Strojové trapunto - jak na něj

Už dlouhou dobu, řekla bych, že už pár let, jsem pokukovala po pastelkách Derwent Inktens. Ráda používám barvy a ne úplně klasické patchworkové postupy, takže je jasné, že mě práce s nimi zaujala. Stále ale bylo důležitější něco jiného, než pastelky za tisícovku. Asi tak před měsícem jsem se ovšem rozhodla, že je čas udělat radost taky jednou sobě a objednala jsem si je. A co budu troškařit, rovnou sadu o třiceti šesti barvách (v těch menších jich na mě bylo nějak málo). Ještě než dorazily jsem měla naplánované, co bude první počin s jejich využitím. Tady je.

Kdo byl minulý týden na srazu patchworkářek v Prostějově, tak tento kousek viděl, i když ne ještě hotový. V noci před srazem jsem ho teprve sušila na topení a tak už nedošlo na lemování. To jsem stihla dokončit včera a mohu tedy výrobek uveřejnit. Na srazu jsem vysvětlovala, jak tento kousek vznikl, ale ne všichni tam byli a ti co tam byli třeba zrovna dělali úplně něco jiného, takže plním, co jsem slíbila a zveřejňuji postup i zde.

Základním předpokladem pro vznik tohoto quiltu bylo samozřejmě navržení vzoru. Ten jsem si nakreslila na střihový papír a z něj poté přenesla na bílou bavlnu. K přenášení jsem použila fixu Prym, která zmizí po styku s vodou a to okamžitě.

Na fotce vidíte bavlnu položenou na papíru, zafixovanou špendlíky, aby se mi látka nepohnula a abych vzor mohla bez komplikací přenést. Aby byl vzor dobře vidět, obtáhla jsem jeho linie na střihovém papíru černou fixou. Také jsem si nakreslila linky, kolmé na sebe a vzdálené 4 cm od kraje, ke kterým jsem vzor umístila (ten rohový).

Aby se mi vzor lépe přenášel, vytvořila jsem si vlastní ligtbox. Využila jsem k tomu průhledný plastový quiltovací stolek, který mám ke své Pfaffce, na něj položila papír se vzorem a s přišpendlenou látkou a pod stoleček položila rozsvícenou lampičku. Díky tomu jsem vzor krásně viděla a mohla přenést na látku.

Vzor samozřejmě na papír nemusíte kreslit celý. U středového vzoru stačí čtvrtina, u rohových pak polovina. Všechny další části jsou zrcadlově převrácené, takže stačí jen otočit papír pod látkou na druhou stranu a přenášíte další část. Musíte si jen nakreslit linky, podle kterých se řídíte. Jak jsem psala výše, u rohových vzorů jsou to linky 4 cm od kraje a linka, která s nimi svírá úhel 45° a prochází rohem, u středového vzoru jsou to kolmice procházející středem.

Jako další krok vezmete silný vatelín, kterým látku podložíte. Je dobré používat takový, který si zachová svou tloušťku a časem nesplaskne. Určitě bych pro tento případ vynechala hlazený vatelín. Naopak jsem využila Flexotherm z Polytexu, který se mi jinak nelíbí a vůbec jsem netušila, na co bych ho mohla použít. Měla jsem ho v gramáži 150 g/m2 a dala jsem ho dvojitě.
Nyní všechny obrysy obšijete vodou rozpustnou nití. Skutečně jen vnější obrysy.

A nyní přichází na řadu ta nejzdlouhavější část celého procesu. Vatelín musíte obstřihnout kolem prošití. A co nejblíže prošití. Je dobré si na obstřižení dát skutečně záležet, protože od toho se pak odvíjí výsledek celé práce. Když necháte kus vatelínu přečuhovat, nebude vzor tak výrazný, protože i vedle něj bude tlustá vrstva. Nehezky hlavně působí přechod z tlusté vrstvy do slabé.
Výsledek po obstřižení vypadá takto (rubová strana).

Nyní si připravíte slabší výztuhu, já jsem použila termolín 180 g/m2 a spodní látku a vytvoříte klasický sendvič. Všechny tři vrstvy spojíte a podle svých představ proquiltujete.
Při quiltování míst, kde je vrstva vatelínu, je potřeba šít spíše uvnitř nakreslených linií, abyste vatelín určitě přichytili. Musíte pamatovat na to, že to první prošití vodou rozpustnou nití zmizí.

