Translate

pondělí 31. srpna 2020

Opravdu to není tisk

 Po akci "korona" se nějak těžko rozbíhám. Alespoň co se týká tvoření. Začátek roku byl skvělý. Dobíhala výstava ve vyškovské knihovně, připravovala jsem další quilty na výstavu do galerie v Rudici a na nově vytvořený kurz Malované tapunto,  kurzy pěkně fungovaly a pak to přišlo. Zákaz kurzů, zavření škol, takže dítě mi zůstalo doma (jako ostatně všem rodičům), začaly mi naskakovat otázky, zda má moje práce nějaký smysl a zda je pro někoho přínosná, zejména v takové situaci. A i když pracuji doma, má práce je kreativní, nezávislá na čase, ježdění do práce atp., i když své zboží nabízím přes internet a mohlo by se tedy zdát, že žádný problém celkem nebyl, ten duševní stav právě tu kreativní práci velmi ovlivňuje. Měla jsem potřebu dělat praktické věci, které souvisí se zabezpečením základních životních potřeb. Takže jsem se věnovala zahradě, o čemž jsem už, myslím, v minulém příspěvku psala, ale nepsala jsem, že jsem už jako výsledek této činnosti sklidila krásnou cibuli, která určitě na pár měsíců pokryje naši spotřebu, sklidila jsem ze svých dvou řádečků bedýnku brambor, chodím si trhat svá rajčata, i mrkev a petržel bude. Mám i mangold, ale ten mi bohužel dcera nějak nechce jíst. Okukuji dýně, obalené švestky, dozrávající hrušky, prostě všechny možné plody země a vyvolává to ve mně krásný pocit radosti. Už jsem také začala považovat za zcela normální, že si doma peču kváskový chleba případně jiné pečivo a v obchodech už části s pečivem míjím bez povšimnutí. V této oblasti jsem se tedy velmi rozvinula, ale příliš jsem nerozvíjela tu svou tvořivou část. 

Četla jsem, že právě po morových ranách ve středověku docházelo k rozkvětu umění, protože lidé potřebovali hezké věci kolem sebe. Těch temných bylo příliš mnoho a bylo potřeba je vyvážit. A možná, že i toto jsem už psala. Ale co psát jiného, když stav je setrvalý, když nedochází k nějakému výraznému zlepšení, když jsem třeba dnes po krátké úvaze ani neinzerovala kurzy na slovenském webu, protože mě napadlo, že možná zase zavřou hranice a kdo ví, jestli mi zase nezakážou kurzy. Doufám, že zákaz nepřijde, ale to zavření hranic možné je. Však už tak od 1. září činí Maďarsko. Sice si tímto sdělením možná odrazuji případné slovenské účastnice, ale na druhou stranu si říkám, že se třeba přihlásí chvíli před konáním kurzu, kdy už bude jasné, že budou moci přijet. Anebo můžeme kurz odložit na lepší časy, což jsme udělaly na jaře a v létě oba odložené kurzy absolvovaly. Právě malované trapunto a barvení látek. A kurzy byly možná o to lepší, že jsem byly rády, že jsem se mohly zase pustit do činnosti, která nás baví. Byly jsem vděčné, že zase máme možnost se setkat. 
Prostě je stále nad čím přemýšlet a to moc k tvůrčí náladě nepřispívá. Tedy alespoň mně ne. Mohla bych svou náladu přenést do nějakého obrazu. Jenže co bych pak s takovým depresivním obrazem dělala? Tvořím ráda pěkné věci, které přinášejí radost a optimismus do života. Představa, že by takový depresivní obraz visel někde na zdi mi není vůbec příjemná. A tak jsem se raději rýpala v hlíně, pekla, vařila a zavařovala a samozřejmě se s vámi setkávala na kurzech. To bylo vždy příjemné. 

