Translate

pátek 12. prosince 2014

I já se chystám na Vánoce

Před pár dny jsem zašla v Brně do obchodu s látkami. Chtěla jsem si koupit jen nějaké výztuhy a rychle odejít. Výztuhy žádné neměly, zato mi padly do oka krásné vánoční látky. Neodolala jsem a dvě jsem si koupila. Tentokrát to ale bylo jen pro mě. Najednou jsem dostala obrovskou chuť si něco udělat pro sebe, pro zkrášlení svého domova. V sobotu jsem tedy zasedla ke stroji a ušila si pro sebe do obývacího pokoje běhoun na stůl.

Když jsem ušila top, zjistila jsem, že nemám termolín. Ano, právě to byla jedna z výztuh, kterou v obchodě neměli. Měla jsem sice vatelín, ale loni jsem dělala běhoun pro maminku, automaticky jsem do něj dala vatelín a výsledek mě moc nenadchl. Byl takový moc nadýchaný. Situaci jsem vyřešila tím, že jsem vatelín rozloupla na dvě části, tím ztratil polovinu své hmotnosti ale i nadýchanosti a už to šlo využít.

Další překážkou na cestě byla absence nějaké vhodné barvy nitě na prošívání. Buď byla moc bílá, nebo moc béžová, nebo moc přírodní, prostě úplně jiná, než jsem potřebovala. A já jsem ten běhoun už v sobotu tak chtěla mít hotový! Rozhodla jsem se proto, že tentokrát to bude bez prošívání. Navíc jsou na látce spirálky a domečky, tak by se to prošíváním rozbilo a třeba by to tak nevyniklo (musím si to přece nějak odůvodnit, ne?). Díky tomu, že jsem vynechala prošívání, jsem si ušetřila dost času. I tak mi celá práce trvala několik hodin.

Po ušití běhounu mě napadlo, že se kouknu na podobné věci na Fleru, kde mám i já svůj obchůdek. Velkým nešvarem na Fleru je prodávat věci za velmi nízké ceny, kdy si člověk říká, že ta cena snad nemůže zaplatit ani materiál, natož nějakou práci. Našla jsem několik vánočních běhounů a nestačila jsem kulit oči. Ceny se pohybovaly kolem tří, ty lepší něco přes čtyři sta. Jen pár (opravdu asi dva, možná tři) jsem našla za reálné ceny odpovídající materiálu a práci, tedy přes sedm osm set. Když si uvědomím, že jen látka na horní stranu mě stála asi tři sta korun, pak výplň, spodní látka, nitě a k tomu několik hodin práce, není mi jasné, jak někdo může nabízet něco podobného za tři sta padesát a podobně. A to je v této částce navíc zahrnuta provize pro Fler, která je 11 % z ceny požadované prodejcem. No, to bylo jen takové malé zastavení a zamyšlení nad tím, jak si někteří lidé váží, nebo spíš neváží své práce.

Běhoun je velký 113 x 49 cm, uvnitř je, jak jsem psala, půlka stodvacetigramového vatelínu.




Tady vidíte detail vzoru na látce, která mě prostě okouzlila.



A kromě běhounu jsem vám taky chtěla ukázat stromeček, který jsme tvořili na vánočním tvoření v Krásensku. Tvoření pořádalo mateřské centrum Krasínek, bylo určeno pro dospělé a probíhalo už třetím rokem. Tentokrát jsem zvlolila vánoční stromeček z provázků, v tomto případě z bavlnek. Použili jsme perlovku, kterou jsme stále dokola omotávali kolem papírového kužele potaženého mikrotenovým sáčkem. Průběžně se vše potírá lepidlem, my jsme použili Herkules a pak je nutné všechno nechat dobře zaschnout. Provázky ztvrdnou a vytvoří pevnou konstrukci, která drží sama. Vytáhne se papír i sáček a je hotovo. Tedy pro některé. Někteří mohou zdobit. Na zdobení lze použít korálky, třpytky, nebo cokoliv jiného, co vás napadne a bude to držet. Třpytky můžete sypat ještě do vlhkého lepidla, korálky a těžší ozdoby je lepší přilepit tavnou pistolí. Já jsem si vytvořila jednoduchý tmavohnědý stromeček, ale možná ho dozdobí ještě třpytky.




