Translate

čtvrtek 26. května 2016

Prostírání (meandry II)

Nedávno jsem se tu rozepisovala o tom, že vzor meandrů (myšleno ve volném quiltování) není vůbec tak jednoduchý, jak si mnozí myslí. A teď bych o nich ráda napsala ještě něco. Dají se s nimi tvořit moc zajímavé věci. Možná se někomu toto tvrzení zdá přitažené za vlasy, já si za ním ale pevně stojím. Když totiž meandry zmenšíte a využijete kontrastu nitě a podkladu, můžete si s nimi hrát do nekonečna a přímo malovat barevné plochy na látku. Nejlepší je k tomu samozřejmě jednobarevná látka a nit vhodné barvy, kterou pomocí hustých meandrů pokryjete plochu. Nebo naopak vynecháte místa, která chcete zdůraznit. Ta si pak ponechají barvu podkladu a navíc plasticky z plochy vystoupí.

Popsaným způsobem vzniklo toto a toto prostírání. Od vzniku těchto prostírání jsem meandry téměř nevyužila, ale v poslední době jsem se k nim opět s radostí vrátila a s jejich pomocí vznikl polštář inspirovaný Francií a nyní na tato dvě prostírání.

Za základ jsem si tentokrát zvolila bílou látku. Zjistila jsem, že většího kontrastu dosáhnete spíš v případě, kdy si vyberete tmavou látku a k ní světlou nit. Ale i naopak je to pěkné, jen je potřeba zvolit nit dost tmavou. Třeba u modrého prostírání je plocha prošitá světlejší modrou dost světlá, takže nepůsobí moc výrazně. Ale i tak je to zajímavé. Jednoduše a prostě vidíte, že meandry můžete využít různými způsoby. Je pravda, že jsem tímto přístupem trochu potlačila myšlenku, že to hlavní je vzor, a využila jsem drobný vzor k barevnému vykrytí plochy. Podle mého názoru je ovšem volné quiltování "volná disciplína", ve které je dovoleno vše a není nutné se držet tradic a zavedených postupů. Jak na svých kurzech vždy zdůrazňuji, je pro mě v pojmu "free motion quilting" nejdůležitější slovo "free". Vnímám jej nejen jako možnost volně hýbat látkou (což chápu jako původní smysl tohoto pojmu), ale také, nebo spíše zejména, jako svobodu tvořit.








Hezký večer
Jana

neděle 22. května 2016

Na poklady

Další z řady taštiček, které mě moc baví vyrábět. Každá může být jiná, na každé můžu uplatnit něco nového, a přitom jsou to menší věci, které jsou celkem rychle hovoté. Kdybych si nevymýšlela spoustu pracných detailů, tak by samozřejmě byly hotové ještě dřív, ale to by mě zase nebavilo.

Tentokrát je to růžová taštička, prošitá bílou bavlněnou nití - mou oblíbenou Trianou, kterou jsem si myslela, že mají v každé galanterii a na kurzech zjišťuji, že už je to téměř nedostatkové zboží.

Na přední stranu jsem využila vzor peří, který jsem prostřihla na bílý podklad a k tomu navíc přidala kamínky Swarovski.

Důvodem proč tato taštička vznikla, bylo další kolo fotosoutěže v klubu Růžový panter na Fleru. Tentokrát jsme dostali za úkol udělat fotku fotografickou technikou High key. Jestli přemýšlíte, co to vlastně je, tak si z toho nic nedělejte. Já jsem to také slyšela poprvé. Ale jak jsem pochopila, nejsou pro tuto techniku vhodné příliš výrazné barvy, spíše pastelové. Musela jsem tedy sáhnout po něčem jiném než obvykle a vybrala jsem si tedy jemnější odstín růžové v kombinaci s bílou. Pak jsem zkoušela různé fotky a nakonec mi jako nejpovedenější fotka splňující zadání připadala tato


Pokud vás zajímá, jak taková fotka vznikla, tak tady je pohled do zákulisí.


Provaz natažený mezi stromy na zahradě, přes něj přehozené záclony, které jsme s maminkou teď o víkendu sundaly a vyměnily za nové, naaranžované tak, aby zezadu prosvítalo sluníčko a vše bylo doslova zalité světlem. Kačenku se mi na vybrané fotce podařilo zachytit s přirozeným výrazem, tak jsem s výsledkem moc spokojená. Tolik k focení a teď už k samotné taštičce. 

