Velká dětská deka i s polštářky

Delší dobu jsem se neozvala, ale nebylo to tím, že bych nepracovala a neměla co ukázat. Naopak jsem pracovala velmi intenzivně, ale na větším projektu, který mi zabral dost času a do toho padlo ještě několik kurzů. Na začátku tohoto týdne jsem pak padla já (únavou na ústa), ale už se vzpamatovávám a tak mám chuť napsat na blog, cože jsem to tak dlouho tvořila.

Už jsem vícekrát říkala, že blog je vlastně moje výkladní skříň. Nemám kamenný obchod, kde by byla reálná výkladní skříň, v níž by se lidé mohli podívat, co nabízím a pak se rozhodnout, jestli do obchodu vstoupí nebo půjdou raději dál. K tomuto účelu mi slouží můj blog, kde uveřejňuji svoje práce a občas i názory a myšlenkové pochody, takže lidé, kteří sem nahlédnou, mají možnost se rozhodnout, zda se jim moje práce a třeba i životní přístup líbí a zda mají chuť přijít zrovna ke mně na kurz nebo si u mě objednat nějaký výrobek. A přesně tímto způsobem blog zafungoval, když jsem dostala e-mail s přáním, zda bych mohla ušít dětskou deku, kterou jsem už dělala, tentokrát ovšem ve větším rozměru dva krát dva metry a k tomu tři polštáře. Původní deka měla něco málo přes metr čtvereční, takže se jednalo o čtyřikrát větší deku.

Naplánovala jsem si práci tak, abych vše stihla do konce června, jenže až při práci jsem zjistila, že jsem zapomněla, jak náročné je quiltování tak velké deky. I když jsem poctivě a intenzivně pracovala, stejně se mnou předpokládaná doba výroby prodloužila o týden a rovnou se přiznám, že jsem se těšila, jak rozhodně několik dní (možná i více) nesáhnu na quiltování. A taky jsem pochopila, proč se vyhýbám šití velkých dek. Je to prostě dřina a trvá to hodně dlouho. Teď jsem ale šťastná, že jsem deku došila a že snad potěší toho, komu je určená.

Celá deka  je šitá z ručně barvených látek a bílé bavlny, stejně tak polštáře.

 

Hezký večer všem
Jana

Ladíme

Nevím, jak to máte vy s výrobou věcí na zakázku, ale vím, že já z toho nejsem úplně nadšená. Jsem samozřejmě ráda, když se lidem moje věci líbí a chtějí je. Nejlepší by ovšem bylo, kdyby je chtěli přesně v takové podobě, v jaké jsem je vytvořila a já bych mohla tvořit dál nové věci podle momentálních nápadů, s absolutní volností, ničím nesvázaná. Často se ale stává, že se líbí, ale...

Většinou se problém týká barvy, která se jim nehodí do interiéru, zřídka už jde o nějakou ucelenou představu něčeho úplně nového, co v nabídce neviděli. Stejně tak následující dva polštáře vznikly na přání podle dvou, které jsem už šila a mám je v nabídce na Fleru a tady na blogu je naleznete zde a zde. To kdybyste se chtěli podívat, jak působí v různých barvách.

Polštáře měly být s prvky v hořčicové barvě v kombinaci s hnědou látkou k hořčicovému křeslu. Toto křeslo na fotce je z obchodu IKEA. Nevím, jestli jsou polštáře zrovna k tomuto křeslu, ale pro ilustraci se mi toto křeslo zrovna hodilo. Tak doufám, že ladí.

Hezký den
Jana

Kolečka se spirálou - video

Našla jsem ještě jedno uložené a nezveřejněné video. Nebo spíš jsem o něm věděla, ale nepřipadalo mi asi dost zajímavé, abych ho zveřejňovala. Ale teď jsem naznala, že by pro někoho zajímavé mohlo být. Jak quiltovat bublinky jste mohli vidět v tomto článku, kde je připojené video a také několik informací pro úplné začátečníky.
Tento vzor jsou také bublinky, jen je do některých vložená spirála. Důležité je opravdu udělat celé kolečko a teprve až je hotové, vyjet z něj do středu, udělat spirálku a po stejné trase se vrátit zpět. Je to jiná spirála než ve videu na spirály (to je také v článku, na který jsem výše dávala odkaz). U této spirály se vracíte po stejné linii zpět.