Přeji vám krásný den a ať si užíváte předvánočního času v klidu a bez shonu. Vždyť nemusí být všechno dokonalé. Nejdůležitější je, cítit se dobře. Nevím jak vy, ale já se dokážu cítit dobře i s neumytými okny.

Jana

úterý 2. prosince 2014

Kampak já je pověsím?

Už delší dobu mi doma ležely nachystané dva ozdobné rámy na obrazy. Od začátku jsem měla jasnou představu, co z nic bude, jen chvíli trvalo, než jsem ji zrealizovala. Nechala jsem si k nim udělat ze sololitu zadní stěnu, za což tímto děkuji svému tatínkovi, který mi vždycky vychází v těchto věcech vstříc. Sololit je "mrtvé dřevo", prý, tzn. neměl by už žádným způsobem pracovat - zmenšovat se či zase zvětšovat tím, jak vysychá nebo naopak nabírá vlhkost. Je to velice důležité, protože výsledek mé práce může viset třeba v koupelně, kde je hodně vlhkosti. A co že je tím výsledkem? Je to jakási visací šperkovnice neboli závěs na náušnice.

Proquiltovala jsem látku tak jako na jiné věci, třeba na polštář, na ni našila krajku a vše vsadila podložené sololitem do rámu. Vznikl tím obraz, který není obrazem (něco jako chytrá horákyně), přitom krásně zdobí a ještě si do něj uložíte množství svých náušnic.

Rámy byly dva, takže vznikly dvě verze. A tady jsou. Na první jsem využila látku od French General z kolekce Fa-la-la-la-la, a ta druhá růžičková je taky tuším nějaký dovoz USA, ale už si přesně nevzpomínám. Podloženo vatelínem, plátnem a celé pak zarámované.








A pokud byste po některém z nich zatoužili, najdete je zde.

Přeji všem krásný den.
Jana

úterý 25. listopadu 2014

Energetické prostírky

Nedávno jsem při brouzdání po netu našla obrázek, který mě velmi inspiroval. Hexagonový rámeček, uprostřed kterého je krásný květ. Hexagony sloužily nejspíš k výrobě deky, já jsem se rozhodla, že vznikne nějaké prostírání, podložka, nebo něco podobného. Základem pro výrobu byla látka s nějakým velkým květem nebo jiným výrazným motivem, který bude tvořit střed prostírky. Tu jsem ve svých zásobách měla a je tuším z dílny Philipa Jacobse, u kterého vždy najdete opravdu velké květy. K nim jsem vybrala oranžovou ručně barvenou bavlnu z mé dílny a pustila se do práce.



Nejdřív hexagony. Přemýšlela jsem, jaká bude nejlepší velikost, aby nebyly ani malé, ani moc velké. A při tom přemýšlení a brouzdání po netu jsem našla úžasnou stránku, která vám vytiskne hexagony podle vašeho přání. Pouze si zadáte velikost strany, jakou požadujete a prográmek je uspořádá hezky vedle sebe. Vám už pak zbývá si je jen vytisknout. Dokonce si na přání můžete nechat vytisknout i tečku doprostřed každého z nich. Tu stránku najdete zde: http://www.incompetech.com/graphpaper/hexagonal/. Já jsem z ní byla nadšená a zkoušela jsem zadávat a tisknout různé velikosti, až jsem zůstala u velikosti strany 3 cm.  Na tvrdý papír jsem si vytiskla hexagonky, vystřihla, doprostřed udělala dírku a šla jsem šít. Při této velikosti je to samozřejmě nutné, nebo alespoň rozumnější, šít v ruce. Pokud nemáte zkušenosti s šitím hexagonů, pěkný návod najedte zde: http://www.ciaspalette.com/patterns/06/englishhexagons.html.  

