Translate

čtvrtek 27. dubna 2017

Kurz šití kulatých sedáků

Kurz šití kulatých sedáků 
Informace

Sedáky jsou mou srdeční záležitostí. Mohou být v různých velikostech, v různých barvách, zdobené quiltováním, aplikacemi, poskytují prostě nespočet možností pro vašeho kreativního ducha.

Na kurzu si ušijeme sedák o průměru 45 cm a výšce 15 cm s horní i spodní stranou z jedné látky (ať vzorované, nebo jednobarevné).

Další kulaté sedáky šité stejným způsobem, jaký se budeme na kurzu učit, jen jinak zdobené, můžete najít zde.



Naučíte se: 
  • s jakými materiály pracovat, aby sedák pěkně držel tvar
  • jak všívat zip
  • jak si vytvořit vlastní paspulku a jak ji všívat a spojovat, 
  • jak si vytvořit obal na výplň, abyste ji mohli libovolně doplňovat a také abyste ji mohli ze sedáku vyjmout a obal vyprat
  • zkrátka celý postup šití sedáku

Z kurzu si odnesete hotový obal na sedák i s vnitřním obalem na výplň. Výplň už nechám na vás (používám EPS kuličky), protože bych pytel do auta už nedostala. Poskytnu vám ale tipy, kde můžete výplň zakoupit. Jak EPS kuličky, tak třeba pohankové slupky.

Po absolvování kurzu obdržíte elektronicky v PDF formátu fotonávod na tento sedák s duhovou květinou, ve kterém jsou na fotografiích podrobně zdokumentované a popsané všechny kroky při šití sedáku, které jste na kurzu absolvovaly a navíc v něm najdete také návod na šití aplikací způsobem, jaký můžete vidět u mých výrobků. Najdete v něm také postup pro výpočet jiných velikostí sedáků. Tento návod vám bude sloužit k připomenutí jednotlivých kroků při šití dalších sedáků.



Na podrobnější fotky se můžete kouknout sem. Tento návod je jinak možné u mě zakoupit za cenu 200,- Kč, pro účastnice kurzu je zahrnutý v ceně kurzu.


ceně kurzu je navíc obsaženo:  
  • výplň pro horní i spodní stranu sedáku
  • šňůra do paspulky
  • podkladová látka pro boční stranu sedáku a výztuha pro zipové díly
  • podrobný fotonávod na ušití sedáku s duhovou květinou i s návodem na výpočet sedáku o jiné velikosti
Předmětem kurzu není výuka volného quiltování. Cítíte-li se na to, můžete vrchní i spodní stranu ozdobit volným quiltem. Není to ale nutné, sedák vypadá velmi pěkně i s rovným prošitím, které je možné kombinovat různým způsobem. 


S sebou si vezměte:
  • šicí stroj s potřebným vybavením, nezapomeňte zipovou patku
  • šicí potřeby (nůžky, nitě, jehly, krejčovskou křídu a určitě špendlíky)
  • nitě v barvách látek, z nichž budete šít, případně prošívat
  • máte-li řezací podložku, pravítko a řezák, vezměte je taky, budou se hodit
  • materiál potřebný k ušití sedáku - přesné údaje vám zašlu e-mailem po přihlášení a zaplacení zálohy



Kurz není určen pro úplné začátečníky, kteří se teprve učí zacházet se strojem. Předpokládá se alespoň základní zkušenost s šitím. Pro jistotu si s sebou vezměte návod na použití vašeho šicího stroje.

Čas konání kurzu: 9.30 - 18.00 - čas ukončení je přibližný a přizpůsobíme ho aktuální potřebě.

Cena kurzu je 1200,- Kč.

Kurz se koná při účasti nejméně 4 osob.


Přihlášky posílejte na jana_dohnalova@seznam.cz a před zaplacením zálohy prosím vyčkejte na mé potvrzení přihlášky.  Po podání a potvrzení přihlášky je nutné uhradit cenu kurzu na účet č. 2600650786/2010. Do poznámky uveďte své jméno a "sedáky".