Na fotce už vidíte celý sendvič proquiltovaný. Části bez vzoru jsem prošila hustým meandrem.

A teď přichází na řadu sranda s pastelkami. Jak jsem psala, jedná se o pastelky Derwent Inktens

Kdybyste je kupovali, tak dávejte pozor, ať jsou to pastelky Inktens. Ty v sobě mají inkoust, který má být po zaschnutí trvanlivý (budu muset vyzkoušet). Barvy jsou jasné a aktivují se vodou, takže je při jejich nanášení potřeba pracovat s vodou. Buď namočit celou plochu nebo jen část, na kterou chcete kreslit. Když ale namočíte pouze část, dochází k rozpíjení pastelek, proto se na potírání látky používají různá textilní média, která mají tomuto rozpíjení zabránit. Vlastně jde o to, že když namočíte místo, které chcete mít barevné, tak voda nezůstane jen tam ale rozpije se dál do další suché části a s sebou nese barvu. Textilní médium má zabránit tomu, aby se voda a s ní barva roztahovaly tam, kde je nechcete mít. U nás asi žádné textilní médium nedostanete, ale používá se také 100% aloe vera gel, bez barviv či jiných přídavků. Více se ke kreslení na látky dočtete třeba zde (anglicky). 

Já jsem volila cestu jinou, namočila jsem celý quilt. Tím jsem se zbavila modrých čar (zmizely jak mávnutím proutku) a také jsem rozpustila vodou rozpustnou nit. A pak jsem pokračovala v kreslení a patinování. Přiznám se, že než jsem poprvé na quilt, který mi už zabral 2 dny, čmrkla pastelkou, chvíli mi to trvalo. Bála jsem se, že to celé zkazím. Ale předlohou mi bylo toto video, podle kterého jsem chtěla quilt dokreslit. A když to šlo tam, tak co by to nešlo mně. Ve videu uvidíte také postup, jak dělat trapunto, ale ten pro mě nebyl tak zajímavý, ten jsem víceméně znala. Ale ta část, kdy to pán ve videu celé namočí a pokreslí a pak to všechno roztírá, to je to pravé dobrodružství. Když se na to kouknete, tak uvidíte. 

A přesně tak, jak to vidíte na videu, jsem to dělala také. Nejdříve jsem si vymalovala vystouplé části. 

A pak jsem to všechno rozmudlala.

A nakonec jsem ještě vzor jednou dokreslila pastelkou, teď už ovšem opatrněji, abych nepřetahovala. Samozřejmě jsem také doplňovala patinu do části bez vzoru, aby byla tak nějak rovnoměrná. Vždycky jsem to místo počmrkala a rozetřela. Vodu už jsem nedoplňovala, protože jakmile jsem zkusila na jednom místě, které už trochu zasychalo, doplnit vodu, hned voda vytlačila barvu pryč. Takže pozor na to.
Pak už jen výsledek necháte uschnout, olemujete (pokud nevíte jak, tak zde je návod) a je hotovo.
Výsledný quilt má velikost 77 x 40 cm a práce mi zabrala tři dny. Od rána do večera. Nejdéle trvalo odstříhávání vatelínu a samozřejmě prošívání malinkatými meandry.

Quilt by bylo možné použít jako ubrus, ale neměla jsem chuť si představovat, že si na něj někdo bude odkládat kafe. Přece jen mi dal dost práce. Tak jsem na zadní stranu přišila rožky na zavěšení lišty (jak nahoru tak dolů - dole bude lišta quilt zatěžovat a držet rovně) a je přichystaný k pověšení na zeď.

A pokud se vám vzory líbí, tak si je můžete stáhnout pro svoje použití na tomto odkazu. Jen prosím v případě jejich použití a zveřejnění třeba na Facebooku, Instagramu či jinde uveďte zdroj, odkud jste je čerpali. Děkuji.

Hezký den
Jana

Opět jedno video

Už před nějakou dobou jsem se více věnovala tomuto vzoru.

Napsala jsem k němu článek, který najdete zde a hlavně v něm najdete nákresy, jak jednoduchými změnami můžete vytvořit různé další vzory.