Ale přes to všechno jsem se přiměla přece jen něco vytvořit. Je to několik sad taštiček, které mají všechny jako základ černou bavlnu a jsou zdobené volným quiltováním. Název článku jsem zvolila proto, že když jsem vzory ukázala na FB, tak si někteří mysleli, že jsou to hotové tištěné látky. Ne nejsou. Je to volné quiltování, ve kterém jsem se snažila o postupný přechod barev. Čtyři různé vzory a čtyři různé barevnosti. A aby byly vzory výraznější, jsou volené tak, aby bylo možné linky několikrát přejet a zdůraznit je tím. Jen u fialovo-růžových spirál je pouze jedna linka a je to znát. Vzor je o něco méně výrazný než u ostatních tří taštiček. A jestli vás některý vzor hodně zaujal, můžeme ho vyzkoušet na kurzu volného quiltování II. 

A na konec jsem vložila ještě jednu sadu, kterou jsem na blog zatím nedávala. Ta je z mé ručně barvené látky a vzor vznikl také volným quiltováním. 

A když jsem psala o těch kurzech, tak jsem vypsala volné quiltování pro začátečníky, pro mírně pokročilé a také kurz Můj první art quilt. Mrkněte na to, najdete je zde . Letos jsou to poslední kurzy a také poslední volné kurzy. Sedáky i barvení jsou obsazené, ale volno je stále na kurz Malované trapunto, který se koná už tento víkend. Takže pokud byste se chtěli něco nového naučit a věnovat se o víkendu hraní si s textilem, nití a barvami, neváhejte. Další hned tak nebude. 















Přeji všem krásný den.

Jana

pondělí 29. června 2020

Jedinečná a zmítáná

O čem to píšu? O Boženě Němcové. Ano, nejspíš by si ji nikdo z nás pod těmito pojmy nepředstavil, protože to, co se nám při jméně Božena Němcová vybaví, je většinou její kniha Babička. Možná ještě Divá Bára. Anebo pohádky. A většina možná tyto knihy stejně ani nečetla, maximálně je zahlédla v televizi. Ale můj obraz, art quilt, nemá znázorňovat nic z toho, co Božena Němcová napsala. Je vyjádřením mého pocitu z jejího života, z ní samotné. Z toho, jak zářila a přitom byla vlečena okolnostmi, dobou, ale také svými vlastními emocemi.

Velmi mě zaujala její myšlenka, kterou napsala asi 10 let před svou smrtí.

"Kdybych měla volit, tedy bych si přála narodit se znova as za dvě stě let, anebo ještě později, neboť nevím, bude-li do té doby takový svět, v jakém bych já chtěla žít s rozkoší"

Nebyla šťastná ve svém životě, ale napadá mě otázka. Mohou být výjimeční lidé šťastní v době, ve které žijí? Vždyť výjimeční jsou právě tím, že se vymykají, že nejdou z davem, jsou jiní a to vše je důvodem, proč na ně bývá pohlíženo s nedůvěrou či dokonce s nevolí, jsou vylučováni ze společnosti, jsou nepochopeni a odmítáni. Pochopení nacházejí často až po své smrti, kdy se zapisují do dějin mezi významné osobnosti národa. A právě mezi takové osobnosti patřila i Božena Němcová.

A proč píšu zrovna o ní? Protože jsme se jejím životem nechali inspirovat v klubu Nestejní na Fleru a díky tomu vznikl následující art quilt.

Quiltováno černou nití na bílém podkladu, dobarveno pastelkami Inktens a textilními barvami.
Na obraze jsem použila malované trapunto, což je technika, se kterou se můžete seznámit na mém dvoudenním kurzu, který se bude konat v září. Více o tomto i dalších kurzech najdete pod tlačítkem kurzy nahoře, nebo když kliknete sem.






A když nahlédnete na můj Instagram, tak tam uvidíte i fotky z procesu výroby. Ještě než jsem vzala do ruky barvy :)

Přeji všem krásný den
Jana

pondělí 1. června 2020

Volné quiltování, míchaný vzor a k tomu jedno video

Název článku je trochu zvláštní a možná nevíte, co si pod tím máte představit. Je to jednoduché. Představte si pod tím směs vzorů, které použijete na jednu plochu. Dá se říci bez ladu a skladu, i když určité zákonitosti je dobré respektovat.