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pro zájemce nabízím možnost objednání ručně barvených látek pro výrobu sedáku ve dvou barvách (jedna barva pro boční, horní a spodní díl, druhá pro paspulky). Cena materiálu je 400,- Kč a je možné jej objednat a zaplatit nejpozději týden před konáním kurzu. Do barvení látek se budu pouštět až po jejich zaplacení a přivezu je s sebou vysrážené a vyžehlené, nachystané k použití.

pondělí 24. dubna 2017

Sada taštiček v zeleno-modré kombinaci

Nedávno jsem šila na přání sedák v kombinaci tmavomodrá - jarní zelená a dostala jsem chuť ještě tuto kombinaci neopouštět a vytvořit z ní něco dalšího. Díky tomu vznikla sada tří taštiček. Dvě menší a jedna větší s odšitými rohy a zpevněným dnem. A abych nezapomněla, jsou opět šité z mých ručně barvených látek.







Nitě jsem tentokrát použila zcela obyčejné, a to Belfil-S. Jsou to PES nitě na běžné šití, ale protože je mám doma v různých barvách v návinu 1000 m, často po nich sáhnu, když jdu quiltovat. Mám totiž jejich dobrý zdroj v Brně a výběr barev je bohatý. Bohužel jsem zatím nikde po ruce nenašla dodavatele quiltovacích nití, kam bych mohla zajít s látkou v ruce a vybrat si vhodnou nit. Uvítala bych třeba někoho, kdo prodává Madeiru. Ta nebyla špatná a jak už jsem psala, cenově je proti jiným quiltovacím nitím i PES nitím (třeba Gütermann nebo Mettler) velice výhodná. Použila jsem ji na quiltování této taštičky.

A zde je jedna speciální fotka. Vznikla do další akce v klubu Růžový panter. Tentokrát jsme fotili výrobky tak, aby fotka představovala nějakou knihu. Ze všech fotografií pak vznikl blog, který vyšel u příležitosti Světového dne knihy a můžete se do něj podívat zde. A také samozřejmě můžete zkusit uhodnout, o jakou knihu (nebo drama) se jedná.


Hezký večer
Jana

čtvrtek 20. dubna 2017

Quiltování s nitěmi Aurifil

Vy, co čtete můj blog i vy, co jste absolvovali můj kurz, jste už určitě zjistili, že nejsem zastáncem zbytečného nakupování čehokoliv. Na kurzech říkám, že k tomu, abyste mohli volně quiltovat, potřebujete šicí stroj, quiltovací patku a nic dalšího speciálního není třeba. Určitě práci usnadní quiltovací stoleček (nebo zapuštěný stroj do stolu, což je úplný luxus) a rukavice.

Často padají otázky na rukavice, zda je to nějaký ochranný prostředek proti píchnutí jehlou. Není to ochranný prostředek, je to pomůcka, která vám umožní lépe vést látku pod jehlou. Díky rukavicím látka pod rukama neprokluzuje a vy se tedy můžete plně soustředit na šití vzoru. Bez rukavic látka pod holýma rukama klouže a často se stává, že se tomu snažíme zabránit větším tlakem. Tím ale znemožňujeme nebo ztěžujeme volný pohyb látky pod patkou, takže máme pocit, že jde s látkou špatně hýbat, že neklouže, musíme na quiltování vynaložit více síly a vůbec je něco špatně. To pak rychle běžíme koupit klouzavou silikonovou podložku, aby látka lépe klouzala, a přitom by stačilo nasadit rukavice. Já qiltuji s obyčejnými koženými rukavicemi, které jsem měla po ruce, když jsem začínala. Doporučuji vždy takové, které nebudou ani moc těsné (omezovaly by vás v pohybu) ale ani moc volné (stále byste řešili sklouzávající rukavice místo quitlování). Také není dobré, aby byly gumové, byť i jen částečně protože se v nich potí ruka a po dvou třech hodinách quiltování to může být dost nepříjemné. Sice jsem trochu odběhla tématu v nadpisu, ale to nevadí, protože mi tato informace připadá důležitá.

Výše uvedené věci vám tedy stačí k tomu, abyste mohli volně quiltovat. Ale. Ano, je tu jedno ale, které ovšem nesouvisí s tím, že ještě něco dalšího musíte mít. Souvisí to s tím, že něco dalšího chcete mít. Když s nějakou technikou déle pracujete a nabýváte v ní určité zkušenosti, zkoušíte, alespoň já to tak mám, co s tím jde dělat dál. Jak ji rozvíjet, inovovat, prostě nezůstávat stále na jednom místě.

