až na poslední chvíli. Své dárky jsem totiž většinou dodělávala ještě na štědrý den, abych je vůbec stihla do večera udělat a dát pod stromeček. Tentokrát jsem začala s dost velkým předstihem a už teď, v říjnu, vyrobila vánoční ozdoby.

Ozdoby jsou látkové a jsou na nich obrázky, které jsem si nejdříve namalovala a pak podle nich vyřízla šablonu z plastu. Přes šablonu jsem pak nanesla barvu a nakonec ušila kolečka na stromeček nebo kamkoliv jinam. Pokud se vám líbí, jsou k dostání v mém obchůdku na Fleru.






Doufám, že na vás dýchla vánoční atmosféra. Já už ji cítím ve vzduchu, i když je venku 15°C.  A to nemluvím o své dceři, která se stále ptá, kdy už bude prosinec, protože to má narozeniny a vzápětí jsou vánoce.
Přeji vám hezký večer.
Jana

pondělí 7. října 2013

Polštářek s lentilkami

V poslední době jsem se hodně věnovala barvení šál a tak už mě chytla chuť zase něco ušít. Od barvení jsem ale neutekla, protože jsem použila ručně barvené látky v různých odstínech modré a bílý podklad. Zjistila jsem, že mě vlastně nejvíce baví něco vytvářet z bílé látky, ať už barvením nebo malováním na textil. Nic mě neomezuje, můžu si vybrat barvu, jakou chci, vzor jaký chci a všechno záleží jen na nápadu. A pak je samozřejmě důležité prošívání. To nevynechám už u žádného polštářku nebo deky, protože by mi bez prošívání připadaly takové nedokončené.

Takže když mě chytla chuť do šití, vznikl tento polštářek, který jsem nazvala "lentilkový". Kolečka jsou naaplikovaná a protože jsou prošitá jen z kraje, vystupují plasticky z povchu jako lentilky. Jen nemají úplně jedlou barvu.

Prošití jsem dělala bílou bavlněnou nití. Bavlněné nitě se mi zdají na prošívání nejlepší, nebo já je mám alespoň nejraději.






A nakonec přece jen dvě fotky se šálkami. Jsou to šály z hedvábí o velikosti 180 x 90cm a jsou barvené reaktivními barvami firmy Jacquard.


Díky za návštěvu.
Jana

úterý 1. října 2013

Něco pro děti

V létě si u mě jeden pán objednal pro svoje dvojčátka dva medvídky. Jednoho pro chlapečka a jednoho pro holčičku. Jsou ušity podle časopisu Marina - střih Bellet design. Ušila jsem je z minky, pro neznalé je to moc příjemný úplet s chlupem, který je trochu podobný sametu a na těle je neuvěřitelně hebký a mazlivý. Člověk si může vybrat dlouhý chlup nebo kratší. Na medvídky jsem použila kratší a vypadají jako ze sametu.

Trochu problém byl sehnat minky v barvách, které by se mi líbily a samozřejmě s krátkým chlupem, který jsem už měla vyzkoušený z medvídka pro Kačenku a chtěla jsem proto stejný materiál, jen jiné barvy. Hledala jsem u nás, ale našla jsem pouze minky s ťupkama, které jsem nechtěla a pak ještě něco na Fleru, ale taky to nebylo úplně podle mých představ a navíc cenově dost nepříznivé. Nakonec jsem koukla na Etsy, kdo nezná, je to něco, jako u nás Fler, jen v angličtině a samozřejmě v daleko větším měřítku (odkaz zde), a našle jsem zde parádní obchůdek, kde si můžete minky objednat po půl yardu nebo po yardu nebo i v balíčcích a výběr barev je obrovský. Nakonec jsem si tedy látky vybrala v tomto obchůdku, zboží cestovalo z Jižní Korei a světe div se, cena včetně poštovného byla téměř o 200 korun nižší, než kdybych si zboží koupila u nás.