K napsání tohoto článku mě inspirovaly komentáře k fotce základu na polštář, kterou jsem zveřejnila na Facebooku. Komentáře nejsou viditelné, protože proběhly ve skupině Patchworkářky, ale bylo v nich vícekrát řečeno, že mám velkou fantazii. Tak jsem vám jen chtěla ukázat, jak takový vzor může vzniknout, a že to vlastně ani o fantazii moc není.

Toto je fotka vzoru, který jsem zveřejnila.


Možná na první pohled vypadá složitě, ale když se podíváte pozorněji, tak zjistíte, že se celý vzor skládá z několika prvků. Ty jsou pak rozmístěny v ploše a zde je dobré dodržovat to pravidlo, co jsem zmínila na začátku, a to dávat pozor, aby byly dominantní prvky vzoru, v tomto případě vzor peří, rovnoměrně rozmístěny v ploše. A já jsem navíc nechtěla, aby se dotýkaly.

Prvky, které tvoří vzor jsou zde.


Schválně jsem je ušila černou nití, abyste je dobře viděli. Celkem je to 7 prvků, které jsou různě poskládané dohromady. A pokud si myslíte, že nějak složitě přemýšlím, jak je poskládat, tak nepřemýšlím. Začnu dominantním prvkem, tedy peřím a pak jej obklopím ostatními prvky. Zvolím přiměřený počet opakování a když se mi zdá, že je jednoho vzoru nahuštěného dost, přidám prvek z dalšího vzoru. Když je takto dominantní prvek obklopený, vytvořím další dominantní prvek, jen mu třeba trochu změním směr, kterým bude vedený. A opět šiju dál drobnější vzory.

Samozřejmě můžu nahustit dominantní prvky na jednu stranu a zbytek vyplnit těmi drobnějšími, ale tak bych to dělala, kdybych sledovala nějaký záměr. Třeba kdyby to byl obraz, který bude viset na zdi, tak třeba do spodní třetiny nahustím peří a pak už bude víc drobnějších vzorů a v horní třetině už budou jen ty drobné vzory. Já jsem ovšem dělala základ na polštář, tak jsem chtěla rovnoměrné rozmístění.

Kromě výše uvedených prvků jsem ještě použila tzv. echo quilting, česky ozvěnu, kdy prostě jen objedete již vytvořené prvky čárou, která je kopíruje. Může být jedna, může jich být více. Tady jsou dvě fotky pro příklad. Kolečka a pak to peří s krucánky. U peří tímto echem vytvoříte dojem jeho bohatosti. A taky můžete echo quilting používat třeba k výraznějšímu oddělení jednoho vzoru od druhého.



A to je všechno. Není třeba v tom hledat nějaké složitosti.

A protože to peří "s krucánky" jsem ještě neukazovala (ani jsem ho možná ještě nepoužila, ale to už nevím jistě), tak jsem vám ho natočila na video. Toto video si můžete přehrát níže a všechna ostatní videa najdete na mém YouTube kanálu, stačí kliknout sem.

A abych nezapomněla, na 18. července 2020 jsem vypsala kurz volného quilování pro začátečníky v Brně. Takže kdo máte zájem, koukněte do sekce Kurzy a přihlaste se. Počet míst je omezený.



Krásný den všem
Jana

středa 6. května 2020

Běhoun a prostírání pro maminku

Na konci března měla moje maminka narozeniny (jako ostatně každým rokem) a protože je ráda, když jí vždycky něco nového vytvořím, snažím se pokaždé vymyslet něco, co by se jí líbilo. Letos ale bylo všechno trochu jinak než obvykle. Na začátku března přišla akce s coronavirem, zavřeli školy, zakázali téměř vycházet z domu, a tak z plánované rodinné oslavy sešlo. Ale taky se mi přihodilo, že jsem najednou přestala mít chuť něco tvořit. Začala jsem přemýšlet, jestli to, co dělám, má nějaký smysl, jestli je to nějak užitečné, protože v období, kdy jsme všichni seděli doma a nevěděli jsme, co bude dál, mi to připadalo zbytečné. A taky mi zakázali dělat kurzy, takže jsem přišla o přímý kontakt s nadšenými zájemkyněmi o volné quiltování a o další věci, které na svých kurzech učím.