Tato moje potřeba se teď projevila tím, že jsem začala nakupovat a zkoušet různé značky nití. Už jsem psala, že jsem si na Prague Patchwork Meetingu nakoupila nitě. A také jsem psala, že se mi nepodařilo koupit nitě Aurifil. Na tyto nitě narazíte v amerických patchworkových e-shopech i u quilterek a všichni je vychvalují. Chtěla jsem proto vyzkoušet, jak tyto nitě fungují. Díky tomu, že jsem napsala na blog informaci, že se mi je nepodařilo sehnat, ozvala se mi jedna dobrá duše, která za pár dní měla přijet na kurz a nabídla se mi, že mi je přiveze. Ono totiž není snadné u nás tyto nitě sehnat. V ČR jsem narazila na jednoho prodejce, který tyto nitě nabízí a na Slovensku vím také o jednom. Právě od slovenského prodejce jsem díky této dobré duši, jejíž blog najdete zde, nitě Aurifil získala.

Když se podíváte do e-shopů, tak vám možná ceny budou připadat dost vysoké. 250,- Kč nebo 8,5 Eur za špulku. Jenže je potřeba se podívat trochu podrobněji. Tato špulka má 1300 metrů, takže vás 100 metrů vyjde na necelých 20,- Kč. To už je při srovnání s jinými nabízenými nitěmi dost dobrá cena. Nitě jsou ze 100% egyptské bavlny, která je považovaná za nejlepší bavlnu. Tato bavlna má dlouhá vlákna a díky tomu je nit pevnější, hladší, s větším leskem atd. Prostě spousta pozitiv.

Objednala jsem si bílou a přírodní barvu a moc jsem se těšila, až toto "Ferrari" mezi nitěmi vyzkouším. Přiznám se, že realita nebyla tak skvělá a růžová, jak jsem očekávala.

S nití Aurifil v bílé barvě jsem quiltovala tyto polštáře


Nit má skutečně krásný lesk, ale při šití jsem zjistila, že je dost slabá. Vlastně jsem s ní měla úplně stejné problémy s nastavením napětí, jako u PES nití, které běžně používám. Kvůli tomu, že je slabá a působí takovým "průhledným" dojmem, je vzor daleko méně výrazný, než jsem chtěla.


Také bych díky kvalitě očekávala, že se při volném quiltování nebude z nití uvolňovat tolik prachu, jako je tomu u jiných nití. Opak byl pravdou. Měla jsem stroj zanešený daleko více, než u jiných nití, které jsou považované za méně kvalitní.

Co bylo ovšem nejhorší, i když to asi bude věc jedné cívky nebo možná jedné série, nikoliv problém obecný, v niti byla černá místa. Nevím, jestli byla nit zašpiněná, ale v určitých delších rozestupech byla najednou nit tmavá (ne černá, jakoby špinavá). Všimla jsem si toho hned na začátku, tak jsem slušný kus nitě odmotala. Myslela jsem si, že se třeba před zabalením zašpinila. Pak jsem ale zjistila, že to nebylo jen nahoře, ale také uvnitř špulky, kam nevidíte. Kvůli tomu je na prošití v bílé lince tmavý flek, který můžete vidět v kroužku.


Naštve to, když najednou v hotové práci najdete tmavší flíček, i kdyby byl jen nepatrný, který jste nezpůsobili svou nedbalostí (třeba svačinou na pracovním stole).

Nechci po této zkušenosti nitě Aurifil v žádném případě zavrhovat. Tu špínu beru jako něco výjimečného, i když by se to podle mého názoru u takové značky stávat nemělo (navíc byla vidět i na povrchu špulky). Co se týká tloušťky nitě, už bych si na quitování tuto tloušťku nekupovala. Síla nitě je 50 - jsou to oranžové špulky. Pro volný quilt bych určitě šla do silnějších, nejspíše do tloušťky 40 na zelených špulkách. Problém je, že tato síla není k dostání ani v Česku ani na Slovensku. Dostala jsem tip na německého prodejce, tak ho pouštím dál, i u něj jsou ale k dostání jen padesátky (oranžové špulky) Všechny tloušťky jsou pak k dostání na tomto e-shopu, což je USA.
Z Německa bude, předpokládám, nehorázné poštovné, z USA pak budete navíc platit ještě DPH z ceny zboží včetně poštovného + 180 Kč (uskladnění v celním skladu + proclení), protože se jedná o dodávku ze zemí mimo EU, která bude určitě přesahovat hodnotu 22 Eur. Zrovna si tak k ceně připočtěte cca 25 % a nebudete překvapeni. Sice už jsem z USA nějakou dobu neobjednávala, ale předpokládám, že dodanění i proclívání bude stále stejné.