Pokud byste rádi dostali všechny potřebné informace k volnému quiltování, naučili se několik základních vzorů a zjistili, jak při volném quiltování pracovat se strojem. Můžete se zúčastnit kurzu volného quiltování.
Momentálně jsou vypsané 3 - v červenci nejbližší v Zahrádkách u Jindřichova Hradce, také v červenci v Brně a nově v září v Kroměříži. Všechny termíny i informace ke kurzům (najdete tam i jiné, třeba barvení látek) najdete pod tlačítkem kurzy v levé horní části obrazovky, nebo tam můžete přejít rovnou odsud.

A pro některé mám radostnou zprávu - bude i další kurz volného quiltování, který už nebude určený pro úplné začátečníky a budeme v něm rozvíjet quiltovací dovednosti. Sice jsem se tomu chvíli bránila (asi rok), ale zřejmě nastal čas. V brzké době na toto téma vyjde samostatný článek, kde se dozvíte vše podrobné. Zatím domlouvám termíny v Brně, Praze a Opavě a dál uvidíme.

A zde už je video na bublinky se spirálou.

Hezký den
Jana

Barevné kamení

Velmi mě oslovil vzor, který jsem si pro sebe nazvala kamením. Tento vzor můžete šít jednoduše s jednou linkou - jsou to vlastně šišaté bublinky, nebo ho můžete šít se spoustou a spoustou linek, kterými vyplníte prázdný prostor mezi jednotlivými kamínky. A nebyla bych to já, abych si nevybrala tu složitější variantu. Nevím, čím to je, že mě téměř vždy zaujme nejvíc to, co je nejpracnější. Takže vzor je sice jednoduchý, ale vyplňování prázdného prostoru je záležitost na nějakou tu hodinku práce. A pokud byste ho chtěli využít na něco většího, než je kosmetická taštička, tak si k tomu samozřejmě další hodiny připočtěte. Ale na druhou stranu je to zase vzor efektní. Krásně si můžete pohrát s barevností. Jak látky, tak nitě. A i kdybyste pracovali se stále stejnou látkou, tak různými barvami nití dosáhnete pokaždé jiného dojmu. I když jsem už tento vzor v několika barevných variantách použila - zde a zde, stále se k němu ráda vracím, protože barevné variace jsou nekonečné. A mě asi nikdy nepřestane bavit kombinovat různé barvy a těšit se, co z vznikne.  Takže zde jsou další čtyři kombinace.

 

Hezký večer

Jana

Trocha romantiky

I když se nám letos jaro vyhnulo a zima přešla téměř plynule do léta, na mě přišla jarní romantická nálada. Tu ve mně vzbuzují rozkvetlé stromy, které sice už dávno odkvetly, ale ve mně stále zůstala vzpomínka na jejich bílorůžové květy. Období, kdy kvetou ovocné stromy, považuji za vůbec nejkrásnější období roku. A tím dalším, které mu šlape na paty, je podzim, kdy všechny listy dostanou krásnou žlutou a červenou barvu, ráno na nich najdete stopy ranního mrazíku a odpoledne do nich zazáří ještě trochu hřející slunce. Léto se snažím ve zdraví přežít (za nejlepší místo pro letní dovolenou považuji severské země) a zima je pozitivní tím, že se člověk může zavřít doma a u hrnku horkého kávy nebo čaje si číst, dumat nebo něco tvořit, i když procházka zasněženou krajinou je také nádherná. Pokud se ovšem zadaří a napadne sníh.  Prostě každé období má něco do sebe (i u toho léta bych něco našla), ale jaro jednoznačně vítězí. A jaro se promítlo i do následujících dvou taštiček. A kdybyste ho na nich náhodou nenašly, tak pivoňky, které jsem použila na focení, vám jeho představu snad dostatečně vyvolají. 