Zase jsem ale měla chuť dělat jiné věci. Naučila jsem se (alespoň trochu, protože člověk se stále učí) péct kváskový chleba, pracovala jsem na zahradě, tak snad bude letos i nějaká úroda, umyla jsem okna, vařila, pekla atp. To vaření a pečení samozřejmě souviselo i s tím, že mi zůstala ze školy doma dcera, které nestačí chleba, tak jako občas mně. Ne že by přímo vyžadovala teplý oběd, ale přece jen mi to jako zodpovědné matce nedá a jdu něco uvařit. Navíc to je pozitivní věc i pro mě, mít pravidelně teplé obědy, protože když jsem doma sama a dcera obědvá ve škole, tak mám tendenci se poněkud odbývat.
Musím ale říct, že i v tomto období se objevovaly různé nápady a mezi nimi i takové, které budou součástí dalšího občasníku. Nevíte-li, o čem píšu, jedná se o můj e-časopis s názvem Janin občasník a dosud vydaná čísla najdete zde. Anebo stačí kouknout doprava, kde jsou všechny pěkně v řadě pod sebou vyskládané.
A pak jednoho dne přišel. okamžik, kdy jsem se znovu pustila do šití. A první věcí samozřejmě byl dárek pro maminku, jehož výrobu jsem kvůli svému rozpoložení a taky omezenému pohybu zatím odložila. Dárek sice maminka dostala opožděně, ale o to větší překvapení to pro ni bylo.

Při vymýšlení dárku jsem vycházela z toho, že se jí moc líbil běhoun, který jsem dělala pro zákaznici na přání. K vidění je zde. Protože má ale ráda různé tóny béžové, rozhodně se jí nikam nehodila barevnost do šeda. Proto jsem vzala svůj vzorník barvených látek a vybrala takové, aby jí ladily do interiéru. S hnědou jsem se trefila do barvy židlí a žlutá s oranžovou to pěkně rozsvítily. Jak je u mě zvykem, látky jsem si sama barvila reaktivními barvami a tuto techniku se můžete naučit i u mě na kurzu. Tedy až je budu moci pořádat. I když nejspíš je už pořádat můžu, jenže s odstupem dva metry mezi účastníky a s rouškami, což nezvládnu zrealizovat. Účastnice mají na jednom stole k dispozici pomůcky a přípravky na barvení, které jsou k dispozici všem, těžko se tedy odstup dva metry udrží. Navíc nemám tak velký prostor. A další důležitá věc je, že já prostě neudýchám kurz v roušce. Takže až ty roušky zruší a zase věci začnou fungovat normálně, sejdeme se určitě s těmi, kterým jsem kurz musela odložit a třeba na dalším kurzu s jinými zájemci. Rozhodně je barvení skvělá věc.

Když jsem látku nabarvila, dcera prohlásila, že ty hnědé fleky vypadají jako bakterie. Asi se o nich zrovna učila v biologii, nebo jak se teď ty předměty jmenují. Jako pokaždé jsem měla obavu, jestli výsledek bude vypadat dobře, ale jako pokaždé jsem zjistila, že černý quilt dodá látce úplně jiný rozměr, a že to vypadá moc dobře. A vzor jste u mě už mnohokrát viděli. Bude to tím, že se mi opravdu líbí, že prostě dobře vypadá a hlavně mamince, pro kterou to všechno bylo, se líbí taky. A pokud jste ho ještě nezaznamenali, nebo jste neviděli, jak se šije, pak se můžete kouknout na video zde.

Běhoun má na délku cca 140 cm, na šířku necelých 40 cm. Prostírání jsou velká cca 29 x 40 cm. Celý stůl je široký 100 cm a chtěla jsem, aby z něj mezi prostíráním a běhounem byl kousek stolu vidět, aby všechno nebylo úplně nalepené na sebe. A tady je výsledek.