Ještě jsem našla videa, kde se souhrnně dozvíte, na co se jaká tloušťka těchto nití hodí. Ta jsou zde.

Tolik k mým zkušenostem s šitím nití Aurifil.  A co se týká samotných polštářů, tak ty jsou šité opět pro mou maminku (její oblíbené přírodní, béžové tóny) a jsou do sady s tímto polštářem, tímto ubrusem a těmito dalšími polštáři a sedáky. Teď už má maminka dost možností, jak kombinovat a měnit textilní doplňky v obývacím pokoji. A za mě už to začíná být trochu nuda, chtělo by to nějakou barvu. Hodně zářivou.

Hezký den
Jana

úterý 18. dubna 2017

Kurz volného quiltování do června 2017




Před námi je kurz volného quiltování v Opavě, který se koná v sobotu 22. 4. Uvolnilo se na něm jedno místo, takže je k dispozici pro nového zájemce.

Také jsem vypsala další kurz v Českých Budějovicích, který se bude konat 27. 5.

A ještě je pár volných míst na kurzech v Brně, které budou dva, a to o víkendu 20. a 21. 5.


V jednání je také kurz v Karlových Varech, který by se mohl konat o prázdninách. Jak budu mít vše potvrzené, uveřejním termín v sekci "Kurzy".

Přesná místa konání kurzů najdete zde  a všechny informace ke kurzu (co budeme dělat a co potřebujete) najdete zde.

Těším se na setkání na kurzech.
Hezký den
Jana

sobota 15. dubna 2017

Taštička jak z první republiky

V klubu Růžový panter na Fleru, který už nebudu popisovat, protože jsem tak činila už vícekrát, jsme v tomto měsíci měli vyfotit náš výrobek ve stylu vintage. Tento styl se mi moc líbí, mám ráda, když na mě dýchnou staré časy. Bylo mi ale jasné, že se svými barevnými výrobky moc neobstojím. Chtělo to něco béžového, krémového, šedivého, prostě něco v tlumených tónech a nic takového jsem u sebe nenašla. Podmínkou pro fotosoutěž není nový výrobek, pouze nová fotka. Je tedy možné přefotit i starší výrobek. Ale jak píšu, vhodný jsem nenašla, bylo proto nutné něco vytvořit.
Ze svých zásob barvených látek jsem vylovila béžovou a využila na ni světle hnědou quiltovací nit Madeira, kterou jsem si koupila na Prague Patchwork Meetingu.

Už dlouho jsem chtěla vyzkoušet linky kladené blízko u sebe, které jsou šité volným quiltem, nikoliv klasicky s patkou a které způsobí to, že látku s výplní "zanoříte" a vzor, který tímto způsobem není prošitý, pak krásně vynikne a působí plasticky. Dále jsem potřebovala nějaký motiv, který bych mohla nechat vyniknout. Tímto motivem se stala růže.

Je to už dost let, kdy na výstavě v Praze vystavovala dle mého názoru úžasná quilterka či textilní výtvarnice Jaquelin Heinz. Pokud ji neznáte, koukněte se na její úžasné nástěnné quilty zde. A v Praze jsem na jejích quiltech objevila krásné qiltované růže vytvořené samozřejmě jedním tahem bez jakéhokoliv předkreslování. Dlouho jsem chtěla něco podobného vyzkoušet, ale stále nebyla příležitost. Teď příležitost nastala, růži jsem vyzkoušela, ale vznikla vlastně úplně jiná růže. Ono je to tak téměř vždy. Líbí se vám nějaký vzor, vyzkoušíte ho, vnesete do něj svůj přístup a vznikne z něj něco jiného, originálního, vašeho. Takže růže vznikla a jsem s ní spokojená.