Základ na taštičky je quitovaný na bílém podkladu barevnou nití. Na první růžovou, na druhé melírovanou. Ano, představte si to, použila jsem melírovanou nit, kterou u mě najdete opravdu velmi zřídka. Koupila jsem si na PPM melírovanou Madeiru a říkala jsem si, jaká teď budu opravdová quilterka když použiju skutečnou quiltovací nit. Obvykle používám ty nequiltovací. A tak, jako se mi nedařilo quiltovat se skutečnými qultovacími jehlami (bez nich stroj quiltoval,  s nimi ne), tak jsem měla problém i s quitovací nití. Stále se trhala. Nevím, zda je to nití. Nechci to na ni svádět. Je možnost, že tím, že je bavlněná, je citlivější a nezvládala mou trochu odřenou stehovou desku. Když jsem se se strojem učila zacházet, tak se mi hned na začátku několikrát zlomila jehla o stehovou desku a zůstaly tam po ní rýhy. Takže ano, je možné, že se nit o nějaký ostřejší výběžek trhala. Ale zase je divné, že s jinými nitěmi tento problém nemám. Výsledkem ale je, že v dohledné době poletí obě melírované nitě, co jsem si koupila, někam do kouta. Prostě mi nejsou souzeny. Ani melírované, ani speciální quiltovací. 

A po quiltování jsem ještě použila textilní barvy a pak už jen ušila taštičku. Jako vždy jsem dosáhla stavu, že se u mě vlastní šití taštičky stalo už jen takovou nepodstatnou a celkem rychlou záležitostí na závěr práce, zatímco u jiných výrobců tvoří tu nejpodstatnější část práce. Asi mám nějaký divný přístup. Co se dá dělat, jinak to asi neumím. Nebo umím, ale nechci. 

Všem přeji krásný večer

Jana

 

Renesanční doteky - psaníčko

Mám pocit, jako by se  v poslední době nahrnuly akce klubů na Fleru, ve kterých se aktivně účastním. Není to dlouho, co jsem tu ukazovala sedák na téma Frida Khalo a teď přicházím s dalším výrobkem, opět do soutěže. Je to soutěž Dějiny umění klubu Růžový panter a jak už jsem někde psala, nejde zde o to, abychom vyhráli. Alespoň já to tak cítím. Za vítězství ostatně není žádná odměna. Jde o dobrý pocit, že se člověk nechal inspirovat něčím novým, že se podíval na věci jinak, že vyrazil na nové místo udělat fotku způsobem, kterým dosud fotky nedělal. To všechno jsou pozitiva, která tyto typy soutěží přinášejí. Proto je vlastně slovo soutěž úplně nesprávné. Možná bych mohla zkusit navrhnout, abychom přejmenovali soutěž na "motivační akci". No, asi to navrhovat nebudu. Nejspíš by se to nesetkalo s úspěchem a pochopením. Stačí se zamyslet, čeho byste se raději zúčastnili. Soutěže nebo motivační akce? Nebojte, už přestávám rozvíjet blbosti a vracím se k tématu.

V Dějinách umění přišla na řadu renesance. Protože jsem si tuto akci vzala na triko já, musíte se samozřejmě podívat na blog, který jsem o renesanci dala dohromady. Kromě stručného popisu tohoto období v něm najdete i výrobky a fotky ostatních účastníků. Určitě se podívejte, protože jsou krásné. Jak výrobky, tak fotky. A jste-li na Fleru registrovaní, pak můžete i hlasovat.

Já jsem si z renesance vybrala sgrafitová psaníčka. Chtěla jsem, aby psaníčko (to sgrafitové) pěkně vyniklo, tak nemohlo být na žádném složitém střihu. Proto jsem zvolila jednoduchý obdélník olemovaný paspulkou a vzniklo psaníčko na psaníčku.