Ve videu uvidíte postup, při kterém vykresluji nejdříve vnitřní obrys a pak ještě vedu jednu linku vně. Až u posledního prvku je to obráceně. Uvědomila jsem si, že skutečně nejdřív šiju vnější linku oválu (nebo jak to správně nazvat) a pak vnitřní. Ale ve výsledku to záleží pouze na vás, jakou variantu zvolíte. A zde je už avizované video.

Hezký den
Jana

Nákupní taška s taštičkou z občasníku doplněné trochou patchworku

Další nákupní tašku, kterou jsem ušila podle svého občasníku, jsem pojala úplně jinak. Na první pohled to vypadá, že na ní žádný sluneční tisk nenajdete. Ale to je jen první pohled. Každé z barevných koleček je zdobené slunečním tiskem. Tentokrát jsem vynechala přírodniny a využila své zásoby přízí, protože jsem chtěla docílit spíše strohého, modernějšího vzhledu. Devět různých barev jsem pak doplnila šedou a fialovou (podšívka), které jsou zase barvené reaktivními barvami. Jak sami vidíte, nejsem žádným přínosem pro prodejce látek. Jen když budou mít mít pěknou bílou bavlnu. Tu zase naopak nakupuji vždy nejméně po deseti metrech. 

Ze zbylých kousků barevných látek jsem ještě nastříhala čtverečky, sešila je a použila na kosmetickou taštičku se zpevněným dnem.

Střih a podrobný návod na nákupní tašku i na kosmetickou taštičku najdete v mém občasníku. Najdete tam také návod na barvení látek technikou slunečního tisku. A co nenajdete v občasníku (různé další tipy), to najdete na Facebooku ve skupině vytvořené pro ty, co si občasník zakoupili. Tam jsem vám k dispozici a dozvíte se tam i zkušenosti od ostatních, kteří už podle občasníku tvoří.

Nebo se vám líbí šedá či další látky barvené reaktivními barvami, jako jsou tyto nebo tyto? V takovém případě se stačí zúčastnit kurzu barvení látek, kde se toto barvení naučíte. Pak už si budete moci nabarvit látky, jaké se vám budou zrovna líbit a hodit pro váš aktuální šicí projekt. Nejbližší kurzy barvení jsou tento víkend v Klecanech u Prahy a začátkem listopadu v Nedvědici. To budou pro letošek poslední veřejné kurzy a příští rok uvidíme. Podrobné informace ke kurzům hledejte zde.

A protože mě barvy fakt baví, tak budu v budoucnu určitě pokračovat v různém použití různých barev. Teď mám zrovna něco objednané a doufám, že stihnu vytvořit zase úplně jiný výrobek na sraz patchworkářek, který se bude konat v Prostějově 28. října a v jehož rámci povedu v neděli kurz volného quiltování pro začátečníky. O kurzu se také dočtete zde a o srazu patchworkářek, kde si budete moci prohlédnout i šicí stroje či zakoupit látky a dozvědět se spoustu zajímavých informací, se zase dočtete zde. Já tam budu, tak doufám, že se potkáme. 

Hezký den
Jana

Tašky s kapradinou - sluneční tisk podle občasníku

A pokračujeme opět se slunečním tiskem. Je potřeba využít slunce, které nám stále pěkně svítí a také rostliny, které zatím ještě můžete najít všude kolem sebe. Jak se ochladí a rostliny zmrznou, budeme si muset na tisk přírodnin počkat zase do jara. Ale ani v zimě nemusíme tuto techniku zatracovat, protože můžeme tisknout podle různých šablon, jak vidíte třeba na podložkách pod hrníčky z předminulého článku.

Minulý týden jsem si tedy zaběhla, no spíš pomalu zašla do lesa a natrhala další kapradí, abych vytvořila látky na nákupní tašky. Neskromně se přiznám, že se mi taška, kterou jsem vytvářela pro svůj občasník moc líbí, a to jak tvarem, tak snadným šitím a v neposlední řadě také díky kapradí. Mám pocit, že kapradí vypadá při technice slunečního tisku vždycky výborně. A to snadné šití neznamená, že ji budete mít za pět minut hotovou. Znamená to, že se šije pohodlně. I díky absenci různých výztuh a výplní.