Taštička má odšité dno, které je hluboké 5,5 cm. Nahoře je širší - cca 20 cm a směrem dolů se trochu zužuje. Jako vždy u mých taštiček je zpevněná vnější i vnitřní strana, takže je pěkně měkká a přitom si zachovává určitou pevnost a tvar.  





Hezký večer.
Jana

středa 18. května 2016

Kabelka černá, nikoliv nudná

Kdysi jsem pro svou sestřenici šila kabelku. Bylo to ještě v době, kdy jsem netvořila věci podle vlastních návrhů, kdy jsem si ještě myslela, že nic takového, jako vlastní návrh, nedokážu. Když nad tím teď přemýšlím, měla jsem několik různých období. Nejdříve jsem byla přesvědčená, že žádný talent nemám, tak se asi budu muset živit hlavou. Když jsem začínala více pronikat do patchworku a šití, tak jsem měla období, kdy jsem si myslela, že jsem asi šikovná, ale nic nevymyslím. Tak asi budu tvořit podle toho, co vymysleli jiní. A teprve po dlouhé době jsem přistoupila na myšlenku, že možná jsem schopná i sama něco vymyslet, a že to třeba s tím talentem nebude až tak špatné. Ale abych se vrátila k věci. V období, kdy jsem už šila ale myslela jsem si, že nic sama nevymyslím, jsem kupovala časopis Marina a občas něco vytvořila podle něj. Určitě ho mnohé z vás znáte. Rozhodně jsem vděčná za to, že jsem tento časopis potkala, a že mě určitou část mého života provázel. Byl mým pomocníkem v hledání a nacházení toho, co mě baví, co chci dělat, kam mě srdce táhne. Odkrýval mi do té doby utajené oblasti. Díky němu jsem začala nakupovat látky v USA, ušila svou první kabelku a určitě několik dalších věcí. A díky tomu, že jsem se pustila touto cestou, na kterou mě Marina navedla, začala jsem objevovat další a další možnosti. Poprvé jsem narazila na volné quiltování, pak jsem objevila barvení látek, spousty zahraničních blogů s krásnými věcmi a obchodů s krásnými látkami. Najednou se mi prostě otevřel svět, který mě okouzlil. A díky tomu jsem teď tam, kde jsem. A musím říci, že tyto "výlety" k zahraničním tvůrcům byly pro mě tím nejdůležitějším, protože český patchwork té doby mě skoro vůbec neoslovoval. Ne že by naše patchworkářky nedokázaly pěkně ušít deku. To určitě dokázaly. Ale ty barvy! Hnědá, béžová, zelená, tmavozelená, tmavomodrá, občas možná bordó. To byly kombinace, které mě rozhodně nemohly zaujmout. To musí být ostatně jasné každému, kdo byť i jen letmo prolistuje můj blog. A najednou jsem na stránkách patchworkářek z USA, Austrálie a mnohých jiných zemí objevila nádherné syté barvy, kombinaci s bílou, aplikace a k tomu volné quiltování. A už jsem se vezla.

Tak teď se ale už opravdu vrátím k tomu, co jsem chtěla psát. Ke kabelce. Takže v době, kdy jsem ještě šila podle zakoupených střihů, jsem ušila sestřenici kabelku podle časopisu Marina. Po několika letech se nyní ozvala, že by opět ráda stejnou, ale v černé barvě. První myšlenka byla, že to bude pěkná nuda. Černá! Co mám vymyslet, aby na tom bylo něco zajímavého?! Nejdřív jsem otestovala, jestli může být i černá s nějakým drobným vzorečkem a dostala jsem povolení. Hledala jsem hledala a nic jsem nenašla. Nebo něco ano, ale nedokázala jsem si k těm vzorům připojit nějaké pěkné quiltování. Nakonec jsem narazila v e-shopu Patchworkcz, odkud jsem už dříve něco kupovala, na černou bavlnu Art Gallery Fabrics. Látky od nich bývají velmi kvalitní, hladké, s jemným leskem, na kabelky jak dělané. Neváhala jsem a nakoupila. K tomu jsem pořídila ucha, bohužel koženková, protože kožená nebyla podle mého přání, v obchodě Látky pro Vás. Všechno tedy bylo v černé a stačilo jen vybrat prošívání a ušít kabelku.
A tady je výsledek. Já jsem s ním byla ve výsledku moc spokojená. Kabelka není nápadná, z dálky vypadá prostě jako černá kabelka, ale zblízka zaujme prošíváním, které vytváří hru světla a stínů a díky tomu se rozhodně nejedná o další z řady nudných černých kabelek.