Základem jsou samozřejmě moje ručně barvené látky. Fuchsiová (absolventky kurzu barvení látek upozorňuji, že to není barva, která je v obchodech v nabídce, ale míchaná barva, kterou jsem si tak nazvala) a zelenomodrá. Ty jsem doplnila nitěmi ve stejných barvách, zelenomodrou jsem použila ve světlém a tmavém odstínu a pokusila jsem se s nimi mimo jiné o stínování.

Kromě toho, co budu vyrábět, jsem ještě musela vymyslet, kde budu fotit. Naštěstí jsem výzkumem (kde jinde než na internetu) zjistila, že vhodné kulisy pro focení, které by byly přímo renesanční nebo by alespoň mohly navodit historický dojem z fotky, mám nedaleko ve Vyškově. Fotky tedy pocházejí z vyškovské zámecké zahrady.

Aby bylo psaníčko tužší a pěkně drželo tvar, vyztužila jsem podšívku dvěma výztuhami.
Velikost je cca 25 x 15 cm.

 

Přeji krásný den
Jana

Moje inspirace Fridou Khalo

Máme za sebou další kolo soutěže klubu Nestejných, jehož tématem byla Frida Khalo. Jak říká zakladatelka klubu, je to ženský protějšek čestného předsedy klubu Gaudího, kterým jsme se nechali inspirovat v úplně prvním kole hned po vzniku klubu. Pokud jste moje výrobky podle Gaudího neviděli, můžete se na ně podívat. Byl to sedák a polštáře.

Na Gaudího se mi ale tvořilo snáze. Jeho tvorba je daleko veselejší než tvorba Fridy Khalo. Ale vstoupil do toho ještě fakt, že Frida byla Mexičanka, že se na jejích obrazech často vyskytovaly různé listy a přírodní prvky, tak jsem téma pojala spíše tímto směrem. Navíc jsme mohli hledat inspiraci v celém jejím životě, nikoliv jen v umělecké tvorbě.

Využila jsem černou látku, kterou jsem si už před časem nastříhala na sedák. Původně sice měl být prošitý bílou nití (pozůstatek mého černobílého období), ale už jsem se k tomu nedostala a tak střižené díly zůstaly nevyužité. Dále jsem do výrobku potřebovala dostat barvy, protože hodně barev a květin na fotce bylo součástí zadání tématu. Moc květin jsem do výrobku nedostala (lépe řečenou žádnou), tak jsem alespoň přidala na fotce antúrii s jejím jediným ubohý kvítkem, které mi zrovna náhodou vykvetlo a ještě jsem přihodila pár kosatců. Ale zase mám na výrobku fialovožlutého motýla a oranžovou ještěrku s modrými puntíky. Tak bych řekla, že nějaké barvy tam jsou. Kromě aplikací jsem ještě doplnila barevnost volným quiltováním. Kromě černé jsou ostatní látky samozřejmě ručně barvené.

V podobném stylu jsem již jeden výrobek kdysi dělala a bylo to na téma "Za tajemstvím deštných pralesů". Tenkrát jsem se nechala inspirovat amazonskými indiány a jejich obřady s ayahuascou. Výsledný obraz můžete vidět zde.

Chcete-li se podívat na výrobky ostatních tvůrců, najdete celý blog zde. A také se v něm dočtete něco o Fridě a jejím nelehkém životě a uvidíte několik jejích obrazů.