Zatímco do občasníku jsem pro vás chystala tašku fialovou, teď jsem ji vyzkoušela v hnědých tónech a ve vínové barvě.

Jak popis techniky slunečního tisku, tak i podrobný návod s množstvím fotografií, aby vše bylo snáze pochopitelné, najdete v prvním čísle mého občasníku.

A abych nezapomněla, látky na podšívku jsou ručně barvené. Takže celý výrobek vznikl z původně čistě bílé látky. I techniku ručního barvení látek reaktivními barvami se u mě můžete naučit, a to na některém z kurzů.  Obzvláště nadšená jsem z barvy, kterou vidíte uvnitř hnědé tašky. Tu jsem objevila nedávno díky svým pokusům a určitě u mě najde častější využití.

Přeji všem krásný den
Jana

Volné quiltování - video

Několikrát jsem byla dotazovaná, jak se tvoří vzor, který jsem použila už u několika svých výrobků.

Ústní vysvětlení nepomáhalo a já jsem delší dobu neměla příležitost natočit vzor na video. Tento víkend se mi ale naskytla možnost video pro vás natočit, takže ho ode dneška najdete na mém kanálu na YouTube.

Chci vás jen upozornit na některé detaily. Na fotce vidíte tlustou ohraničující linii kolem každého tvaru, ale na videu jsem ji nedělala, protože pro pochopení vzoru to není podstatné. Tato linie vznikla tak, že jsem ji obšila vícekrát. Neměnila jsem nit ani jsem nedělala nic složitého, prostě jsem vícekrát jezdila dokola, až jsem byla spokojená s šířkou linky.

Doporučuji si ale linku na začátku objet jednou či dvakrát, naznačit její tloušťku, pak vyplnit prostředek a ještě i několik vzorů okolo a poté teprve prošívat linku vícekrát pro její zesílení. Mnohonásobným prošitím se totiž materiál kolem krčí a když ho nemáte vyplněný dalším prošitím, tak se s tím pak hodně špatně pracuje. Je možné to vidět třeba zde.

Na pravé straně, kde ještě hustě prošitá linka není, vidíte, že je látka rovná. Ale uprostřed, kde jsem  linku prošila hodněkrát, se už krčí. Po těchto zkušenostech opakované prošívání pokaždé dělám až poté, co jsem vyplnila i okolní prostor. Pak už to ničemu nevadí.

A co se týká těchto vzorů,

tak zde je navíc doplněna malba textilními barvami do středu každého motivu. A vzor na levé straně je prošitý hnědou nití.

Jak vidíte, nejsou to žádná kouzla a čáry a doufám, že po názorné ukázce na videu už pro vás bude vzor pochopitelný.

A zájemce o volné quiltování upozorňuji, že letošní poslední kurz volného quiltování se koná v Prostějově v rámci srazu patchworkářek 29. října. Všechny informace ke kurzům najdete zde.

Hezký den
Jana

Zimní či dokonce vánoční podložky se slunečním tiskem

Sluneční tisk je technika, která mě velmi oslovila a i po vydání mého občasníku jsem v ní pokračovala dále. Barvení látek reaktivními barvami mi dává možnost si nabarvit látku v takové barvě, v jaké přesně chci, můžu si s nimi hrát třeba při různých typech batiky, sluneční tisk mi poskytuje zase jiné možnosti. Umožňuje mi dosáhnout konkrétního vzoru, který by se mi s reaktivními barvami nepodařilo udělat, nebo možná ano, ale zbytečně složitě. Oba dva typy barvení mají prostě svoje výhody a je jen potřeba vybrat vhodnou variantu pro požadovaný výsledek. Ale jak tak píšu, mám pocit, že jsem něco podobného psala i minule. Jestli ano, tak alespoň vidíte, že nadšení ve mě stále přetrvává.

Tentokrát vznikly díky slunečnímu tisku dvě podložky pod hrnky, skleničky či cokoliv jiného. Vytvořila jsem na nich vzor vloček a doplnil stříbrnou barvu, která má vyvolat sváteční pocit, protože k zimě patří Vánoce. Anebo Vánoce můžete vynechat a prostě to jen brát jako vyjádření zimního chladu, pro který je právě stříbrná tou správnou barvou.