Okolo růže jsem pak začala plochu vyplňovat dlouhými linkami. Při jejich šití jsem se kochala tím, jak v momentě, kdy trochu uhnu do boku, se hned vytvoří zajímavý útvar, který je výraznější než ostatní. Proto jsem občas trochu uhýbala schválně, protože se mi tato hra tvarů, světla a stínů začala moc líbit. Když mi zbývalo prošít plochu od kraje růže ke kraji taštičky, připadalo mi to už nudné, tak jsem změnila směr. Nebylo to plánované, prostě to vyplynulo ze situace. A v poslední době tak vzniká hodně mých věcí. Tak nějak za chodu, jak to zrovna cítím.

Co se týká praktických postřehů, tak s nití Madeira se mi šilo dobře. Je příjemná, s mírným leskem, jen bych od quiltovací nitě očekávala, že bude trochu silnější. Ale nakonec ani to nějak nevadilo. A když jsem si uvědomila, že jsem sice za špulku zaplatila 100,- Kč, což se na první pohled zdá hodně, že ovšem tato špulka má návin 1000 metrů, tak jsem zjistila, že se ve skutečnosti jedná o velmi levnou nit. 100 metrů za 10,- Kč. Když koupíte polyesterovou nit Mettler Seralon nebo Gütermann, tak za 100,- m zaplatíte více jak 30,- Kč. A dokonce i Triana, kterou jsem považovala za jednu z nejlevnějších nití vhodných pro quiltování, je dražší. A navíc se oproti Madieře daleko více trhá. Za sebe tedy quiltovací nitě Madeira mohu doporučit.

Po ušití ještě fotka ve starém duchu a výsledek je zde.






Hezký den
Jana

úterý 4. dubna 2017

Prague patchwork meeting - rekapitulace

O prvním dubnovém víkendu proběhla v Praze již tradičně výstava Prague Patchwork Meeting (PPM). Byl to už jedenáctý ročník výstavy a jak jsem před nedávnem psala, rozhodla jsem se tento rok výstavy aktivně zúčastnit, což znamená vyrobit a poslat na výstavu quilt. O tom, že se mi tento první krok zdařil, jste se na blogu už mohli dočíst. Dalším krokem bylo výstavu navštívit. V loňském roce jsem se na výstavu nedostala, protože jsem byla po celé tři dny trvání výstavy na Festivalu textilu a quiltu v Dubči, kde jsem předváděla volné quiltování. O to více jsem se letos na návštěvu PPM těšila. PPM je zaměřena více na art quilty než na tradiční patchwork a je tu dost vystavovatelů ze zahraničí. Jak je vidět z tohoto blogu, tradiční patchwork není úplně to, čemu bych se věnovala, takže mi zaměření výstavy plně vyhovuje.

Kromě aktivní účasti na výstavě jsem se rozhodla ještě pro jednu novinku. Vzala jsem s sebou poprvé svou desetiletou dceru. Naplánovaly jsme si dvoudenní výlet s tím, že první den bude výstava a druhý den procházka Prahou.

V sobotu ráno jsme vyrazily vlakem, což pro mě byla po věčném cestování autem příjemná změna. Moha jsem téměř 3 hodiny jen tak koukat z okna, nechat bloudit myšlenky a číst si. Na výstavu jsme se dostaly před polednem a do šesti jsme měly čas si všechno prohlédnout. Nevěděla jsem, jak to Kačenka zvládne, jestli ji bude výstava bavit, jestli nebude protivná a nechá mě, abych si všechno v klidu prohlédla. Ale doufala jsem, že všechno proběhne v pohodě. Brzy jsem zjistila, že procházení mezi vystavenými quilty ji opravdu nebaví, ale zato ji velmi bavil pobyt v obchodě Irenky Adamové z Pardubic, u které dělám kurzy volného quiltování, S její rodinou se Kačenka velmi rychle seznámila a zaplula do obchodu i mezi ně, jakoby tam patřila. Díky tomu jsem si v klidu mohla prohlédnout výstavu a za to i touto formou ještě jednou děkuji.

Samozřejmě, že mě zajímala soutěž Struktury, protože právě této soutěže jsem se účastnila. Musím přiznat, že mi do oka padl jeden úžasný quilt, který bych já vybrala jako nejlepší. Nebudu sem dávat fotku, protože jsem si nepoznamenala jméno autorky a nemůžu ho zde tedy uvést ani dát odkaz na její stránky. Odborná porota ovšem byla stejného názoru jako já, tento quilt v soutěži zvítězil a brzy ho tedy určitě najdete minimálně na FB stránkách výstavy. Když píšu tento článek, zatím tam není, ale věřím, že si ho brzy budete moci prohlédnout.

