Psaníčko

Zásadně si vybírám kabelky, do kterých se vejde co nejvíce věcí. Že se do ní vleze formát A4, to považuji za samozřejmost. Někdy mám ovšem díky tomuto svému přístupu kabelku tak velikou, že už se z ní stává spíše nákupní taška a já se pak divím, proč mě od ní tak bolí rameno. Když z ní ale vytáhnu všechno, co jsem do ní v průběhu pochůzek po Brně naskládala, přestanu se divit, protože z toho vyleze slušný nákup.

Vzhledem k mému pohledu na kabelky mě proto překvapilo, když si kamarádka přála vyrobit psaníčko. A nemělo se jednat o žádné společenské psaníčko, ale o malou kabelku na běžné nošení, která by se dala zavěsit na poutko na ruku. Sice nechápu, na co taková malá kabelečka slouží, ale přání jsem respektovala, zvlášť když mi nechala volnou ruku v tom, jak bude výsledek vypadat.

Abych zjistila, jak se taková psaníčka dělají, padlo za oběť moje společenské psaníčko, které už ale stejně bylo na odpis. Při jeho rozkuchání jsem zjistila, že soudruzi z Číny se s šitím příliš nezatěžují, zato používají velmi kvalitní lepidlo (musela jsem jsem ho rozřezat, odlepit od sebe nešlo) a hóóódně lepenky, která jim slouží jako výztuha. Docela by mě zajímalo, co by taková kabelka udělala, kdybych ji namočila. Nikdy jsem to nezkusila a raději bych to ani nezkoušela, protože podle mě by byla na vyhození. Papír uvnitř by to určitě nemohl ve zdraví přežít a ještě se pak vrátit do původního tvaru. A musím dodat, že se nejednalo o žádnou kabelku z tržnice, ale o společenskou kabelku zakoupenou ve slušné galanterii.

Pro ušití nového psaníčka - opravdu jsem ho šila, lepidlo je pouze na zažehlovací výztuze, jsem použila částečně znalosti získané z toho rozkuchaného a částečně znalosti a zkušenost získané od Bellet z jejího návodu na šití peněženky. Tímto jí děkuji. za vychytávky, které lze dobře použít i u jiných projektů, než pro které byly původně zamýšlené.

Jako výztuhu jsem použila Decovil, který je v něm ve dvou vrstvách, vnější a vnitřní. Díky tomu psaníčko krásně drží tvar a je pevné. To dělá i černá džínovina, kterou jsem použila jako základ. Na ozdobení jsem pak využila látky v tyrkysových barvách, a to od Pat Bravo a neodpustila jsem si tam strčit i jednu, kterou jsem si nabarvila. Vyšla mi totiž tak krásná tyrkysová, že jsem prostě neodolala. Uvnitř je kapsička na zip a čtyři kapsičky na karty. Poutko jsem udělal tak, aby se dalo zastrčit do kabelky a nedělalo neplechu, když ho člověk nepotřebuje. Ačkoliv se jedná o relativně malou kabelku - má 25 cm na šířku, zabralo mi její ušití docela hodně času a nejvíc jsem se potrápila s všitím boků. Ale myslím, že se zadařilo. Alespoň já jsem moc spokojená a kamarádka vypadala taky spokojeně. A když už jsem si ho tak hezky vymyslela, řekla bych, že nezůstane jen u jednoho. Třeba se najde více takových žen, které touží po malé kabelečce a nikoliv po nákupní tašce. Jediným problémem je riflovina, která dost barví. Kdybyste věděli o tom, kde sehnat nebarvící pěknou riflovinu, budu vděčná za odkaz. Děkuji.

A teď už pár fotek.

Jedna s tyrkysovým šátečkem, který jsem barvila.

A jedna v ruce, pro představu o velikosti. 

Hezký večer.
Jana