Tady vidíte nejdříve sešité hexagony ještě se šablonami a potom bez šablon. Ta dírka uprostřed slouží k tomu, aby se šablony lépe vytahovaly. 


Pak jsem na termolín obkreslila tvar hotového rámečku z hexagonů, vystřihla a umístila do středu květinu, která tvoří střed prostírky. Teď jsem prošila květinovou látku s termolínem. Není to nutné podkládat další látkou a můžete si všechno prošít jakým chcete vzorem. Vzhledem k výraznému květu jsem zvolila spíš jednodušší proštití.



A tady vidíte, jak to bude vypadat. Zatím je zde rámeček z hexagonů jen položený na květovanou látku s termolínem, abych viděla, jak to sedí.



Když jsem prošila květinovou látku (na fotce je ještě neprošitá, ale to vůbec nevadí), přiložila jsem na ni hexagony a těsně při jejich vnitřním okraji je přišila na sřed s květinou. Tím jsem měla hotovou vrchní stranu, zbývala ještě spodní.

Z vlizelínu jsem vystřihla tvar podel hexagonů (vlastně stejný, jako byl z termolínu), nažehlila jej na kus látky a pak jsem látku s přídavky na švy vystřihla. Na obrázku vidíte přídavky, které se pak všechny zažehlí dovnitř. Aby to bylo možné, je nutné udělat nástřihy ve vnitřních špičkách. Téměř až k vlizelínu, jinak to nezažehlíte.



 No a teď nezbývá nic jiného, než vzít vrchní díl a spodní díl (se zažehlenými švovými přídavky) a celé to sešít. Jak? V ruce! Pokud chcete, aby to hezky vypadalo, tak vám asi nic jiného nezbyde. Na stroji se to asi dá vzít při krajíčku, ale myslím si, že se prostě netrefíte tak, jako když to uděláte v ruce.

Na této fotce vidíte zadní stranu. Prošívání, které je zde vidět, vzniklo až po sešití v ruce. Chtěla jsem propojit horní a spodní díl, tak jsem všechno ještě prošila. Protože na vnitřní straně hexagonů už jedno viditelné prošití bylo (tam, kde se stýkají hexagony s vnitřní květovanou látkou - prošití vzniklo, když se hexagony na ni přišívaly), udělala jsem vnitřní prošití na květované látce, těsně vedle hexagonů, takže z líce není téměř vidět a zespodu ano.



K prostírce jsem pak ještě ušila látkové podtácky, nebo podložky, těžko říct, jak to nazvat. Tři květované a tři oranžové. Prošité jsou také jen s termolínem, sešité se spodní látkou, otočené do líce a otvor na protočení ručně zašitý. Pouze prošití při jejich okraji je oboustranně viditelné. 



 Přeji vám krásný den.
Jana





 

středa 12. listopadu 2014

Další taštičky

Nějak mě začalo bavit vymýšlet různé barevné kombinace a prošívání na kosmetické taštičky. Díky tomu vznikly další dvě.

Pro tu první jsem tentokrát vybrala látky již hotové, tzn. komerčně barvené, nebo spíš tištěné. Hnědou a světle modrou. Obě jsou s jemným vzorem, který v prošívání téměř zanikne, takže působí jako jednobarevné.

Tu druhou jsem už ve stejném vzoru dělala, tentokrát jsem ale místo fialovo-zelené barevnosti zvolila hnědou a růžovou. To je ta proužkovaná. A zde jsem opět využila své ručně barvené látky.

Velikost obou je cca 20 x 15 cm. Při prošívání jsem dříve podkládala přední díl vatelínem a látkou, teď jsem ale vybrala termolín, protože jsem zjistila, že pak můžu prošívat i bez další vrstvy látky. Zdálo se mi, že další vrstva látky taštičky zbytečně zatěžuje. Podšívku podkládám ronopastem, pokud v zápalu práce nezapomenu, tak dovnitř umisťuji své logo.