Krásný den všem
Jana

středa 1. dubna 2020

Pár kosmetických taštiček a jedno psaníčko

Většina z nás, co šijeme, se v poslední době věnovala úplně něčemu jinému, než je šití kabelek, dek a podobných textilních výrobků, protože jsme se věnovali šití roušek. I já jsem je šila (a šiju), jen to nikde nezveřejňuju. Přece jen se věnuju textilní tvorbě i profesně, nikoliv jen jako koníčku a roušky jsou pro mě jakousi vedlejší záležitostí, kterou nemám potřebu dávat mezi svou ostatní tvorbu. Ale možná se tak stane, až se z roušek stane módní doplněk a já je začnu quiltovat :) Už jsem nad tím i přemýšlela, ale bylo to spíše takové zoufalství, abych do toho nacpala něco hezkého, něco, co mě baví. Ale ve skutečnosti doufám, že se tak nikdy nestane a že roušky zmizí tak rychle, jak se objevily. Jak vy zvládáte nošení roušek? Já se přiznám, že je mi to odporné. Pokaždé, když si ji doma nasazuji (a většinou se musím vracet, protože na to zapomenu), tak si připadám, jako kdybych měla lepru. Při pohledu z okna na ulici si zase připadám, jako bych se dívala na nějaký špatný americký film. Pro mě je to čistý surrealismus. Jako bych se i já pohybovala v úplně jiné dimenzi, jiné realitě, v nějakém filmu, který za chvíli skončí a já pak začnu zase žít normálně. Ale zatím to tak bohužel nevypadá.

Chybí mi pohled na obličej lidí, se kterými mluvím. Chybí mi úsměv. Jak jejich, tak můj. Mám pocit odcizení a vzdalování se navzájem od sebe.

Nedělá mi problém karanténa, jen ty roušky. Jsem zvyklá být doma, protože doma pracuju. Jsem zvyklá vařit, protože normálně vařím a peču, teď jen možná o malinko více. Když už je mi doma těsno, vyjdu na procházku do lesa se psem nebo s rýčem na zahradu. Na zahradě jsem teď strávila o víkendu dost času a v pondělí mě pěkně bolely svaly. V ten moment mě vždy napadne, proč lidi vyhazují peníze za posilovny. Kdyby šli pracovat ven, ať už je to práce na zahradě, sekání dříví na topení nebo prostě jiné věci, které se normálně vždy dělaly a na spoustě míst stále dělají, tak by z těchto činností vzešli značně posílení a navíc by udělali něco smysluplného, něco užitečného. S dřívím se v zimě zatopí, na záhonu vyroste zelenina, na stromech a keřích ovoce. Nějak mám pocit, že celý náš svět, nebo alespoň tzv. západní civilizace je postavený na hlavu. Že jsme se nějak ztratili. Že jsme zapomněli, co je v životě důležité, co je smysluplné.

Kromě práce na zahradě a vaření si také pěstuju kvásek, který jsem dostala od jedné dobré duše a vypadá to, že už bude zralý na to, abych z něj upekla svůj první kvasový chléb. Jsem zvědavá, jak se povede a jestli se vůbec povede.

Chystám se nakrájet zeleninu do kvasící nádoby, kterou jsem dostala k narozeninám, abych si vytvořila své vlastní pickles. Taky doufám, že se povede. A kromě toho, že budu mít radost z vlastnoruční výroby, budu mít také bombu na podporu imunity, která bude rozhodně užitečnější, než vitamíny z lékárny. A hlavně jde o hromadu užitečných bakterií, které doplní střevní mikroflóru a právě tím silně posílí imunitu. Osobně si myslím, že se nějak zapomnělo na kysanou zeleninu, která je, řekla bych, pro nás mnohem zdravější a prospěšnější, než citrusové plody plné pesticidů. Proto si dám s chutí kysané zelí (bohužel zatím ne vlastní). Dcera ho moc nechce, protože jí připadá kyselé, tak snad pro ni bude pickles přijatelnější, protože to díky krátkodobějšímu kvašení tak kyselé není a jako malému dítěti jí chutnalo.

Taky seju semínka, abych si vypěstovala sazenice.

