Translate

středa 6. května 2020

Běhoun a prostírání pro maminku

Na konci března měla moje maminka narozeniny (jako ostatně každým rokem) a protože je ráda, když jí vždycky něco nového vytvořím, snažím se pokaždé vymyslet něco, co by se jí líbilo. Letos ale bylo všechno trochu jinak než obvykle. Na začátku března přišla akce s coronavirem, zavřeli školy, zakázali téměř vycházet z domu, a tak z plánované rodinné oslavy sešlo. Ale taky se mi přihodilo, že jsem najednou přestala mít chuť něco tvořit. Začala jsem přemýšlet, jestli to, co dělám, má nějaký smysl, jestli je to nějak užitečné, protože v období, kdy jsme všichni seděli doma a nevěděli jsme, co bude dál, mi to připadalo zbytečné. A taky mi zakázali dělat kurzy, takže jsem přišla o přímý kontakt s nadšenými zájemkyněmi o volné quiltování a o další věci, které na svých kurzech učím.

Zase jsem ale měla chuť dělat jiné věci. Naučila jsem se (alespoň trochu, protože člověk se stále učí) péct kváskový chleba, pracovala jsem na zahradě, tak snad bude letos i nějaká úroda, umyla jsem okna, vařila, pekla atp. To vaření a pečení samozřejmě souviselo i s tím, že mi zůstala ze školy doma dcera, které nestačí chleba, tak jako občas mně. Ne že by přímo vyžadovala teplý oběd, ale přece jen mi to jako zodpovědné matce nedá a jdu něco uvařit. Navíc to je pozitivní věc i pro mě, mít pravidelně teplé obědy, protože když jsem doma sama a dcera obědvá ve škole, tak mám tendenci se poněkud odbývat.
Musím ale říct, že i v tomto období se objevovaly různé nápady a mezi nimi i takové, které budou součástí dalšího občasníku. Nevíte-li, o čem píšu, jedná se o můj e-časopis s názvem Janin občasník a dosud vydaná čísla najdete zde. Anebo stačí kouknout doprava, kde jsou všechny pěkně v řadě pod sebou vyskládané.
A pak jednoho dne přišel. okamžik, kdy jsem se znovu pustila do šití. A první věcí samozřejmě byl dárek pro maminku, jehož výrobu jsem kvůli svému rozpoložení a taky omezenému pohybu zatím odložila. Dárek sice maminka dostala opožděně, ale o to větší překvapení to pro ni bylo.

Při vymýšlení dárku jsem vycházela z toho, že se jí moc líbil běhoun, který jsem dělala pro zákaznici na přání. K vidění je zde. Protože má ale ráda různé tóny béžové, rozhodně se jí nikam nehodila barevnost do šeda. Proto jsem vzala svůj vzorník barvených látek a vybrala takové, aby jí ladily do interiéru. S hnědou jsem se trefila do barvy židlí a žlutá s oranžovou to pěkně rozsvítily. Jak je u mě zvykem, látky jsem si sama barvila reaktivními barvami a tuto techniku se můžete naučit i u mě na kurzu. Tedy až je budu moci pořádat. I když nejspíš je už pořádat můžu, jenže s odstupem dva metry mezi účastníky a s rouškami, což nezvládnu zrealizovat. Účastnice mají na jednom stole k dispozici pomůcky a přípravky na barvení, které jsou k dispozici všem, těžko se tedy odstup dva metry udrží. Navíc nemám tak velký prostor. A další důležitá věc je, že já prostě neudýchám kurz v roušce. Takže až ty roušky zruší a zase věci začnou fungovat normálně, sejdeme se určitě s těmi, kterým jsem kurz musela odložit a třeba na dalším kurzu s jinými zájemci. Rozhodně je barvení skvělá věc.

Když jsem látku nabarvila, dcera prohlásila, že ty hnědé fleky vypadají jako bakterie. Asi se o nich zrovna učila v biologii, nebo jak se teď ty předměty jmenují. Jako pokaždé jsem měla obavu, jestli výsledek bude vypadat dobře, ale jako pokaždé jsem zjistila, že černý quilt dodá látce úplně jiný rozměr, a že to vypadá moc dobře. A vzor jste u mě už mnohokrát viděli. Bude to tím, že se mi opravdu líbí, že prostě dobře vypadá a hlavně mamince, pro kterou to všechno bylo, se líbí taky. A pokud jste ho ještě nezaznamenali, nebo jste neviděli, jak se šije, pak se můžete kouknout na video zde.

Běhoun má na délku cca 140 cm, na šířku necelých 40 cm. Prostírání jsou velká cca 29 x 40 cm. Celý stůl je široký 100 cm a chtěla jsem, aby z něj mezi prostíráním a běhounem byl kousek stolu vidět, aby všechno nebylo úplně nalepené na sebe. A tady je výsledek.






Krásný den všem
Jana