Hezký den
Jana

pátek 7. listopadu 2014

Kapky mě zaujaly

Na polštářku, který jsem nazvala Duhová květina, a který jsem ukazovala v minulém příspěvku, jsem použila aplikace ve tvaru kapek. Pravda, jsou trošku zahnuté, ale pro mě jsou to prostě kapky. Ten tvar mě natolik zaujal, že jsem ho hned využila na další dva polštáře. Na jednom vznikla jakási větvička, ratolest s barevnými lístky, na druhém vodotrysk. Podle těchto mých asociací jsem polštářky také nazvala Duhová ratolest a Vodotrysk.

Opět se jedná o aplikace, podžehlené oboustranně nažehlovací pavučinkou a prošité dvakrát v kraji trojitým stehem. Jak aplikace, tak i látky na lemy a záda polštářků jsou opět ručně barvené a samozřejmě jsem neupustila ani od svého oblíbeného quiltování. U modrého polštářku jsem do vzoru zapracovala i kapky. Prošívala jsem bílou bavlněnou nití.

V obchodě jsem jednou zaslechla, že se bavlněná nit dost sráží, tak jsem z toho měla celkem obavu. Samozřejmě, že všechny látky předepírám, bílé a barvené jsou vyprané dokonce na 60°C. Po ušití už je ale do pračky hned nedávám. Tak jsem si říkala, co když je to pravda, co když se opravdu sráží? Pak by všechny mé věci prošívané bavlnou byly ohrožené. Měla jsem možnost tuto informaci ověřit po došití deky ...spí tam v růžích... Musela jsem ji celou vyprat, protože jsem při prošívání a práci s celou tou obrovskou hmotou, nejspíš zavadila o Kačenčiny pastelky. Jinak si ty barevné flíčky na dece nedovedu vystvětlit. Takže deka šla hned po focení (raději až po focení, protože jsem fotila v terénu) do pračky a byla jsem opravdu napnutá, jestli ta bavlněná nit něco udělá. A neudělala nic. Všechno zůstalo stejné, takže jsem si oddychla a vesele ji používám dál. Mluvím o bavlněných nitích zn. Triana. To jen pro vaši informaci, kdybyste někde zaslechli něco podobného o jejich srážlivosti.




A tady je v kombinaci s polštářkem z předchozího příspěvku, aby bylo vidět, jak sobě pěkně ladí.



 



Přeji krásný den.
Jana

čtvrtek 30. října 2014

Duhové variace

Před nedávnem jsem na Pinterestu (kde jsem nějakou dobu byla dost často a nacházela tam stále nové a nové úžasné věci) objevila obrázek s duhovými barvami. Už si nepamatuju, jestli to bylo sklo, malba nebo něco jiného, ale v hlavě mi hned vznikl obraz duhového polštáře s bohatým prošíváním. Jednotlivé barvy jsem od sebe oddělila šikmým proužkem v černé barvě a záda polštářku jsou taky černá. Každá barva má pak jiné prošívání.





 Na další polštářek, který je čtvercový, jsem zvolila bílý podklad a do středu naaplikovala květ složený z barevných slziček. Oba polštáře jsou z ručně barvených látek, samozřejmě s výjimkou bílé a také černé. Černou kupuji komerčně barvenou, protože mi zatím vychází při barvení spíše různé odstíny šedé než černá.




Z obou mám velkou radost a ten bílý byl prodaný dřív, než jsem ho stačila nafotit. Takže jsem si ho na focení vlastně musela půjčit. Někdy totiž trvá déle, než nastanou ty správné světelné podmínky. A v poslední době, když byly ty temné mlhavé dny, jsem prostě nedokázala udělat slušné fotky, No, popravdě jsem to ani nezkoušela. Konečně se ale zadařilo v úterý, kdy vysvitlo sluníčko a já využila hezké počasí a zahradu svých rodičů k hledání vhodného místa, pozadí, barev, světla, atd. A díky tomu jsem mohla dát fotky sem a vystavit věci i na Fleru.