Kromě slunečního tisku a stříbrné barvy na podložkách najdete ještě volné quiltování, a to vzor meandrů. Pokud byste si chtěli o meandrech něco více přečíst, podívejte se sem.

Techniku slunečního tisku se můžete naučit podle prvního čísla mého občasníku, jehož popis najdete zde. A samozřejmě v něm najdete mnohem více věcí, než jen sluneční tisk.

Vločky v něm nenajdete, je ale možné si jejich nákres stáhnout z facebookové skupiny, kterou jsem vytvořila na podporu těch, co tvoří podle občasníku a kam přidávám další tipy či rady, jak s návody pracovat. A skvělé je, že ve skupině vás mohou inspirovat další, kteří přicházejí s novými nápady na dané téma a dále jej rozvíjejí. Je to obohacující pro všechny zúčastněné a velmi přínosné i pro mě. Protože ať chceme nebo nechceme, prostě a jednoduše platí, že víc hlav rovná se více nápadů.

Tentokrát opět reaktivní barvy

Při přípravě svého občasníku a i po jeho vypuštění jsem se věnovala barvení barvami, které umožňují sluneční tisk. To ale neznamená, že jsem zanevřela na reaktivní barvy. Naopak jsem si uvědomila, že díky slunečnímu tisku můžu látky zajímavě vzorovat a pak je doplnit látkou, kterou jsem obarvila reaktivní barvou, protože ta mi umožní dostat přesný odstín, který potřebuju. Nebo skoro přesný. Vždy bude záležet na aktuální potřebě a podle ní zvolím, která varianta je pro daný případ nejlepší. Nebo zda je nejlepší jejich kombinace. Právě kombinaci různě barvených látek mám nachystanou na další nákupní tašku, abyste viděli, že si ji můžete stvořit k obrazu svému a vlastně jakkoliv. Tu vám ale ukážu, až bude hotová, zatím jsem ve fázi "mám připravené látky". V této fázi bývám ostatně často a někdy se dál než k této fázi nedostanu. Prostě mi někdy přechod od přípravy látek k realizaci výrobku trvá tak dlouho, že se mi už původní záměr přestane líbit. Pak často využiju nachystané látky nebo některou z nich na nějaký jiný výrobek a pak, i kdyby se mi původní záměr začal opět líbit, už ho nemám z čeho vytvořit. No je to prostě složité v životě tvůrce!

Ale zpět k reaktivním barvám. Když nesvítilo sluníčko a já nemohla dělat pokusy se slunečním tiskem, odskočila jsem si k pokusům s reaktivními barvami.
Nevím, co mě to napadlo, ale rozhodla jsem se, že smíchám červenou a zelenou a uvidím, jak to dopadne. A dopadlo to takto.

Mně se to líbí. Vlastně jsem dostala hlavně různé odstíny červené, nebo spíš červenorůžové, protože jsem k míchání použila magentu. A zase je tam jedna béžová, nebo přesněji béžová s nádechem do růžova.

Nedávno jsem ukazovala přechod barev od fialové ke žluté a chtěla jsem zkusit, co se stane, když fialovou smíchám za použití jiné červené. A stalo se toto.

Výsledné barvy jsou velmi podobné původnímu pokusu, ale přece jen jsou jiné. Čím více se blíží k fialové, tím je odlišnost patrnější, čím více se blíží ke žluté, tím se k sobě barevnost přibližuje. Vyfotila jsem vám pro srovnání současný pokus s tím předcházejícím. Bohužel je fotografie přece jen trochu jiná než realita, takže na fotce vypadají barvy hodně podobně. Ale skutečně tam odlišnost je. Tedy alespoň ženy by ji mohly rozpoznat. Nic proti mužům, vycházím z vědeckých výzkumů.  Původní pokus je dole, současný nahoře. Zatímco původní fialová byla více do hněda, teď je to pěkná fialová.