Výhodou bylo, že jsem objednávla celkem yard (na každého medvídka půlku), takže jsem se s cenou nedostala nad 22 euro a tato dodávka tedy nebyla zdaněna českou DPH.  Kdyby někoho zajímalo, odkud jsem objednávala, najdete obchůdek zde.

I dodávka  zboží byla překvapivě rychlá. Ačkoliv mi psali, že zboží do Evropy chodí tak 3 týdny, za týden jsem měla látky doma. A ještě jedna poznámka, neposílají půl yardu odměřeného tak, jak kupujeme látky u nás, tzn. že by ho klasicky ustřihli z celé šířky, ale je střižený celý yard a rozpůlená je šířka látky. Nedostanete tedy dlouhý pruh (minky se prodává ve větší šířce, než je u zahraničních látek obvyklých 110 cm, tuším že je šířka cca 150 cm) ale pěkný obdélník 90 x 75 cm. Alespoň tak to přišlo v balíčku mně. A teď už pár obrázků.




Díky za nakouknutí.
Jana

pondělí 9. září 2013

Trocha ženských doplňků

V poslední době se mi nějak nechce do šití a o to intenzivněji jsem se ale věnovala barvení. Blíží se podzim a s ním i shánění všelijakých šál a šátků, do kterých se zamotáme, aby nás zahřály, nebo je použijeme jako ozdobu a doplnění našeho oblečení. A nejlepší je, alespoň podle mě, když splňují oba požadavky. Jak praktičnost, tak i hezký a zajímavý vzhled.

Vytáhla jsem svou oblíbenou viskózu a udělala velké šály v délce téměř 2 metry (asi bez pěti centimetrů), široké asi 75 cm. Většinou je barvím ve dvou nebo třech odstínech, které se pak při omotání krásně prolínají. Na té modré s hnědým vzorem jsem zkusila nový způsob vázání, jedná se o batiku tesuji shibori, kterou jsem si možná trochu upravila podle sebe. Ale s výsledkem jsem moc spokojená.


Kromě velkých viskózových šál jsem barvila i hedvábí. Zatím používám pongé 5, ale mám teď doma i hedvábný satén a je to úžasný materiál. Prostě luxus. Tak zatím pongé v různých velikostech. Z těchto šál je většina ve velikosti 180 x 45 cm. Pro některé vzory je zapotřebí kratší šála, aby se vzor pěkně vybarvil.
Zde se jedná o batiku arashi shibori, itajime shibori a o některé další, jejichž tradiční název neznám, nebo se už také jedná o zmodernizované techniky inspirované tradičním shibori.

A kromě těchto šál jsem zkusila i pár krešovaných, což je moderní výraz pro mačkané šály, které mají tu výhodu, že se nemusejí žehlit a když se vám během dne pomačkají, tak je to jen dobře. Zařadila jsem mezi ně i jednu s hvězdami, která sice není mačkaná, ale zato se mi moc líbí. Je dělaná stjnou technikou, jakou si můžete přečíst v bločku Jak na hvězdy.
Mačkané šály jsou všechny ve velikosti 180 x 90 cm, protože je potřeba, aby se po zmačkání vytvořila nějaká hmota a základní velikost musí být proto větší.


Kdyby se vám najaký šál libil, koukněte na Fler do mého obchůdku (ikonka vpravo nahoře) nebo se ozvěte přímo. Kontaktů tu na mě najdete několik. Ne všechny šály jsou k dispozici, ale kdyby se vám některá moc líbila a já bych ji už neměla, můžeme zkusit udělat něco podobného. Nikdy vám ale nezaručím stejný výsledek. I já kolikrát koukám s překvapením, cože se mi to vytvořilo, když jsem to přece dělala úplně stejně, jako minule a přitom to vypadá úplně jinak. Rozhodně při těchto technikách není nouze o překvapení a to u mě mělo jeden pozitivní výsledek. Přestala jsem potřebu mít pořád všechno pod kontrolou (protože to prostě nejde) a začala jsem se těšit na překvapující výsledky.

Přeji vám hezký den.
Jana