Hezký večer
Jana

pondělí 9. května 2016

Vzpomínka na Francii (meandry I)

Podle názvu článku by se mohlo zdát, že vzpomínám na dovolenou ve Francii, ve skutečnosti je to ale úplně jinak. Jedná se o další akci klubu Růžového pantera na Fleru, jehož jsem členkou. Tentokrát se jedná o chystaný blog u příležitosti výročí narození Karla IV. K tomuto tématu jsme měli vytvořit výrobky, které je nějakým způsobem možné vztáhnout k Praze, k mužům, k paláci apod. Třeba co by Karel mohl vidět při procházce současnou Prahou, co by si mohl koupit, co by mohl nosit, nebo čím by si mohl vyzdobit palác.

Já se svým bytovým textilem jsem se zařadila do části "výzdoba paláce", protože mužskou kosmetickou tašku nebo jinou tašku pro muže jsem neměla chuť vytvářet. I když mám ráda svým způsobem jednoduché a nepřeplácané věci, tak mě tvoření pro muže nelákalo, protože by výrobek musel být až moc jednoduchý a hlavně ne moc barevný.Vybrala jsem si tedy polštář, který by mohl být součástí paláce a teď se konečně dostávám k té Francii - který může Karlovi připomínat jeho pobyt ve Francii, kde strávil spoustu let a odkud si přivezl i svou první ženu.

Původně jsem přemýšlela nad tmavočerveným podkladem, ale nakonec zvítězila modrá. Základem je tedy modrá, ručně barvená látka (jak jinak, že :)) a je doplněna béžovým prošíváním a béžovou paspulkou. Středový vzor tvoří francouzská lilie - fleur-de-lis, která je obšitá a dvakrát podložená výplní, aby ještě více vystupovala do prostoru. Jedná se tuším o tzv. strojové trapunto. Pak jsem zvažovala, jaký vzor použít na prošití prostoru kolem. Věděla jsem, že chci vzor hustý, aby vynikla béžová barva. Nakonec zvítězily meandry. Nějak jsem si je teď oblíbila a na stole mi teď leží další dvoje prostírání vytvořené z meandrů.

Dost často se setkávám s výrokem "já umím jen meandry". Mluvím samozřejmě o volném quiltování. Chtěla bych těm, co umí "jen" meandry říci, že můžou být hrdé na to, že umí meandry. Ačkoliv je tento vzor považovaný za něco jednoduchého, za základ, který zvládne snad každý, podle mého názoru tomu tak vůbec není. Aby byl vzor pěkný a lahodil oku, je nutná určitá souměrnost, vyváženost, musíte dělat přiměřeně stejně velké obloučky, přiměřeně stejné mezery a dodržovat zhruba stejnou velikost vzoru. Abyste toto všechno dodrželi, musíte už mít v quiltování určitou zručnost a jistotu. Takže větu "já umím jen meandry" vyměňte za hrdé prohlášení "já umím meandry". Obecně musím říci, že nám chybí hrdost na to, co už umíme, co všechno jsme zvládli, co jsme se naučili a naopak stále poukazujeme na nedostatky, na to co ještě neumíme a podle našeho mínění bychom to měli nebo chtěli umět. Mé doporučení tedy zní - více se chvalme, méně kritizujme a svět se nám bude zdát hned hezčí.

Polštář má velikost 50 x 50 cm a na k zakoupení ho najdete zde.









Hezký den
Jana

pátek 6. května 2016

Kurz volného quiltování v Nedvědici a v Brně - obsazeno

Květnový kurz je již obsazený, vypisuji tedy další termíny pro kurz volného quiltování


V loňském roce na Slavnostech perštejnského panství, projevily některé návštěvnice zájem o kurz volného quiltování, Brno však pro ně bylo z ruky. Proto jsem se rozhodla vypsat jeden kurz i v kraji mého dětství, v místě, kde žijí mí rodiče a kam se ráda vracím a vždycky budu. 

Nejbližší kurz volného quiltování se tedy bude konat 

11. 6. 2016 v Nedvědici (okres Brno-venkov)

a další poté 

16. 7. 2016 v Brně




Podmínky jsou stejné pro oba kurzy, rozdílné je pouze místo a čas konání kurzu. 