Přeji všem hezký den.
Jana


čtvrtek 23. října 2014

...spí tam v růžích...

Mám obchod na Fleru. Pro ty, kdo nezná Fler, je to prostor, kde každý může nabíze své rukodělné výrobky a materiál k prodeji. Je to opravdu propracovaná stránka a její součástí jsou i kluby, které mohou uživatelé vytvářet. Po dlouhé době, kdy jsem se do žádných klubů nezapojovala, jsem se nedávno stala členkou klubu Amazonky. Kluby mohou sloužit různým účelům, např. informacím o podnikání, nebo třeba i jen k plkání. U Amazonek je to trochu jiné. Je to takový motivační klub, který má za cíl zvýšit úroveň jednotlivých prodejců, kteří jsou do klubu přijati. To samozřejmě obnáší kritiku profilu, fotek a všech ostatních věcí, ale jedná se o kritiku konstruktivní, tedy takovou, která vás má posunout výš. Do té doby, než jsem se stala členkou klubu, jsem si spoustu věcí ani neuvědomovala. Prostě mě nenapadlo, co může být pro zákazníka zajímavé, že někde se moc vykecávám, někde je zase nedostatek informací, že fotky by mohly být zajímavější atd. Najednou spoustu věcí vidím jinýma očima. A velmi motivující věcí je povinná účast ve fotousoutěžích. Každý měsíc je vyhlášená fotosoutěž na určité téma, kterým je v tomto měsíci "Pohádka". Musí to být fotka výrobku na toto téma, bez postav. Pouze s rekvizitami, které budou vyvolávat pohádkovou atmosféru či odkazovat na určitou pohádku.

Už jsem pár měsíců měla ve skříni částečně prošitou deku plnou růžičkových látek. Když přišlo téma Pohádka, hned mě napadlo, že by se k tomuto účelu deka velice dobře hodila. Navíc jsem měla v plánu návštěvu u rodičů v Nedvědici, což je místo, odkud pocházím. A Nedvědice je obec ležící přímo pod hradem Pernštejnem. Tak co kdybych spojila deku plnou růží s hradem a byla by z toho hnedle Šípková Růženka?

Základním problémem bylo, že deka nebyla hotová. Mé plány také trochu hatilo, že nám neočekávaně (alespoň pro mě to bylo překvapení), vypli na celý den elektriku. V tom okamžiku si člověk uvědomí, co všechno je v jeho životě na elektriku a co všechno najednou nefunguje. Mezi jinými přístroji je to bohužel i šicí stroj. Pak jsem ale překonala sama sebe a ve čtvtek v noci a v pátek při dvanáctihodinové pracovní směně jsem deku dokončila. Na sobotu pak už zbývalo ruční dodělání, jako zapošití všudekoukajících nitek a v neděli jsem mohla vyrazit do terénu. Měla jsem v plánu vylézt na vyhlídku s názvem Maria Laube, ze které je nádherný výhled na Pernštejn. Doprovázela mě mlha, ale i ta se nakonec k tématu hodila možná více, než jásavé sluneční paprsky. Růženka přece 100 let spala, a to bylo pro ni temné období.

A teď něco k samotné dece. Je ušitá vzorem přesýpací hodiny, v angličtině "hourglass quilt block". Ve vzoru se střídají různé růžičkové látky s bílou bavlnou. Spodní strana je z bílé bavlny a je v ní vložen pruh z růžičkových látek. Jako výplň jsem tentokrát použila termolín 180g/m2 - duté vlákno z Polytexu. Je to přece jen trochu silnější výplň, než hlazený vatelín 120 g/m2, který jsem zatím použila na všechny deky, tak bude asi o něco více hřát.
Vzor jsem šila tzv. rychlými postupy", které ukážu v některém z dalších blogů.
Velikost deky je 183 x 152 cm a celá je prošitá péřovým vzorem bílou bavlněnou nití.



A toto je soutěžní fotka:




Přeji krásný den.
Jana