Sada pro maminku

Pokud sledujete můj instagram, tak jste na něm mohli zaznamenat fotky quiltovaných látek, ke kterým jsem zatím nezveřejnila hotový výrobek. Chcete-li se podívat detailněji na jednotlivé vzory, najdete je právě na instagramu.
Čas ke zveřejnění celého díla nastal právě teď, protože se jednalo o vánoční dárky pro mou maminku a také proto, že se mi zrovna chce sednout k počítači, upravit fotky a napsat blog.

Kdo neprezentuje sám sebe na internetu, tak si to možná ani neuvědomí, ale vyrobit výrobek je jen jedna z činností, kterou je nutné udělat. Kolikrát si řeknete, když došijete poslední steh, že máte hotovo. Ale v mém případě a v případech spousty dalších, kteří obchodují přes net, nás čeká ještě spousta práce. Špatně se nabízí výrobek, když nemáte slušnou fotku. Neříkám, že musí být dokonalá, ale měla by být hezká. Musíte si tedy vybrat nějaké pěkné místo, kde svůj výrobek vyfotíte. Někdy vyrážím s foťákem a s věcmi v tašce do přírody, někdy naložím do auta stoličku (raději dvě, protože nevím, s jakou to bude vypadat lépe) a popojedu o kousek dál, hledat to správné místo, někdy se snažím vytvořit doma to správné zákoutí. Ale i v tomto případě, jak jsem zjistila při focení běhounu do minulého článku, se to neobjede bez práce. Najednou zjistíte, kolik věcí vám zavazí v záběru, tak se pustíte do jejich uklízení. Pak zjistíte, že při současném uspořádání nábytku nejste schopni zachytit výsledek, jaký jste si v hlavě vytvořili, takže se pustíte do přesunu nábytku, abyste dosáhli očekávaného. Hledáte vhodnou dekoraci, tak k ní vyhrabete půl skříně, protože je samozřejmě až na dně nebo vlastně vůbec nevíte, kam jste ji schovali (a pak to samozřejmě musíte všechno uklidit). Nasekáte raději více než méně fotek, protože si to na rozdíl od dřívějších fotografů, kteří pracovali s klasickým filmem, můžete v naší digitální době dovolit a doufáte, že některá z nich bude použitelná. Pak si fotky stáhnete, prohlídnete, snažíte se vybrat takovou, která vypadá slušně, upravíte trochu světlo a kontrast v nějakém programu na úpravu fotek a teprve teď přišel čas, abyste fotku někam vložili. Při vkládání do obchodu musíte výrobek popsat, na Facebooku taky není od věci, když k ní napíšete pár slov, snad jen na instagramu se od vás ani moc neočekává, že to budete nějak komentovat. Ale i zde se pár slov hodí. Jak jsem psala minule, každá tato platforma je zacílena trochu jiným směrem, tak to dáte všude. Pak k tomu napíšete blog, kde to nějak shrnete a najednou zjistíte, že celý den je v tahu a vy jste nic nevytvořili, i když jste vlastně celou dobu pilně pracovali.

Někdy se s tím dost potýkám. Mám pocit, že dost nepracuju, protože mi pod rukama vzniká mnohem méně výrobků, než bych chtěla a spousta nápadů, které nosím v hlavě vůbec nedojde k realizaci. Ale pak se zamyslím, jak dlouhou dobu jsem strávila všemi výše uvedenými činnostmi a najednou zjistím, že toho času bylo opravdu hodně a že jsem vlastně ani neměla kdy něco tvořit. Že čas, který jsem mohla trávit vlastní tvorbou a nebo třeba odpočinkem nebo věnováním se jiným věcem, trávím sebeprezentací. Tak to v současné době prostě je a i když to zabere hodně času, tak jsem stejně vděčná, že tato možnost vůbec existuje. Že můžu pracovat doma, že můžu dělat, co mě baví a pro co mám nadání, že můžu oslovit spoustu lidí, aniž bych se hnula z křesla, ve kterém zrovna sedím. Jsem za to skutečně velmi vděčná. Možná si vůbec neuvědomujeme, jakou svobodu nám současná doba dává. Ano, má to i svá úskalí, ale ta svoboda a možnost volby je skvělá.

Tentokrát mi úplně nevyšla jedna z výše popisovaných činností, a to focení. Fotila jsem o vánočních svátcích, kdy nebylo světlo zrovna ideální, proto jsou některé fotky trochu rozmazané a bohužel jsem jich nenasekala dost, abych mohla vybírat z dalších.

Na přání maminky jsem vytvořila dva dlouhé prošité pruhy látky v hnědé barvě, které fungují jako potah na světlé pohovce. A z vlastní iniciativy jsem jí k tomu ušila ještě šest polštářů. Dva jsou ve stejném stylu, jako jsem už šila kdysi inspirovaná Gaudím (najdete je zde), čtyři pak v barvách, které jsem použila právě u těch dvou polštářů.

Hnědé pruhy jsou quiltované tak, aby připomínaly strukturu dřeva. Na jednobarevné polštářky jsem pak použila vzory, které nějakým způsobem mají spojitost se dřevem. Na zelených najdete vzory lístků, na oranžovém by se dalo říci, že je to průřez kmenem a na žlutém jsem se pokusila vytvořit strukturu kůry. A jak jsem psala, detailní fotky vzorů najdete na mém instagramu.

Výsledek se myslím povedl a celek k sobě pěkně ladí. A ten nefalšovaný údiv, když mamince přistával jeden balíček za druhým, ten byl úplně nejlepší.

Krásný den všem
Jana