Z výsledků jsem usoudila, že pokud bych opět změnila červenou a jinak nechala poměr míchání stejný, asi nedosáhnu příliš jiného výsledku. Takže to bude chtít změnit žlutou, tam bude výsledek určitě jiný. A pak samozřejmě modrou. Jak vidíte, je přede mnou ještě spousta možností, pokusů a také různých barevných odstínů. Budu mít spoustu tónů fialové, hnědofialové, béžové, okrové apod. Třeba se to někdy bude hodit. I když pravda je, že při pokusech vůbec nemyslím na praktickou stránku věci (k čemu to použiju). Prostě jen dostanu silnou potřebu něco smíchat a čekat, co z toho vyleze. Ale díky těmto pokusům se zase zlepšuje moje znalost toho, co by z toho vylézt mohlo .

Jestliže vás barvení zajímá a chtěli byste se ho naučit, koukněte na nabídku kurzů. Do konce letošního roku mám před sebou ještě tři termíny. Dva předposlední víkend v říjnu v Klecanech u Prahy, což je vlastně Praha (zatím se tam najde volné místo v sobotu i v neděli) a jeden na začátku listopadu v Nedvědici (s výhledem na hrad Pernštejn). Máte tam tedy i Čechy i Moravu, abyste si nestěžovali, že jsou všechny kurzy jen na Moravě. Přesné termíny najdete zde.

Přeji všem hezký večer
Jana

Janin občasník - Babí léto 2018

Janin občasník je e-časopis. Je to něco nového jak pro vás, tak pro mě.

Dosud jsem se věnovala převážně volnému quiltování. Jedná se o techniku, díky které je možné vytvořit krásné věci, jedná se ale také o techniku, která není úplně jednoduchá. Je nutné ji trénovat, věnovat se jí a pak je teprve možné sledovat pokroky. Ne každému ale nadšení vydrží, ne každý chce věnovat tolik času jedné technice ať už proto, že ho tolik nemá, nebo je pro něj technikou pouze doplňkovou a raději se věnuje jiným věcem. Možnost podělení se o nápady tvořené pouze volným quiltováním je proto z mého pohledu omezená. A navíc už i mě přestalo bavit být zařazená ve škatulce „ta co quiltuje“. Už se ta škatulka pro mě stala velmi omezující a začala jsem se v ní cítit stísněně. Proto jsem začala přemýšlet, kudy jít, co dělat, aby bylo možné zaujmout více z vás. Ale nejen tak, abyste se pokochali. Šlo mi o to, abyste si skutečně sami mohli i něco vytvořit.

Rozhodla jsem se proto, že dám dohromady první číslo mého občasníku, který bude v elektronické podobě a ve kterém najdete různé návody. Kdo se se mnou setkal osobně, měl velkou šanci zaslechnout, že mě vlastně šití nebaví, že je pro mě nejzábavnější výtvarná stránka věci. Proto u mě neočekávejte složité konstrukce střihů, i když se to třeba někdy může stát. Pracuji převážně s bílou látkou, kterou různými postupy barvím, prošívám, maluji a z ní pak vytvářím finální výrobek. O to stejné mi půjde i v mém občasníku. Budeme tvořit všemi možnými způsoby. Budu se snažit, aby techniky i výrobky byly proveditelné i bez nějakých speciálních dovedností či talentů, ale občas bych ráda vložila i něco pro náročnější. Prostě od všeho něco.

Nedokážu v současnosti říci, jak často bude můj občasník vycházet. Jak vyplývá z názvu, který používám, bude to občas. Bude to podle Vašeho zájmu, mé nálady, inspirace, chuti tvořit, prostě podle spousty vlivů. Nápadů mám v hlavě hodně, teď záleží na tom, jak rychlá bude jejich realizace.

Toto první číslo je věnované slunečnímu tisku. Sice v názvu naleznete slovo sluneční, ale vlastně k němu sluneční svit nezbytně nepotřebujete, nebo alespoň ne nezbytně v letní intenzitě. Proto se nelekejte, že s tím přicházím po skončení léta. Dozvíte se, s jakými barvami pracovat, jak vytvářet vzory, na co si dát pozor a také v něm najdete pět návodů na výrobky z látek zdobených slunečním tiskem s popisem, jak si nejen ušít výrobek, ale jak si vytvořit právě takovou látku.

