Kampak já je pověsím?

Už delší dobu mi doma ležely nachystané dva ozdobné rámy na obrazy. Od začátku jsem měla jasnou představu, co z nic bude, jen chvíli trvalo, než jsem ji zrealizovala. Nechala jsem si k nim udělat ze sololitu zadní stěnu, za což tímto děkuji svému tatínkovi, který mi vždycky vychází v těchto věcech vstříc. Sololit je "mrtvé dřevo", prý, tzn. neměl by už žádným způsobem pracovat - zmenšovat se či zase zvětšovat tím, jak vysychá nebo naopak nabírá vlhkost. Je to velice důležité, protože výsledek mé práce může viset třeba v koupelně, kde je hodně vlhkosti. A co že je tím výsledkem? Je to jakási visací šperkovnice neboli závěs na náušnice.

Proquiltovala jsem látku tak jako na jiné věci, třeba na polštář, na ni našila krajku a vše vsadila podložené sololitem do rámu. Vznikl tím obraz, který není obrazem (něco jako chytrá horákyně), přitom krásně zdobí a ještě si do něj uložíte množství svých náušnic.

Rámy byly dva, takže vznikly dvě verze. A tady jsou. Na první jsem využila látku od French General z kolekce Fa-la-la-la-la, a ta druhá růžičková je taky tuším nějaký dovoz USA, ale už si přesně nevzpomínám. Podloženo vatelínem, plátnem a celé pak zarámované.

A pokud byste po některém z nich zatoužili, najdete je zde.

Přeji všem krásný den.
Jana