A všechny tyto činnosti mi momentálně připadají smysluplnější, než šití, barvení a tvoření obecně. Ale vím, že se to zase změní, že opět přijde doba, kdy budu mít potřebu něco vytvořit a hlavně mám v hlavě představu dalšího čísla občasníku. Takže jak se ta potřeba tvoření objeví, určitě se do něj pustím.

A co tedy budu ukazovat zde, když moc netvořím? Věci, které z větší části vznikly ještě před současnou karanténou a které jsem většinou zveřejnila na svém Instagramu  a Facebooku, ale ne zde. Takže teď je v souhrnu ukážu i zde, aby byly pěkně pohromadě. Jsou to dvě kosmetické taštičky, jedna sada a jedno psaníčko.

Tak nejdříve to psaníčko. Na přední straně jsou aplikace listů a protože se mi zadní strana zdála chudá jen s quiltovanými bublinkami tón v tónu, udělala jsem si na zadní straně taky trochu volného quiltu.






Pak tu mám ty dvě kosmetické taštičky.






A na závěr nejnovější přírůstek, který jsem ještě neukazovala, sada taštiček. Quiltované mým oblíbeným vzorem, na který najdete na mém YouTube kanálu i video. A zapomněla jsem dodat, že všechny látky jsou samozřejmě ručně barvené. Nejen u této poslední sady, ale u všech taštiček.




Jako vždy přeji všem krásný den a kromě toho vám také přeji, abyste současnou situaci využili k nalezení toho, co dává smysl vám, co je pro vás v životě skutečně důležité. Máme k tomu nyní nejlepší příležitost.
Jana

středa 4. března 2020

Video, volné quiltování - zase jedny spirály

A je tu další video, které jsem slibovala už před dlouhou dobou, protože je to vzor, který jsem použila na dece letním čísle Janina občasníku. Nevíte, co to je? Je to můj e-časopis, který, jak už sám název napovídá, vychází občas. Všechna čísla, která jsem dosud dala dohromady, najdete zde a konkrétně letní číslo s dekou si můžete prohlédnout zde. Všechny návody jsou opravdu podrobně popsané a doplněné spoustou fotografií. Jeden návod z loňského jarního občasníku jsem zveřejňovala ve Fler Magu, tak se můžete podívat, jak přesně takový můj návod vypadá.

Video tohoto vzoru jsem slibovala proto, že je to vzor, který zatím v mých videích na YouTube nenajdete. Tak teď už tam je. Je to vzor, který vidíte na quiltování těch tmavozelených kruhů. Je to zase jiná variace na spirály. Možností, jak šít spirály je opravdu velké množství a jde jen o to, abyste si vybrali takovou, jaká nejlépe vyhovuje vám.
Pokud jste celou deku neviděli a zajímá vás, je podrobně nafocená zde.




Ještě lépe vzor uvidíte na této fotce. Jakmile je vzor šitý jinou barvou než je podklad, je prostě vždy lépe vidět. To může být výhoda, někdy ale i nevýhoda.



Já osobně tento vzor příliš nevyužívám, působí na mě tak trochu něžně, romanticky, starosvětsky, ale jednou se mi právě toto jeho působení hodilo. To když jsem chtěla vyvolat tak trochu orientální nádech jednoho z mých sedáků. Na celý sedák se můžete podívat v tomto článku.
Když si budete podrobně prohlížet vzor, možná si všimnete, že zde nejsou spirály pravidelně otáčené. Ve vzoru každou další spirálu točíte na druhou stranu, než je ta předcházející, což jsem na sedáku úplně nedodržovala a jak vidíte, tak to ničemu nevadí. Alespoň mně tedy ne. Nikdo, kromě těch, co quiltují, si toho stejně nevšimne a jak stále říkám, nikde není uzákoněno, jak mají vzory vypadat. Je to všechno volná tvorba a záleží jen na tom, jestli výsledek lahodí oku, zejména pak vašemu. Takže si z toho hlavně nedělejte příliš těžkou hlavu.




Až když jsem koukala na video, tak jsem si uvědomila, že jsem vzor dělala celkem malý, není proto tak jasně vidět (schovává se trochu pod patkou). Ale snad bude pochopitelné, jak na něj.