Volné quiltování najdete pouze na jednom výrobku, na polštáři, který ovšem můžete vyrobit i bez něj. Nemusíte se proto bát, že byste něco nezvládly. Návody jsou s fotografiemi, podrobné, popsala jsem v nich své zkušenosti i chyby, kterých jsem se dopustila, protože z nich se podle mého názoru člověk nejvíce naučí. Myslím, že i šikovní začátečníci se zaujetím pro věc si podle nich mohou všechno ušít. Navíc jsem vytvořila skupinu na Facebooku, která je otevřená pro kohokoliv, kdo zakoupil byť i jen jediné číslo mého občasníku a v této skupině můžete nejen sdílet své výtvory, ale také se mě ptát na rady v případě nejasností. A samozřejmě inspirovat ostatní novými nápady, jak využít to, co jste se v občasníku naučily.

A máte-li raději patchwork, pak možná nevyužijete mé návody na výrobky se slunečním tiskem, ale třeba Vám technika slunečního tisku poskytne možnost sebevyjádření v přípravě látek pro Váš patchworkový projekt. Budete si moci nachystat látky podle svých představ i s motivem, který se Vám líbí. Anebo si můžete vytvořit třeba jen středový panel s výrazným motivem, který pak doplníte hotovými látkami z obchodu. Vaší tvořivosti se meze nekladou a s touto dovedností ji posunete zase o kousek dál. A v budoucnu u mě na blogu určitě najdete další nápady, jak vytvořit další vzory slunečním tiskem a jak je třeba využít zase jiným způsobem. Je to totiž technika přitažlivá, která nabízí nespočet možností.

Všem Vám děkuji za Vaše slova chvály, která mně často pomáhala v situacích, kdy jsem přemýšlela, zda jít touto cestou dál nebo zda se vrátit či vydat se úplně jinam. Utvrzovala mě v tom, že moje práce má pro někoho význam, že pro Vás může být inspirující a díky tomu jsem uvěřila, že pro někoho bude zajímavý i tento můj nový počin. Pouštím ho do světa s lehkou nervozitou a přeji mu šťastný start do života.

První číslo najdete k zakoupení v mém obchodě na Fleru zde.

A abyste nekupovali zajíce v pytli, zde jsou věci, které v něm najdete:

1) Vysvětlení techniky slunečního tisku obecně, u každého výrobku pak konkrétní postup, jak vytvořit danou látku.

2) Taštička na kosmetiku či jiné věci (první dvě se slunečním tiskem, poslední z kupované látky)

3) Podložky pod hrnky či sklenice

4) Polštář

5) Přání

6) Nákupní taška se zpevněným dnem, kterou případně můžete i smotat do ruličky.

 










Přeji všem krásný den a doufám, že se setkáme ve skupině na FB při společném tvoření.
Jana

Pásek ve stylu Divokého západu

Jak tak koukám, už téměř měsíc (bez jednoho dne) jsem zde neuveřejnila žádný příspěvek. Dříve bych asi něco rychle vyrobila, abych mohla něco uveřejnit, protože bych si myslela, že ztratím čtenáře, nebo že bych měla něco napsat a ukázat, neb se to ode mě očekává. Za ty roky, co píšu blog, jsem ale prošla změnou nejen ve své tvorbě, ale i ve svém myšlení. Uvědomila jsem si, že nejdůležitější je to, co cítím já. Když nemám chuť nic psát a tvořit, tak se do toho nebudu nutit, protože ze mě stejně nic pořádného nevypadne. A ani měsíční pauza neodradí ty, pro které je moje práce zajímavá. Takže jsem si v této oblasti udělala měsíc volno, ale úplně jsem nezahálela. Za prvé jsem připravovala materiály pro první číslo svého občasníku, který chci vypustit do světa (v elektronické podobě) a za druhé jsem přece jen něco tvořila, a to do flérového klubu Nestejní.

Zadání znělo "Zlatá horečka na Divokém západě". Vytvořit cokoliv na toto téma, vyfotit výrobek tak, aby evokoval právě Divoký západ. Suché pláně, koně, zapadající slunce a podobné věci.

Nějaká taštička mi pro toto téma nepřišla úplně vhodná, ale napadlo mě, že bych konečně udělala pásek, který už v hlavě nějakou dobu nosím. Za základ jsem zvolila hnědou látku, kterou jsem doplnila modrým quiltováním a modrými vázačkami. Látky jsou samozřejmě vlastnoručně barvené.