Já jsem se účastnila s tímto quiltem s názvem Korál:




S tímto quiltem jsem si zažila své a dokonce jsem byla i ve stavu, že jsem přemýšlela, že ho nikam posílat nebudu. Když jsem ho dokončila, tak jsem zjistila, že jeho okraje jsou hodně zvlněné. Dost mi to vadilo, protože bych měla ráda krásné rovné okraje, jak je vídám u jiných quiltů na výstavách. Rozhodla jsem se tedy, že ho vypnu, jak se vypínají třeba háčkované dečky.

Koupila jsem si dva kusy stavebního polystyrenu, quilt jsem namočila a po všech stranách vypnula a hustě přišpendlila na polystyren. Vše jsem samozřejmě hlídala s pravítkem, abych měla krásné pravé úhly. Původně jsem to odhadovala jako práci na chvíli, ale ve skutečnosti jsem u vypínání strávila několik hodin.


Po vypnutí všechno vypadalo dobře, tak jsem quilt na výstavu poslala. Tam jsem ale zjistila, že manipulací došlo opět ke zvlnění a celkem mě to štvalo. I přesto jsem s tímto quiltem získala sedmé místo (z celkem tuším 26 quiltů), což považuji za velký úspěch. A asi proto, abych nezahálela a více se věnovala artquiltu, dostala jsem jako cenu za toto umístění uhrazení výstavních poplatků za dva výrobky na PPM v roce 2018. Děkuji.

Na výstavě byla spousta krásných výrobků a také milé a vstřícné tvůrkyně. Zajímala jsem se o to, jakým způsobem zajišťují, aby jejich quilty byly pěkně rovné a dozvěděla jsem se třeba, že je natírají lepidlem podobným lepidlu na tapety, které se rozředí, z celé zadní strany se quilt natře a zatíží třeba starými policemi.
Také jsem zjistila, že v některých jsou na spodní straně vsunuté docela těžké kovové tyče. Jejich váha závisela na tom, jak moc byl quilt bez nich nerovný. Čím větší nerovnosti, tím těžší tyč.
A také jsem zjistila pro mě hodně důležitou věc. Zatímco já jsem si myslela, že je potřeba použít ještě tlustší výplň, opak je pravdou. Všechny "artařky" mají hodně slabé výplně a díky tomu je asi výsledek také rovnější.

Takže jak vidíte, na výstavě jsem se především kochala a sbírala informace a zkušenosti, ale zvládla jsem i projít obchody. Našla jsem tu mimo jiné i obchody Jitky Musilové z Opavy a Vendy Kamené z Českých Budějovic, což jsou obě velice milé ženy a nadšené patchworkářky, u kterých také dělám kurzy volného quiltování.

Jste-li pravidelnými návštěvníky mého blogu, tak víte, že tištěné látky téměř nekupuji, vystačím si s bílou. Nakupování látek za mě převzala dcera, která si přivezla hromádku FQ, tak jsem zvědavá, co z nich bude vytvářet, nebo spíše co mě bude nutit z nich vytvářet.  Ale i já jsem něco málo nakoupila. Koukala jsem především po nitích. Koupila jsem si na vyzkoušení quiltovací nit Madeira a pak také od německé prodejkyně quiltovací nit z egyptské bavlny (údajně nejlepší), která stála 250,- Kč za 500 yardů. Jsem na ni opravdu zvědavá. Chtěla jsem si koupit také nitě Aurifil, které mají být nejlepší z nejlepších, ale nezadařilo se. Není jednoduché je u nás sehnat a na Slovensku je prodává jeden prodejce, který na výstavě byl, nitě s sebou ale neměl. Škoda. A ještě jsem si koupila jedny quiltovací jehly od Madeiry.

V neděli jsme si udělaly ještě procházku starou Prahou, na kterou nám vyšlo krásné počasí a měly jsme to i se zajímavým zážitkem - potkaly jsem pochod fotbalových fanoušků obklopený snad ještě větším počtem policistů. Takže dobrodružství nakonec.

Výlet byl pěkný, líbil se nám oběma a příští rok určitě vyrážíme zase. Tedy já určitě.

Hezký večer
Jana