Krásný den všem
Jana

středa 26. února 2020

Video - volné quiltování, další spirály

Kdysi dávno jsem dělala dva polštáře, na jejichž výrobu jsem letos dostala objednávku. Sem jsem je znovu nedávala, ale dala jsem fotku na Facebook a na Instagram a z více stran se ozýval zájem o video.
Tento vzor jsem kdysi viděla na netu. Hledala jsem, kde to bylo, že bych vložila odkaz, ale nenašla jsem ho, tak jsem pro vás natočila video, aby bylo vidět, jak vzniká.



Jak vidíte z videa, je třeba začít u nějaké základny, aby vám začátek nezůstal viset ve vzduchoprázdnu. I když navázat na něj by se dalo i tehdy, kdybyste začali v prostoru, jen byste se museli trochu více snažit. Ale nic není nemožné.

Zde je video.

Hezký den
Jana


pondělí 24. února 2020

Polštář s koněm

Občas si odskočím k něčemu, na co u mě nejste úplně zvyklí. Ani já ne. Tentokrát to byla hlava koně, která se měla vyskytovat na polštáři. Úplně se mi do toho nechtělo, protože jsem nikdy nic takového nedělala a přece jen se cítím jistější spíše v oblasti abstrakce, ale protože jsem to slíbila, rozhodla jsem se vystoupit ze své komfortní zóny a pustit se do díla.
Našla jsem si nějaké fotky koní a zkusila si namalovat základní tvar hlavy. Musela jsem to zkoušet vícekrát, protože ne vše se mi hned povedlo a jeden z výtvorů dokonce vypadá jako koza se závojem. Určitě byste ho rádi viděli, ale fakt ho ukazovat nebudu. Nakonec se mi přece jen podařilo nějaký návrh vytvořit a po jeho schválení jsem se mohla pustit do šití. Pak už to bylo jednoduché. Jen obtáhnout černou nití tvary, které budou tmavé, vymalovat metalickou černou barvou a zbytek proquiltovat bílou nití. Sice jsem měla představu, že quiltování bude úplně jiné, ale nakonec si tvar hlavy řekla sám, co by se k němu hodilo. Tak jsem se jím nechala prostě a jednoduše vést.

Bohužel jsem nějak zapomněla udělat více fotek z různých úhlů, ale to hlavní je na těch fotkách, které mám k dispozici, vidět. Podklad je skutečně bílý, i když se to podle druhé fotky nemusí zdát. Jen se mi prostě nepovedlo vyfotit bílou tak, aby byla bílá.  A nakonec přikládám jednu fotku s detailem quiltování.





Krásný den všem
Jana

středa 12. února 2020

Další můj lehce minimalistický art quilt

Když jsem připravovala materiál, nebo spíše návrhy pro kurz Malované tapunto, měla jsem v úmyslu vytvořit čtyři quilty. Současně se mělo jednat o quilty, které budou viset na výstavě v Rudické galerii. To druhé se povedlo, všechny čtyři tam visí, ale do vypsání kurzu jsem je všechny vytvořit nestihla, protože jsem mezi tím dostala chuť si vytvořit ještě jiný, barevný, který jste mohli vidět v minulém příspěvku. Ale jak píšu, jsou na světě všechny čtyři a já si je pěkně v tomto článku vyskládám, protože je zde chci mít pěkně pohromadě :)

Všechny čtyři jsou stejně velké, cca 50 x 32 cm a všechny jsou dělané stejnou technikou - strojové trapunto, volné quiltování, malba. A všechny jsou na bílém podkladu. A všechny spíše minimalistické. Prostě se čím dál více zaměřuji na moderní art quilt, protože mě nejvíce oslovuje a i když se mi líbí mnohá díla klasického patchworku, moje cesta vede stále zřetelněji jiným směrem.

Zde je ten, který jste tu ještě neviděli.





A tady jsou další tři, které vznikly dříve a které jste možná zahlédli u vypsání kurzu.








A už se těším, až budu tvořit další.
Krásný den všem
Jana