Délka zdobené části je 75 cm, šířka 7 cm, délka vázaček pak 67 cm a šířka 5 cm. Kdo má štíhlý pas, bude mít konce quiltované části blíže u sebe, kdo má pas o něco širší, bude mít mezi nimi větší mezeru. Je možné ho nosit tak, jak vidíte na fotce, anebo níže na bocích s úvazem na boku a visícími vázačkami, což bych já preferovala a i ukázala, kdyby všechny fotky s touto variantou nebyly rozmazané. A znovu se oblékat a fotit se mi už nechtělo, tak budete muset vzít za vděk tím, co je k dispozici.

Kdyby někoho pásek natolik okouzlil, že by zatoužil stát se jeho vlastníkem, tak je možné jej zakoupit v mém obchodě na Fleru.

A málem jsem zapomněla vás pozvat k nahlédnutí do blogu, kde najdete všechny fotky a výrobky vytvořené na dané téma. Stojí to za to, tak se určitě zastavte a hlasujte pro pět podle vás nejlepších.

 Následující tři fotky už tu nejsou kvůli estetice ale kvůli tomu, abyste si dovedli představit, jak pásek vypadá na těle a také celý.

Přeji všem krásný večer
Jana

Barvení látek, další pokusy

Po ušití sady, kterou tvořila velká deka a tři polštáře a kterou jste mohli vidět v mém minulém příspěvku, jsem na nějakou chvíli odložila šicí stroj. Tak intenzivně jsem se při jejich výrobě věnovala quitování, že se zřejmě na nějakou dobu moje potřeba šít a quiltovat vyčerpala. Ostatně moje potřeba šít nebyla nikdy velká, takže ta se vyčerpá velmi rychle. Jak často říkám a určitě i píšu, šití mě vlastně moc nebaví. Baví mě výtvarná stránka věci. Když vzniká nápad, když ho uskutečňuju a jsem zvědavá, jestli se mi podaří přivést k životu představu, kterou vidím ve své hlavě. A když je výtvarná část ukončena a přichází na řadu potřeba věc dotáhnout do konce, tzn. došít takové ty méně podstatné věci (např. zadní stranu polštáře, lemování, kabelku atd.), už to ve mně tolik nadšení nevyvolává. Ale pokud nezůstanu jen u art quiltů a budu chtít, aby vznikl hotový výrobek, asi se nevyhnu ani těmto činnostem.

Momentálně jsem ale odložila šicí stroj a pustila se do jiné činnosti, a to do barvících pokusů. Celkem jsem obarvila 52 vzorků. Vytvořila jsem už dlouho plánovaný barevný kruh o dvaceti čtyřech barvách (ze tří primárních barev), zkusila jsem dvanáctistupňový kruh zalomit černou barvou a pak jsem vyzkoušela míchání barev, na které jsem měla zrovna náladu. A tady jsou výsledky.


Nejdříve tři fotky 24 stupňového barevného kruhu. Bohužel musím říct, že na fotkách barvy nevypadají tak krásně jako ve skutečnosti.

Když jsem chtěla zkusit míchání s černou, nevěděla jsem, co přesně z toho vyjde. Udělala jsem proto jen dvanácti stupňový barevný kruh. Na levé straně je bez černé, na pravé s černou. Na fotce to moc poznat není, v realitě rozdíl patrný je. U některých barev více, u některých méně. Největší rozdíl je u žluté a světlých oranžových. Ze žluté se stala zelinkavá a oranžové jsou více do cihlové či rezavé barvy. U ostatních barev je ten rozdíl jen malý, někde skutečně nepatrný.

A zde jsem se pokoušela o hnědé odstíny, což se mi i povedlo, ale celkově jsem z této barevné škály nadšená.

A parné léto by mohly osvěžit tyto modrozelené odstíny.

Nejlepší je, že toto všechno je jen nepatrný zlomek možností, které při barvení máte. Stačí vzít jen jiný odstín žluté, modré nebo červené a výsledek bude zase jiný. Nebo zvolit jiné poměry míchání. Hrát si můžete opravdu do nekonečna.

A pokud se chcete také naučit barvit látky, zatím je ještě pár volných míst na konci srpna v Nedvědici a v říjnu v Klecanech u Prahy. Stačí nahlédnout sem.

Hezký den všem
Jana