A tady už je hotový sedák.

spodní strana sedáku

 

Přeji všem krásný den

Jana

Polštář zelenočerný

Od kombinace s hnědou, která se teď na mých výrobcích dost objevovala, jsem si odskočila k černé. Nebo spíš jsem se k ní vrátila. Vzala jsem totiž konečně nachystaný sendvič na polštář, abych ho přetvořila do nějakého hotového výrobku. Sendvič jsem měla nachystaný už dávno, už od mého černobílého období (tuším, že to byl konec minulého a začátek tohoto roku). Asi jsem v té době měla občas pocity, že bych měla ušít i něco v jiných barvách, než je černá a bílá, tak jsem sáhla po zelené. Ale jak je vidět, skončilo to jen u nachystání látky na quiltování, abych ji pak mohla odložit a vrátit se k černé a bílé. Ale teď už jedu zase v barvách, takže se dostalo i na zelenou. A když si tak občas prohlédnu věci, které dělám, nutno přiznat, že zelená barva v nich zabírá čestné místo. Vyskytuje se tam opravdu hojně. Sáhnu-li do ezoteriky, je zelená barva barvou srdeční čakry, tak si to můžu vysvětlovat tak, že tuto barvu potřebuju nasávat k jejímu doplnění, anebo to můžu pochopit i tak, že jsou to výrobky jdoucí od srdce. To už záleží na výkladu (a nejspíš si to vykládám hodně volně). V každém případě ji mám ráda a hlavně v podobě jarní zelené, takové té šťavnaté, které jsme si letos moc neužili, protože velmi rychle přešla do letní zelené a vzápětí do suché slámové. Naštěstí v těchto dnech díky dešti ožívá a pohled z okna je hned radostnější.

Od počasí se opět vrátím k polštáři a tady je:

Zdobený je pouze volným quiltem černou nití (bavlněná nit Triana). Zadní strana je pak celá černá.

Vzor jsem měla naplánovaný už od doby, kdy jsem šila tento polštář

Chtěla jsem, aby šly dobře zkombinovat, ale aby nebyly stejné. Pokud jste neviděli článek s tímto polštářem, najdete ho zde a kromě fotek polštářů s tímto vzorem v něm najdete také možné úpravy tohoto vzoru. A co se týká těch housenek (nebo jak to nazvat), co jsou na zeleném polštáři, tak ty můžete najít natočené u mě na YouTube na videu. 

Všem přeji krásný večer

Jana

Celá sada taštiček a jedno pouzdro k tomu

Když jsem se chystala navštívit letošní Prague Patchwork Meeting, chtěla jsem si ušít novou kabelku, a to hned z několika důvodů. Jedním z nich bylo, abych byla rozpoznatelná pro případné zájemce (na PPM spíše zájemkyně) o případnou osobní komunikaci. Dalším důvodem bylo, abych jako kovářova kobyla nechodila bosa a tím třetím, ale vlastně nejdůležitějším, že prostě nějakou novou kabelku potřebuju. Jak se tak stává, plán mi nevyšel, protože mě na dva týdny před výstavou skolila nemoc a na šití jsem neměla ani pomyšlení. Tím ale netvrdím, že bych své plány naplnila, kdybych byla zdravá. Plánů mám spoustu a daří se mi naplnit zatím jen malou část. Je tedy naprosto možné, že bych i tento odložila. V každém případě kabelka není, ale plánovaná hnědofialová kombinace mi tak utkvěla v hlavě, že jsem ji musela uvést do života. A líbila se mi fakt hodně, takže nevznikl jeden výrobek, ale hned čtyři. Kromě barvy jsem na nich zkombinovala ještě vzory a klidně bych tyto vzory i barevnost mohla rozvíjet stále dál. Zatím ale tyto čtyři - dvě menší taštičky, jedna větší a jedno pouzdro. A abych nezapomněla, látky jsou samozřejmě ručně barvené z mé dílny. Takže jako téměř vždy - na počátku byla bílá, ze které díky barvení a quiltování vzniklo toto:

Tento typ pouzdra jsem už kdysi dělala a najdete ho zde. 

spodní strana pouzdra

Toto je větší taštička, kde jsem také zkombinovala oba quiltované vzory dohromady.

A tady jsou dvě menší, kde jsem na každé použila jeden ze vzorů.

Přeji všem hezký májový večer.
Jana