Ukážeme si:
  • jak si připravit materiál
  • jak pracovat se vzorem
  • jak natrénovat nový vzor
  • jak správně začínat a ukončovat šití
  • jak si vyrobit quiltovací šablony
  • jak přenášet vzor na látku  a mnohé další


Natrénujeme několik základních vzorů, abyste pochopily základní principy. Jakmile budete vědět, jak na to, bude to už pro Vás zábava, kterou můžete dále mnoha směry rozvíjet.

Kromě nových dovedností a znalostí si domů odnesete i písemný materiál se základními quiltovacími vzory, který si můžete doplňovat o další.

 S sebou si vezměte
  • papíry (nejlépe celý blok A4) a tužku
  • šicí stroj umožňující volné prošívání - potřebujete quiltovací patku, u starších strojů i kryt na zoubky, vědět, kde se upravuje napětí nitě apod. (pro jistotu můžete vzít i návod)
  • máte-li quiltovací stoleček, vezměte si ho, usnadní Vám práci
  • pevnější nitě (např. bavlněnou nit Triana), samozřejmě můžou být nitě určené speciálně pro quiltování
  • několi kusů látek o velikosti cca 25 x 30 cm, nejlépe jednobarevných, aby byl vzor lépe vidět
  • vatelín (bude k dispozici i na místě)
  • máte-li, pak těsnější kožené či zahradní rukavice, nebo speciální rukavice na quiltování
  • přezůvky
  • máte-li prodlužovačku, bude se také hodit

Místo konání: 
  • Nedvědice - zasedací mísnost obecního úřadu - Nedvědice č. 42
  • Brno - Rodinné centrum pastelka, Nám. Karla IV. 4/4, Brno - Líšeň

Termín konání kurzu: 
  • Nedvědice - 11. 6. 2016
  • Brno - 16.7. 2016

Čas konání kurzu: 9.30 - 17.00 (můžeme i déle) - v čase je zahrnuta hodina na oběd cca od 13.00 do 14.00 

Cena kurzu je 1200,- Kč.

Kurz se koná při účasti nejméně 4 osob, maximální počet účastníků je v Brně 8, v Nedvědici 10. 

Přihlášky posílejte na jana_dohnalova@seznam.cz. Přihláška je platná po uhrazení zálohy 500,- Kč na účet č. 2600650786/2010. Do poznámky uveďte své jméno a heslo "quiltování Nedvědice nebo quiltování Brno" - podle místa, kam se na kurz hlásíte. Záloha je nevratná, je však možné ji převést na jiného účastníka kurzu. V případě nekonání kurzu zálohu samozřejmě vracím. Zbývající část ceny se hradí na místě.  

K dispozici bude káva, čaj a malé sladké občerstvení z mé kuchyně.

Těším se na vás.
Jana

neděle 1. května 2016

Prostírání

Jak jsem psala už minule, přišla na mě chuť udělat pár menších věcí. Tentokrát to byla prostírání. Dvě sady jsou hotové, třetí je proquilotovaná a čeká ne lem.

Velikost prostírání je 22 x 22 cm a dovnitř jsem jako výplň dala bavlněný termolín. Zelenobílé je opět z ručně barvené látky (samozřejmě mluvím o té zelené) a na druhé prostírání jsem neobvykle použila hotovou tištěnou látku. S jarem na mě zřejmě přišla trocha romantiky a tak vzniklo prostírání s růžemi. Tuto látku mám už doma dlouho, od doby, kdy jsem nakupovala látky na deku plnou růží (pokud jste ji neviděli, najdete ji zde). Často jsem ji držela v ruce, protože se mi moc líbí, ale nebyla ta správná chvíle - ta nastala až nyní. Růže jsem nechala bez prošití, přišlo mi škoda je narušovat prošíváním, takže jsem prošila pouze bílou plochu. Na tu jsem použila vzor peříček a  růžovou nit, abych ještě zdůraznila tu romantiku. Hlavně ale proto, že bílá by nebyla vidět a já jsem tentokrát  nechtěla nechat plochu čistě bílou a zelenou nit už jsem znovu použít nechtěla.

Lemování na obou prostíráních je udělané přesně stejným způsobem, jaký jsem vám nafotila a popsala v tomto článku. Na prostírky a běhouny se mi tento způsob lemování velice osvědčil. Hlavně díky němu vznikají pěkně ostré rohy, kterých se mi jiným způsobem nedařilo dosáhnout a dost mě to rozčilovalo.










 Hezký večer
Jana